Potíže s korupcí nebyly nikdy tak velké jako dnes, tři čtvrtiny občanů si myslí, že je s ní třeba něco dělat.

Málokdo věří, že to dokážou politické strany, které mají nejhorší hodnocení od počátku devadesátých let, anebo Topolánkův kabinet se slabou podporou od občanů i v parlamentu. Dvě třetiny Čechů očekává vysvobození od vlády pevné ruky.

Nejde o průzkum veřejného mínění v zemi, která stojí těsně před vyhlášením vojenské diktatury, ale o výsledky patnáctiletého výzkumu Trendy společnosti STEM, publikované v těchto dnech.

Vzestup malými krůčky

"Bilance polistopadové demokracie je ve skutečnosti spíše pozitivní," hodnotí výsledky ředitel STEM Jan Hartl. Občané podle něho na demokracii především oceňují, jak se mění vládní garnitury: nejdříve šest let vládla ODS a po ní osm let sociální demokracie.

Ilustrační záběr. | Foto: Ludvík Hradilek

Pokud jde o spokojenost s vlastním životem, situací v domácnosti anebo ekonomickými vyhlídkami, zažili Češi dvě nejlepší období. První před rokem 1996, kdy si dvě třetiny občanů myslely, že polistopadový režim je lepší než ten komunistický, a kdy se svým životem byly spokojeny tři čtvrtiny občanů.

Ekonomická recese a politická krize z let 1997/8 nadšení zchladila, stejně dobrá čísla se však objevila i loni a letos.

"Dnes jsme víc poučení. V devadesátých letech jsme byli přesvědčeni, že důležitá je svoboda a demokracie a všechno ostatní včetně ekonomických poměrů se nějak poddá. Nespokojenost pak vznikla, když vláda nedokázala na potíže reagovat, když ti, kdo se hřáli na výsluní popularity, nedokázali přiložit ruku k dílu," říká Hartl.

Studenti především protestovali proti "nekompetentním výrokům, kterými prezident zdůvodnil své veto zákona o Státním fondu kinematografie". Citace z jejich výzvy. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

V novém století se nálada zlepšovala spolu s ekonomickou prosperitou. "Zažili jsme hořké a trpké poznání, že úspěchy se střídají s neúspěchy, ale zároveň jsme viděli, že poměry se mohou krůček po krůčku zlepšovat," popisuje nástup opatrného optimismu posledních let ředitel STEM.

Roste spokojenost s prací úřadů, policie, místní samosprávy i výkonem soukromých podnikatelů.

Proč pevná ruka

Nepodařilo se však obnovit důvěru k elitám. Skepse k politickým stranám je všeobecná, protože jejich představitelé se především hádají a neumějí občanům vysvětlit, jak prospívají České republice. Nedokážou také zlepšit poměry v oblastech, na které si lidé nejvíc stěžují. Typickým příkladem je justice: jen třetina občanů věří, že se mohou u soudu dovolat svého práva.

"Zatím nepřišly ke slovu intelektuální a akademické elity, a tak si nikdo nedokáže představit jiné řešení než vládu silného politika, který konečně jasně řekne, co se má dělat, a povede společnost k pořádku. Proto je tak populární Václav Klaus. Paroubek byl pro mnohé občany příslibem, Topolánek zatím podporu nedostal," odmítá Hartl podezření, že by si Češi přáli návrat autoritářství. Co skutečně hrozí, je podle něho rezignace.

Nejlépe to je vidět na stále populárnějším názoru, že o všem rozhodují úplatky.

"Nikdo neví, jestli se skutečně podplácí víc než dříve. Lidé ale korupci začínají brát jako něco běžného. A tak ztrácejí naději, že jde vztahy ve veřejné sféře zlepšit," zdůrazňuje Hartl. Proto také jen neradi slyší o výrazných reformách penzí, zdravotnictví nebo školství, každá změna ve veřejné sféře může být jen k horšímu.

Na osudovém rozcestí

"Hrozí vážné riziko, že všichni budou chtít praštit flintou do žita. Spokojí se s dobrou ekonomickou situací, nebudou se bouřit a zvyknou si na recyklaci současných elit," varuje Hartl před tím, že se lidé uzavřou do svého soukromí, jak byli zvyklí v komunistických dobách.

Proto ředitel STEM tvrdí, že Česko stojí na důležité křižovatce, kterou si však veřejnost zatím neuvědomuje. Buď noví politici, média a silné zájmové skupiny prosadí důležité reformy a zlepší veřejné poměry, anebo se polistopadový vývoj k moderní a svobodnější společnosti definitivně zastaví.

O tom, že se politici v nejbližších letech budou více snažit, pochybuje brněnský politolog Lubomír Kopeček. Současnou situaci přirovnává k období 1994/6, kdy vláda rezignovala na další reformy a lidé užívali vyšších příjmů. "Také dnes může bezstarostná atmosféra tři nebo čtyři roky vydržet," míní politolog.

Rezignovaní občané jsou pro politiky zárukou klidného vládnutí. "Lidé už na ně nekladou vysoké nároky. I když politik nic neudělá, nemusí být vnímán negativně," vysvětluje Kopeček.

Existují ještě dva důvody, proč jsou změny v příštích letech málo pravděpodobné: Nejsilnější stranou je ODS, která spoléhá na 30 procent stabilních voličů a nemá důvod měnit nějak výrazně dosavadní politiku.

"Aby se něco změnilo, muselo by to mít silnou příčinu zvenku. Ale není vidět nic, co by mohlo s Českou republikou nějak zahýbat," dodává brněnský politolog.

Maďarský scénář ještě za obzorem

Ekonomové potvrzují, že hospodářská situace se v příštích letech nezhorší a občané tedy nebudou mít důvod k nespokojenosti.

"Hospodářství má vlastní dynamiku nezávislou na politice. V ekonomickém výkonu jsme už předehnali Portugalsko a blížíme se Řecku, už druhému státu staré evropské patnáctky," očekává pozitivní vývoj profesor frankfurtské univerzity Jiří Kosta, který koncem února dostal na Vysoké škole ekonomické prestižní cenu Aloise Rašína.

"Jediným velkým nebezpečím jsou veřejné finance. Nároky zájmových skupin rostou a schodek se proto bude jen těžko snižovat. Tím spíše, když se hodně zanedbalo při reformách zdravotnictví, školství a důchodů," upozorňuje Kosta.

Proto ve chvíli, kdy se obrátí hospodářský cyklus, hrozí maďarský scénář. Lidé se budou těšit na trvalou prosperitu a sociální bezpečí, místo toho se však dočkají nezaměstnanosti a vyšších daní.

Ekonomové ovšem tvrdí, že v nejbližších letech se recese bát nemusíme. "Česká ekonomika není přehřátá a svůj růst může udržet. Recese by k nám musela přijít zvenku, jenže světová ekonomika roste stabilně o 4 až 5 procent a Česká republika využije toho, že se vzpamatovalo německé hospodářství," předpovídá klidné ekonomické časy analytik Raiffeisen bank Pavel Mertlík.

Nevyužitá možnost

S optimismem ekonomové hodnotí i postup vlády, která slíbila, že dá do pořádku státní rozpočet. "Stačí, když provede drobné reformy a udrží disciplínu ve výdajích," míní Mertlík. Tím umožní přijetí společné evropské měny v roce 2012.

"Problém by nastal teprve tehdy, kdybychom euro nepřijali. Mezi investory by pak vznikla velká nedůvěra a vyrostly by dlouhodobé úrokové sazby. Pak by mohla mít ekonomika potíže," vysvětluje Mertlík, který byl ministrem financí v Zemanově vládě.

Podle ekonomů i podle ředitele Hartla se dnes rozhoduje nejen o vztahu občanů k demokratickým elitám, ale také o tom, jestli Češi využijí nastávající klidné časy k tomu, aby dali do pořádku své veřejné záležitosti - od rozpočtu přes soudy až k zdravotnickému systému.

"Je dobré počasí a dalo by se pracovat. Jenže my se zatím jen opalujeme," shrnuje Mertlík.