Velké srovnání názorů lidí a starostů v česko-rakouském pohraničí společně uskutečnily a dnes prezentovaly Rakouská společnost pro evropskou politiku a Etnologický ústav Akademie věd.

Na české straně na otázky o vztazích s Rakouskem po vstupu do Unie odpovídali obyvatelé a starostové deseti obcí na jihu Čech a Moravy, na rakouské pak lidé z Dolních a Horních Rakous.

Žádná velká změna

Podle Jany Pospíšilové z Akademie věd vstup do EU a společné členství s Rakouskem život lidí na obou stranách hranice příliš nezměnil. "Z odpovědí vyplývá to, že tím podstatným přelomem byl rok 1989 a pád železné opony, vstup do Unie už takovou změnu nepřinesl," uvedl Pospíšilová.

Negativně vnímají vstup do Evropské unie podle Pospíšilové tam, kde jim přímo zasáhl do života. "Například když museli kvůli unijním pravidlům investovat do hygienických opatření ve školní kuchyni," uvedla Pospíšilová.

Foto: Aktuálně.cz

Odpovědi lidí na obou stranách hranice také ukazují, že se zatím příliš nezměnilo ani to, jak se lidé na obou stranách hranice baví nebo stýkají.

Ve výzkumu odpovídali lidé a starostové například Valtic, Miroslavi, Vranova nad Dyjí, Frymburku nebo Horní Plané.

Do Rakouska zřídka

Například starostové moravských a českých obcí v příhraničí jezdí do Rakouska především služebně, ale ne nijak pravidelně. Šedesát jedna procent starostů přiznalo, že do Rakouska jezdí zřídka, jeden z nich přiznal, že u sousedů už nebyl roky ani služebně, ani soukromě.

Čtvrtina z více než pěti set respondentů z příhraničí také potvrdila, že do Rakouska nejezdí vůbec, přes šedesát procent jenom zřídkakdy.

"To je velký rozdíl daný ještě z dob komunismu, který byl v Československu velmi tvrdý, na rozdíl od Maďarska nebo Slovinska, kde existují různé vazby z minulosti. Situace se tak ve vzájemných vztazích mění velmi pomalu," uvedl generální tajemník  Rakouské společnost pro evropskou politiku Gernard Bauer.

Proto podle něj Rakušané z příhraničí Čechy po vstupu do Unie vnímají negativněji než Slovince nebo Maďary. Zatímco vstup Slovinska do EU vítá kolem sedmdesáti procent Rakušanů z příhraničí a Maďarska téměř šedesát procent, u Česka je podíl spokojených se vstupem menší.

V Dolních Rakousích jsou to čtyřicet čtyři procenta spokojených, v Horních Rakousích dokonce pouze třicet osm procent.

Je to sice více, než vyplynulo z podobného průzkumu před čtyřmi roky, ale zároveň roste počet lidí, kterým je tato otázka na rakouské straně lhostejná.

Hraje roli historie

Podle Bauera má jistá nedůvěra kromě jazykové bariéry také historické kořeny. Na základě Benešových dekretů totiž museli z českého a moravského pohraničí odejít Rakušané, čímž se zpřetrhaly rodinné vazby. "Na rozdíl od Slovinska se do Česka a opačně téměř nejezdí na návštěvu příbuzných. Tam, kde se lidé nenavštěvují a neznají, tak jsou styky menší a nedůvěra větší," uvedl Bauer.

Podle Jany Pospíšilové z Akademie věd mají lepší vztahy a častější styky lidé z obcí a měst, která leží přímo na hranicích.

Po vstupu do Unie starostové a lidé z příhraničí oceňují především aktivity v oblasti sportu, turistiky a kultury, situace se naopak nezměnila v oblasti kriminality nebo ve srovnávání životní úrovně.

Lidé z obou stran hranice označují za vážný problém nárůst dopravy. Na české a moravské straně hranice je téměř polovina lidí přesvědčena, že se situace zhoršila, podobný názor mají lidé v Rakousku.

Lidé na české straně hranice také negativně vnímají zavedení sedmiletého přechodného opatření na trhu práce, které výrazně omezuje šance lidí získat u sousedů zaměstnání. Za špatné toto opatření označilo sedmdesát pět procent dotazovaných, za neférové toto opatření označila i většina starostů.