V rámci výměnných pobytů Terhi studovala několik měsíců na slovenské střední škole, kde si mohla vyzkoušet jiný systém vzdělávání. Bilingvní gymnázium v Žilině totiž spolupracuje s finskou školou Schildtin lukio v Jyväskylä a umožňuje finským studentům studovat v Žilině a žilinským ve Finsku. Gymnázium nedaleko českých hranic, které vyučuje ve francouzštině či španělštině, Terhi nadchlo.
V polovině září byla Terhi Nurminenová jednou z řečnic na diskusním fóru TEDxPragueED 2019, věnovaném vzdělávání, konkrétně pak otázce, co z výuky je důležité na celý život. Promluvila zde jako insider, jenž zná důvěrně a zevnitř tolik opěvovaný finský vzdělávací systém. Ten se stal velkým vzorem pro mnohé evropské státy - do Finska se jezdí učit i čeští kantoři, finští odborníci na vzdělávání jezdí do Česka přednášet o způsobech, jak reformovat školství.
Finové nadchli svět svými radikálními a drahými reformami, které je v roce 2003 vynesly na samotné čelo žebříčků v mezinárodních srovnávacích testech PISA, kdy převálcovali i tradiční mocnosti ve vzdělávání, jako jsou Jižní Korea, Hongkong, Japonsko či Singapur. Tyto první příčky Seveřané neudrželi, nicméně i dnes se pohybují v první pětici nejlepších na světě, v roce 2015 ztratili výrazněji svou pozici pouze v matematice, v níž se ocitli až na 13. místě. Výsledky PISA 2018 ještě nebyly zveřejněny.
Ani lehký ústup ze slávy však neznamenal, že by polevil zájem světa o finské know-how. Vysoce se hodnotí nejen výsledný velký posun, ale i způsob přátelský pro žáky, kterým toho dosáhli.
A také přetrvávající čelné pozice v ukazateli, jenž hodnotí, nakolik jsou výkony žáka závislé na škole, kterou navštěvuje, či na socioekonomickém zázemí rodiny, z níž pochází. Z tohoto srovnání vychází Finsko takřka nejlépe na světě, nenajdete zde větší regionální rozdíly či lepší a horší školy v jednom městě. Kvalitní vzdělání zaručují všechny. S tím také souvisí žebříček, který ukazuje, že Finsko má nejméně špatných žáků.
Vyhráváme v PISA testech, ale to moc neznamená
Jenže zeptáte-li se Terhi Nurminenové, hrdá slova chvály na výuku v její domovině nečekejte. Říká, že finské školství má sice po celém světě skvělou reputaci, nicméně je to podle ní hlavně kvůli úspěchům v PISA testech, což podle ní zase tak moc neznamená.
"O. K., naši žáci jsou schopní dobře napsat pár testů. A tradiční uvažování říká, že jelikož ty testy napsali dobře, musí mít dobrou školu. PISA ale testuje jen akademické znalosti, jenže opravdu dobré školy by měly nabízet mnohem více," soudí Terhi.
Zmiňuje například schopnost předat studentům fascinaci z vědění, propojit je s budoucími zaměstnavateli nebo vést je tak, aby věděli, co se životem, až odmaturují. "Jenže když se mluví o kvalitním vzdělávání, tyto položky tam chybí. Ano, akademické znalosti bývaly důležité, ale dnešní svět je už úplně jinde," dodává.
Zde je nutné dodat, že finské školy nicméně znají institut kariérního poradce, jenž radí dětem s výběrem zaměstnání či univerzity. Ale přísným kritikům tamního systému vzdělání to zřejmě i tak přijde málo.
Finové v celosvětovém žebříčku testů PISA
2003 | 2006 | 2009 | 2012 | 2015 | |
Matematická gramotnost | 2. | 2. | 6. | 6. | 13. |
Přírodovědná gramotnost | 1. | 1. | 2. | 2. | 5. |
Čtenářská gramotnost | 1. | 1. | 3. | 3. | 4. |
Ve Finsku postrádám měkké dovednosti
Úspěchy v PISA testech také podle jejích slov nevypovídají nic o tom, zda z nich škola udělala řádné občany, přátelské, schopné pomoci či dodávat svou práci včas, nebo zda náhodou školu nenávidí. "Dneska máme v kapse počítač a ten umí spoustu věcí a obsahuje většinu znalostí. Co je tedy cenného a jedinečného na nás lidech? Propojovat se s jinými lidmi, tvořit s nimi tvůrčí spolupracující tým," říká.
V PISA testech se objevuje i test na kreativní řešení problémů a i v něm Finové vynikají. Lehce pak ztráceli právě v týmovém řešení problémů, což byla novinka v testech 2015, kde skončili sedmí.
Terhi Nurminenová se angažuje ve finské unii žáků středních škol a v ní se s dalšími členy zasazuje o to, aby výuka méně hleděla na znalosti a více se orientovala na tzv. soft skills, měkké dovednosti - tedy lidské dovednosti v oblasti chování, kam patří například schopnost komunikovat, spolupracovat, jednat, řešit konflikty, organizovat či rozhodovat.
"Měkké dovednosti pro mě ve zkratce znamenají 'být slušný člověk' a to potřebujeme v každém dni našeho života. Jenže na finských školách výuku soft skills nenacházím," konstatuje Terhi.
Důležitost mezilidských vztahů oproti vědomostem ukazuje na extrémním příkladu: kdyby mohl člověk naučit dítě jen jednu jedinou věc a měl si vybrat mezi znalostí násobilky, nebo schopností jasného a slušného vyjadřování, k čemu by se přiklonil? "A vidíte, přesto trávíme hodiny a hodiny násobením čísel, ale nenaučíme děti správně a slušně komunikovat," říká.
Moc soutěžíme
Apeluje také na to, aby se škola více snažila stát se místem, kde se děti cítí dobře a bezpečně a dbát o jejich zdraví. To znamená mít zde lékaře, psychologa, zajistit dětem dostatek pohybu během vyučování či zdravou stravu včetně diet. Nicméně Finsko je známé zdravou a vyváženou stravou v jídelnách i dlouhými přestávkami trávenými venku. Jenže co se u nás či v jiných zemích, které na radikální školské reformy teprve čekají, může zdát jako "zázrak", Finovi přijde jako ještě ne zcela dokonalé.
Na finském školství se Terhi Nurminenové také nelíbí přílišná soutěživost a konkurence. "Stále se tu dělají nějaké žebříčky nejlepších a oslavují se ti nejúspěšnější. To podle ní není dobré pro život, kde se společnosti hodí spíše spolupráce s druhými než snaha vyniknout na úkor druhých. Navíc to podle ní zbytečně dostává děti do stresu.
"Řekne něco žákovi informace, že má z matematiky uspokojivou, průměrnou či dobrou známku? A co mu řekne, když má matematiku na výbornou? Znamená to, že už umí vše a nemusí se ji dál učit? Ne, také to může znamenat, že mu už škola nemá co jiného nabídnout a on vyplýtvá spoustu času na něco, co už dávno zná," říká středoškolská aktivistka.
Ovšem i zde je nutné dodat, že v tomto ohledu dělá Finsko více, než je v jiných zemích běžné. Například ke klasickému známkování přechází až na konci šesté třídy a samozřejmostí je i slovní hodnocení zaměřené na rozvoj žáka.
Jako vzor doporučuje Terhi finský vzdělávací systém třeba v tom, jak dokáže rozvíjet talent každého žáka, něco, v čem vyniká, a umožní mu v tom excelovat. "Máme hodiny, kde hodně pracujeme se dřevem a kovem. Škola oceňuje zcela rovnocenně i tyto dovednosti. A na maturitním večírku vyhlásí nejlepšího kutila vedle nejlepšího matikáře," prozrazuje.
"Na střední škole jsem studovala s klukem, který měl nejlepší hlášky a učitelům už s nimi občas lezl na nervy. Ale udělali z něj moderátora školní akce, měl obrovský úspěch a náš kariérní poradce mu pak doporučil, aby se dal na dráhu herce či stand up komika," dodává.
Málo pečujeme o nadané
Jak si tedy stojí podle Terhi finské školy? Podle jejích slov rozhodně nejsou dokonalé. "Když se podíváte na výsledky PISA testů, tak ti naši nejlepší studenti nejsou nejlepší, akorát ti naši nejhorší studenti jsou nejlepší z těch nejhorších." Tímto trochu kostrbatým vyjádřením říká, že Finové nemají excelentní studenty, pouze mají málo těch špatných, což je důsledek rovného přístupu ke vzdělání pro všechny, v čemž patří k nejlepším na světě.
"Jenže tohle není jen dobrá zpráva. Znamená to, že ve Finsku máme málo podpory pro talentované děti. Tomu, kdo je opravu výjimečný, už školy nemají co nabídnout. Já sama jsem tu byla dost nešťastná, neměla jsem co dělat, kam dál postupovat," líčí a možná trochu překvapí sdělením, že další růst jí umožnili až na v úvodu zmíněném bilingvním gymnáziu v Žilině.
"Škola podporovala ty, kterým se dařilo, dávala jim stále nové a nové cíle, stále se měli co nového učit," pochvaluje si. "Myslím, že z tohoto přístupu bychom se měli poučit, protože je potřeba podporovat rovnocenně obě strany - ty nejméně i nejvíce talentované, jinak systém nebude v rovnováze," uzavírá.