Celá zpráva Bruselu o Babišově střetu zájmů: Česko by mělo vrátit skoro půl miliardy

Premiér Andrej Babiš (ANO) je už víc než dva roky ve střetu zájmů, protože se neodstřihl od svých bývalých firem. Česko by kvůli tomu mělo do evropského rozpočtu vrátit stovky milionů korun, které Babišův holding Agrofert získal. Vyplývá to z návrhu auditní zprávy, kterou mají Hospodářské noviny a Aktuálně.cz k dispozici. Její závěry se ještě můžou změnit, pokud se o tom Česku podaří Evropskou komisi přesvědčit.
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: ČTK

"Pan Babiš ovládá dva svěřenské fondy, a skrze tyto svěřenské fondy také ovládá skupinu Agrofert," uvádí zpráva. Konstatuje tedy, že navzdory tomu, že premiér své firmy převedl do svěřenských fondů, reálně na ně stále má vliv, a také prospěch z jejich hospodaření.

Komise dále uvádí, že premiér má přímý vliv na rozdělování evropských dotací - je tedy v jasném střetu zájmů: "Pan Babiš se aktivně podílel na realizaci unijního rozpočtu v České republice. Má přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert.

Pan Babiš se zpronevěřil nezávislému a objektivnímu výkonu svých funkcí (premiér, ministr financí, předseda Rady pro evropské strukturální a investiční fondy a vicepremiér pro ekonomiku) vzhledem k tomu, že se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert," konstatuje zpráva komise.

Česko by podle ní mělo vrátit celkem 17,49 milionu eur, tedy víc než 451 milionů korun. Z toho téměř 283 milionů korun představují dotace, které Babišovy firmy získaly po 9. únoru 2017, odkdy platí zpřísněná pravidla v českém zákoně o střetu zájmů. Babiš převedl své podniky do fondů právě kvůli této změně. Komise na tyto dotace uvalila takzvanou stoprocentní korekci, což znamená, že by je Česko mělo vrátit v plné výši.

Víc než pět milionů eur z této částky ale představují projekty, které komise zkoumala i v rámci jiného vzorku peněz utracených v Česku firmami z holdingu Agrofert, a to za delší časové období, konkrétně za roky 2012 až 2018. Na něm zjistila, že v českém systému čerpání dotací se vyskytla vysoká chybovost. Tyto chyby přitom český systém nedokázal odhalit - to znamená, že selhala kontrola čerpání peněz. Její funkčnost je přitom základním předpokladem pro správné nakládání s penězi.

Komise uvádí například situaci, kdy Česko přiznalo jedné firmě z holdingu Agrofert dotaci na výrobu produktu, který přitom už v té době vyráběla jiná firma rovněž vlastněná Agrofertem, konkrétně Duslo Šala.

Kvůli tomu komise po Česku chce vrátit dalších 11,77 milionu eur, tedy přes 303 milionů korun. V této částce se přitom částečně objevují projekty, které jsou podle komise nezpůsobilé nejen kvůli chybovosti, ale i kvůli výše popsanému střetu zájmů. Aby nedošlo k trestání jednoho projektu za dvě různá provinění, komise proto od výše zmíněné pokuty 283 milionů za střet zájmů odečetla zhruba 135 milionů korun.

Výsledná pokuta za Babišův střet zájmů je tedy necelých 150 milionů korun, přesněji 5,72 milionu eur. Jak řečeno, celková pokuta, zahrnují i různé další chyby objevené auditem komise při čerpání dotací, dosahuje víc než 451 milionů korun.

Komise ve zprávě doporučuje českým úřadům, aby kromě uvedených korekcí také samostatně prověřily vyplácení peněz u dotčených programů, nebo aby zlepšily řídící a kontrolní systémy. Česko by také mělo Brusel informovat o dalších případných konfliktech zájmů.

Zpráva také potvrdila, že podniky z premiérových fondů by neměly čerpat dotace ani po srpnu 2018, kdy vstoupila v platnost nynější evropská pravidla pro posuzování střetu zájmů.

Úřady budou mít maximálně dva měsíce na vyjádření

Evropská komise tyto závěry do Česka poslala tento týden. Poté, co dorazí i jejich český překlad, budou mít české úřady lhůtu v délce jednoho až dvou měsíců, aby se k nim vyjádřily. Můžou se tedy komisi snažit přesvědčit, že její závěr je chybný. To, že Česko bude muset kvůli Babišově střetu zájmů peníze vracet, tak nyní není zcela jisté. V praxi ale není příliš pravděpodobné, že by Praha dokázala na poslední chvíli přijít s nějakými novými argumenty, kterými by komisi přesvědčila, že ohledně čerpání dotací Agrofertem bylo vše v pořádku. Babiš závěry zprávy odmítl a tvrdí, že Česko žádné peníze nebude muset vracet.

Závěry auditní zprávy potvrdilo ministerstvo financí. To musí podle pravidel komisi odpovědět a vysvětlit jí své výhrady k závěrům zprávy, pokud nějaké bude mít. Verdikt komise tedy ještě nemusí být definitivní.

"Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí společně s ministerstvem pro místní rozvoj obdrželo předběžný návrh auditní zprávy Evropské komise týkající se nastavení systému proplácení strukturálních dotací v ČR. Návrh auditní zprávy je v rozsahu 71 stran anglicky psaného textu a hned v úvodu je opatřen disclaimerem, že se jedná o prozatímní zjištění, závěry a doporučení auditorů EK, která mohou být měněna na základě dalších informací od národních orgánů. Proto má být dle této informace zpráva považována za důvěrnou do doby uzavření procesu a do doby vydání finálních zjištění," napsal HN mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Není to pravda, komentoval situaci Babiš

"Jsem šokován tím, co tvrdí česká média, že Evropská komise chce vrátit dotace, které obdržela moje bývalá firma. Není to pravda!," napsal v reakci Andrej Babiš. Podle něj do ČR dorazil předběžný návrh a do uzavření procesu je zpráva považována za důvěrnou. "Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet," uvedl.

"Toto je pouze předběžný návrh, který bude důkladně analyzován a Česká republika, předpokládám že nejméně MF a MMR jako příjemci zprávy, se k němu vyjádří. Teprve pak nám zašle finální zprávu i Evropská komise. Její stanovisko zásadně odmítám a budu bojovat za jeho změnu na základě dalších informací od národních orgánů," napsal Babiš.

Kolem závěrů auditní zprávy se okamžitě strhla slovní přestřelka v Poslanecké sněmovně. Opoziční strany se shodují na tom, že Andrej Babiš nemůže zůstat ve funkci premiéra. Po vládě navíc požadují zveřejnění závěrů evropského auditu a zastavení dotací firmám v Babišově svěřenských fondech. Šéf vlády v projevu jakékoliv porušení zákonů odmítl a prohlásil, že Česko žádné dotace vracet nebude.

Na závěry zprávy bude Česko reagovat ve lhůtě, kterou komise stanoví, jakmile bude doručovat českou verzi zprávy. Ta je obvykle zasílána do jednoho měsíce po anglické verzi. "Obvyklá lhůta na vyjádření je jeden až dva měsíce od doručení návrhu zprávy v národním jazyce," uvedlo ministerstvo.

Případ odstartovala Transparency International

Podezření, že Babiš porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla loni Transparency International ČR (TI), připojili se k ní i opoziční piráti. Podle nich Babiš i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň má jako předseda vlády vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku.

Babiš podle TI sice není formálně přímo vlastníkem Agrofertu, ale ve vztahu ke svěřenským fondům, do kterých v roce 2017 Agrofert vložil, je v takové pozici, která mu umožňuje přímo či nepřímo Agrofert ovládat. TI odkazuje na informace slovenského registru partnerů veřejného sektoru, ze kterého vyplývají jména pěti osob ovládajících Agrofert. Babiš je mezi nimi. Premiér už dříve tvrzení TI označil za nesmysly. Tvrdil, že vložením Agrofertu do svěřenského fondu se vzdal celé firmy a neovlivňuje ji.

Na tento podnět následně reagoval Evropský parlament, který na konci roku vyzval k jednání Evropskou komisi. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert.

Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger uvedl, že komise nebude proplácet žádosti českých úřadů o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí následně žádosti do EU přestalo posílat, což znamená, že dotace Agrofertu od té doby vyplácí přímo Česká republika.

Ministerstvo Bruselu nepředložilo podle serveru iRozhlas.cz k proplacení kromě stomilionové dotace na projekt linky na toastový chléb Penam dalších 11 projektů firem holdingu Agrofert za více než 61 milionů korun. "Objem žádostí nepředložených Evropské komisi k proplacení je celkem 161 265 796 korun," uvedl pro iRozhlas.cz mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Střet zájmů řešil už úřad v Černošicích

To, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů i po převodu svých firem do svěřenských fondů, uvedl už v lednu letošního roku městský úřad ve středočeských Černošicích. Ten je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, v nichž premiér žije. Úřad kauzu posuzoval z hlediska médií a zjišťoval, jestli má Babiš možnost zasahovat do firem, které vydávají deník MF DNES, Lidové noviny nebo řídí televizi Óčko.

"Na základě provedených důkazů a uvedeného posouzení nemá správní orgán pochybnost o tom, že obviněný je ovládající osobou uvedených mediálních společností, a proto rozhodl o jeho vině u uvedeného přestupku," argumentují v rozhodnutí černošičtí úředníci, kteří za uvedený střet zájmů uložili Babišovi pokutu ve výši 200 tisíc korun.

Černošický odbor přestupků se ve svém rozhodnutí opřel o statut Babišova svěřenského fondu AB private trust I. Díky němu může Babiš správce fondu nebo dva z jeho celkem tří protektorů odvolat. To platí pro případ, že poruší statut nebo například zákon. Jenže tím, kdo má posuzovat, zda správce pochybil, je podle úředníků opět Babiš. "Od činnosti svěřenského fondu tedy není oddělen, neboť vykonává činnosti, které lze označit za řídicí," stojí dále v rozhodnutí.

Odvolání Babišových právníků, kteří označovali rozhodnutí černošických za zmatené a nesprávné, v březnu vyhověl Středočeský kraj, jehož hejtmankou je Jaroslava Pokorná Jermanová z Babišova hnutí ANO. Krajský úřad verdikt i pokutu zrušil a případ vrátil do Černošic k novému projednání. "Na další prošetření má nyní správní orgán až 60 dnů a dalších až 30 dnů na zpracování a vydání rozhodnutí," uvedl následně černošický úřad na svých stránkách. Nové rozhodnutí by tak mohlo padnout nejspíš do konce června.

Kromě střetu zájmů je Babiš podezřelý také z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu v případě padesátimilionové dotace pro Farmu Čapí hnízdo. Česko se nakonec rozhodlo nežádat EU o proplacení poskytnuté dotace a naopak vyzvalo koncern Agrofert, aby tyto peníze státu vrátil. Holding tak učinil, zároveň ale odmítl, že by to znamenalo přiznání, že farma získala dotaci neprávem. Čeští policisté v této kauze podali v polovině dubna návrh na obžalobu Babiše i dalších obviněných. Spis teď posuzuje státní zástupce, na kterém je rozhodnutí o dalším postupu.

Holding Agrofert podle výročních zpráv získal v roce 2017 na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun. Většinu této částky však tvořily nárokové dotace na hektar obdělávané půdy či na kus zvířete. Na investice získaly firmy z holdingu 607 milionů korun, v čemž jsou zahrnuty slevy na dani nebo přímé platby z různých dotačních fondů. O rok dříve bral Agrofert na dotacích zhruba 1,5 miliardy korun. Přislíbeny ale měl v daných letech dotace zhruba o sto milionů vyšší. Výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici.

Německá veřejnoprávní televize ZDF letos ve svém investigativním pořadu ZDFzoom uvedla, že se příjem Agrofertu z evropských fondů za dobu, kdy je Babiš ve vládě, téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2014 činil 42 milionů eur (1,1 miliardy korun), v roce 2017 už 82 milionů eur. Podle Babiše reportáž nemá nic společného se seriózní novinařinou.

Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně), do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací.

Ten audit tu měl být už v lednu. To, že se to protáhlo přes evropské volby, je zásadní problém, tvrdí předseda Pirátů Ivan Bartoš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 31 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 33 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 1 hodinou

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy