Češi se od sebe vzdalují už odmalička. Společná školka a škola mohou problémy vyřešit

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
26. 9. 2019 16:53
Školka a škola jsou velmi účinný nástroj ke stírání sociálních, ekonomických a kulturních rozdílů. Stát má všechny vrstvy společnosti pohromadě a může jim vštěpovat stejné společenské normy, toleranci, respekt, vzájemnou spolupráci. Je to jedinečná šance na překlenování propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Česko ji však podle odborníků dostatečně nevyužívá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Sociálně slabší lze díky předškolnímu a školnímu vzdělávání zařadit do hlavního proudu společnosti, ty lépe situované lze zase naučit žít v různorodé společnosti. Docentka Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK dokonce považuje za zásadnější úkol školy než předávat vědomosti spíše naučit komunikovat a spolupracovat děti a mládež s odlišným rodinným zázemím, sociálním či kulturním původem, s různým nadáním a různými handicapy. Připomíná význam školy coby unikátního místa pro budování společných hodnot a norem. 

Ostatně hned v úvodu školského zákona se píše, že mezi cíle a zásady vzdělávání patří "vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost všech účastníků vzdělávání", či "odpovědnost a smysl pro sociální soudržnost", popřípadě "utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého". 

Přesto jak upozorňuje studie sociologů Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka pro Nadační fond Eduzměna, v níž se zaměřují na problémy českého školství, Česko patří mezi sedm zemí s nejvyšším vlivem ekonomického, sociálního a kulturního statusu rodiny na studijní výsledky dětí.

Status rodiny má velký vliv na výsledky dětí

  • Česko patří mezi země se zhoršující se kvalitou a zvyšující se nerovností ve vzdělání, vliv sociálního původu na výsledky žáků se navíc zvyšuje.
  • Sociální status žáků základních škol vysvětluje asi 45 procent jejich studijních výsledků. Průměr v zemích OECD je jen okolo 30 procent a v některých státech jako Finsko, Estonsko i Polsko ještě mnohem méně. 
  • Výrazným předpokladem úspěšného zařazení do hlavního proudu základního školství je nejvyšší dosažené vzdělání rodiče. Má-li dítě aspoň jednoho rodiče se středoškolským vzděláním, stoupají jeho šance dvakrát až třikrát. U středního vzdělávání pak středoškolské vzdělání aspoň jednoho z rodičů zvyšuje šance dítěte dokonce třikrát až čtyřikrát.

Zdroj: Daniel Prokop a Tomáš Dvořák: Analýza výzev vzdělávání v České republice, 2018

Hlavními důvody, proč české školství neumí stírat sociální rozdíly a naopak je ještě více prohlubuje, jsou podle sociologa Daniela Prokopa přílišná selektivita českého školství. Tedy rozřazování žáků do jednotlivých vzdělávacích proudů (výběrové školy s rozšířenou výukou jazyků či matematiky, popřípadě rychlejší a pomalejší třídy na jedné škole) a také nedostatečná péče o vzdělávací systém v zaostalejších regionech. 

Daniel Münich, odborník na ekonomii trhu práce a vzdělávání z Centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, doplňuje i další příčiny: nedostatek míst v kvalitních předškolních zařízeních i pro menší děti, neschopnost státu zajistit aspoň minimální kvalitu základních škol bez ohledu na lokalitu a bez ohledu na to, jaké děti do ní chodí, málo kvalitních učitelů na druhém stupni v sociálně vyloučených lokalitách, nemožnost dostat se z těchto míst do větších měst a kvalitnějších škol, kde nedochází ke koncentraci dětí se slabým sociálně-ekonomickým zázemím, či malá dostupnost zájmové činnosti pro tyto děti.

Pokračování textu na stránkách projektu Chytré Česko.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy