Podala k Ústavnímu soudu (ÚS) novou ústavní stížnost. Brojí v ní proti jmenování Bureše místopředsedou NS.
Ve stejné věci už předtím podala kompetenční žalobu, o které soudci ještě nerozhodli. "Chci vyčerpat všechny možnosti ochrany práva," vysvětlila Brožová, která se po zotavení z těžkého zranění vrátila do funkce.
| Bureš je u Nejvyššího soudu neprávem |
"Dne 28. prosince 2006 byla Ústavnímu soudu doručena další ústavní stížnost předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové směřující proti rozhodnutí prezidenta republiky Václava Klause ze dne 8.11.2006, kterým prezident jmenoval Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu," uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.
Zatímco kompetenční žaloba řeší spor o pravomoci mezi dvěma státními orgány, ústavní stížností lze napadnout rozhodnutí státního orgánu, kterým se člověk cítí poškozen.
Infobox
Šéfku Nejvyššího soud srazilo auto
Spor Klaus vs. Brožová
- 2. února -Prezident Václav Klaus odvolal z funkce předsedkyni Nejvyššího soudu (NS) Ivu Brožovou. Shodně s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem se domnívali, že neplní dobře své povinnosti. Jako o možném nástupci Brožové se hovořilo o bývalém ministru spravedlnosti a někdejším kandidátovi ČSSD na funkci prezidenta republiky Jaroslavu Burešovi. Brožová své odvolání označila za nezákonné a protiústavní a podala ústavní stížnost.
- 8. února - Z tiskového prohlášení předsedů krajských soudů vyplynulo, že s odvoláním Brožové z čela NS souhlasí.
- 9. února - Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o odvolání Brožové z čela NS. Brožová zůstala ve funkci, dokud ústavní soudci nerozhodnou o její stížnosti. - Soudcovská rada NS dala souhlas s přidělením Bureše jako soudce k tomuto soudu.
- 14. února - Prezident na návrh ministra spravedlnosti jmenoval 29 nových soudců. Byl mezi nimi i Bureš, jenž byl ministerstvem přidělen k NS. Podle tehdejšího názoru ministerstva byla Brožová právoplatně odvolaná a její pravomoci převzal místopředseda NS Pavel Kučera, který Burešův příchod schválil.
- 15. března - Brožová navrhla ÚS, aby zahájil kompetenční spor kvůli jmenování Bureše soudcem NS.
- 20. dubna - Explozi a požár v rodinném domu v Paskově na Frýdecko-Místecku nepřežila pětačtyřicetiletá majitelka vily. Příčinou neštěstí byl poškozený plynový kotel.
- 12. května - Brožová byla těžce zraněna. V Brně ji srazil automobil na přechodu pro chodce. Z následků nehody se stále zotavuje. V řízení NS ji zastoupil jeho místopředseda Kučera.
- 11. července - ÚS zrušil odstavec z ustanovení zákona o soudech a soudcích, který použil prezident Klaus při odvolání Brožové. Ustanovení podle ÚS v podstatě umožňovalo nepřípustný zásah výkonné moci do moci soudní.
- 12. září - ÚS vyhověl stížnosti Brožové, podle které bylo odvolání v rozporu s ústavou, a navíc nebylo řádně odůvodněno. Brožová tak zůstává ve funkci předsedkyně NS.
- 8. listopadu - Prezident Klaus jmenoval Bureše místopředsedou NS. Brožová ale označila jeho jmenování za protiústavní, NS by měl mít podle jejího výkladu zákona a ústavy jen jednoho místopředsedu. Bureš pokládá úvahy o neústavnosti prezidentova rozhodnutí za nesmysl. Potřebu jmenování druhého místopředsedy NS vysvětlili Klaus i Bureš dlouhodobou pracovní neschopností šéfky soudu. Klaus konzultoval Burešovo jmenování s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem a premiérem Mirkem Topolánkem.
- 25. listopadu - Brožová podala k ÚS takzvanou kompetenční žalobu na prezidenta Klause. Předsedkyně NS nesouhlasí s tím, že Klaus jmenoval Bureše místopředsedou NS.
- 1. prosince - Bureš prohlásil, že pět ústavních soudců je v jeho věci podjatých kvůli jejich osobnímu vztahu k Brožové. ÚS projednává stížnost proti jmenování Bureše k NS. Burešovi se nelíbí, že není účastníkem tohoto řízení a že ÚS porušil jeho práva na spravedlivý proces. Podle ÚS ho to ale nijak nepoškozuje.
- 4. prosince - Bureš oficiálně požádal ÚS o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení o stížnosti Brožové proti jeho přidělení k NS. Bureš volal po veřejném ústním jednání, na kterém by se mohl vyjádřit k okolnostem jmenování.
- 19. prosince - ÚS zrušil rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o přidělení Bureše k NS. Ministerstvo chybovalo, když nepožádalo o souhlas předsedkyni NS Brožovou, která rozhodnutí napadla kompetenční žalobou.
Ústavní soud by tak měl rozhodovat o podstatě sporu i v případě, že odmítne žalobu, protože nebude považovat neshody mezi prezidentem a předsedkyní soudu za kompetenční spor státních orgánů.
V ústavní stížnosti se Brožová podle vlastních slov opírá především o evropskou úmluvu o lidských právech a českou Listinu základních práv a svobod. V úmluvě odkazuje na článek zakotvující právo zastávat názory bez zasahování státních orgánů. Prezident podle ní při jmenování Bureše obešel "pod záminkou aplikování ústavy zákonem předvídaný názor předsedkyně
Nejvyššího soudu".
V listině se Brožová odvolává na článek stanovující právo na nikým nerušený výkon funkce. "Vycházím z již existujícího nálezu Ústavního soudu ve věci mého odvolání. Jde o ochranu před libovůlí státu při výkonu funkce," uvedla Brožová.
Stav utkání: 2:0 pro Brožovou
Brožová už u Ústavního soudu uspěla se dvěma stížnostmi. Poprvé soud zrušil její odvolání z křesla předsedkyně, podruhé anuloval přidělení Jaroslava Bureše jako řadového soudce k Nejvyššímu soudu.
Bureš i nadále zůstává místopředsedou, neboť jmenování do této funkce není podmíněno předchozím přidělením. Brožová se domnívá, že prezident neměl právo Bureše jmenovat.
Nejvyšší soud má mít podle ní pouze jediného místopředsedu. Bureš je vedle Pavla Kučery druhým zástupcem Brožové.
Předsedkyně NS dlouhodobě Bureše kritizuje. Právníka, který byl mimo jiné ministrem spravedlnosti a kandidoval na prezidenta, pokládá za příliš politického člověka.
