Druhá dávka vakcíny o týden později. Delší odklad by už byl riskantní, říkají experti

Radek Dragoun Radek Dragoun
20. 1. 2021 11:22
Někteří zdravotníci obdrží druhou dávku vakcíny o týden později, než podle původního plánu měli. Podle odborníků je to v pořádku, varují však před tím, aby se prodleva mezi oběma dávkami natahovala na měsíce. Velká Británie přitom umožňuje, aby druhé očkování proběhlo až po 12 týdnech od první vakcinace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Ministr zdravotnictví Jan Blatný měl druhou dávku vakcíny dostat minulou neděli, premiér Andrej Babiš toto pondělí. Oba svoje očkování ale posunuli. Premiér navíc vyzval zdravotníky, aby i oni očkování druhou dávkou vakcíny o týden odložili. Důvodem je to, že v Česku není dostatek vakcín, což způsobilo i oznámení společnosti Pfizer, že tento týden nedodá plánované množství vakcíny. Původně mělo tento týden přijít až o 40 procent vakcín méně z více než 93tisícové dodávky, později premiér Babiš oznámil, že chybět bude maximálně 20 procent. 

I tak by ale hrozilo, že kdyby Česko očkovalo druhou dávkou 21 dní po první, jak je stanoveno výrobcem, mohlo by se stát, že by se vakcinace v zemi na čas výrazně zpomalila, protože by docházelo k očkování už jen těch, kteří první dávku obdrželi.

A nemocnice skutečně podání druhé dávky odkládají. "Taky to trochu rozvolňujeme, abychom získali nějaký náskok pro případnou dodávku dalších vakcín. Určitému procentu - možná až polovině - zdravotníků to o týden posouváme, nicméně část z nich, zejména ty na covidových odděleních, chceme přeočkovat ještě tento týden, tak aby byli chráněni co nejdříve," říká mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová potvrzuje, že odklad podání vakcíny o jeden týden není závadný. "V klinické studii bylo definováno okno pro podání druhé dávky Comirnaty 19 až 42 dnů po první dávce a u COVID-19 Vaccine Moderna 25 až 35 dnů po první dávce. S tímto lze souhlasit a z pohledu Státního ústavu pro kontrolu léčiv to není v rozporu s rozhodnutím o registraci. Podobný přístup je volen i v některých jiných zemích," vysvětluje Storová.

O odkladu druhé dávky vzhledem ke stále nedostatečnému počtu vakcín uvažují i další státy. Patrně nejdál zašla Velká Británie, která umožní podání druhé dávky až 12 týdnů po prvotním naočkování. Slibuje si od toho, že účinnost vakcíny sice nebude tak vysoká jako po podání dvou dávek, ale zato se v době nedostatečného množství vakcíny naočkuje větší množství lidí, což ve výsledku účinněji zamezí šíření viru, než kdyby se striktně dodržoval třítýdenní odstup.

Něco podobného pro Česko navrhuje i bývalý ministr zdravotnictví a současný poradce premiéra Roman Prymula. Podle něj by v době, kdy Česko nemá dostatek vakcín, bylo namístě podávání druhé dávky odložit. "Je otázkou, jestli nejít třeba až na tři měsíce, ale to je věc velkých diskusí," řekl pro ČTK Prymula. Podobně jako Britové se domnívá, že je lepší mít naočkováno více lidí s menším procentem účinnosti než méně s větším.

Samotný výrobce Pfizer během loňského prosince uvedl, že jeho vakcína má po první dávce účinnost 52 procent, zatímco po druhé dávce už 95 procent.

Ministerstvo zdravotnictví však zatím nepočítá s tím, že by podávání druhé dávky posunulo na více než 28 dní od prvního očkování. "Z klinického použití v zemích, kde je naočkováno více osob, než máme my, se zdá, že maximální účinnost je při podání druhé dávky mezi 21. a 28. dnem. Neznamená to však, že by vakcína nefungovala, kdyby se druhá dávka podala později. To určitě ne, ale optimální efekt je tenhle, takže se to snažíme dodržet," řekl ministr Blatný.

Redakce Aktuálně.cz oslovila několik expertů. A někteří několikatýdenní posun podání druhé dávky vakcíny důrazně nedoporučují. Státní ústav pro kontrolu léčiv upozorňuje, že podání druhé dávky od společnosti Pfizer po více než 42 dnech od prvního naočkování by bylo v rozporu s rozhodnutím o registraci vakcíny a bylo by to tak na zodpovědnost poskytovatele zdravotních služeb.

Viroložka Ruth Tachezy dokonce nedodržení termínu druhé dávky považuje za riskantní. "V žádném případě by se druhá dávka neměla odkládat o měsíce. Mělo by se dodržet, co je v instrukcích výrobce. Ve chvíli, kdy byste dávku nedali, dali poloviční dávku nebo to oddálili nad limit, vystavujete lidi případnému riziku, že vakcína nebude fungovat nebo by při nákaze mohla naopak zvyšovat infekci. Určitě bych nešla mimo rámec doporučený výrobcem," varuje Tachezy.

Podobného názoru je i imunolog Zdeněk Hel, který doporučuje, aby se odstup mezi jednotlivými dávkami co nejvíce blížil třem týdnům. Odklad je podle něj možný, ale pouze v maximálním odstupu 42 dní od první dávky, jak stanovuje Evropská léková agentura (EMA). "Změna imunizačního protokolu může mít za následek nedostatečnou ochranu, která se negativně projeví v populaci. Je lepší mít méně lidí, kteří budou imunizováni dobře, než více lidí, kteří budou imunizováni špatně," vysvětluje Hel.

Oba ale připouští, že se do budoucna může toto doporučení změnit. Současné intervaly totiž odpovídají tomu, jak byly dodržovány během klinického testování látek. "Pro třetí fázi klinických testů se zpravidla vybere jeden interval, protože není praktické souběžně testovat mnoho vakcinačních protokolů. Časování druhé dávky u lidí je ale odvozeno ze zkušenosti s jinými vakcínami a z našich znalostí imunitního systému, není tedy vybráno náhodně," popisuje Hel.

Případné úpravy rozestupu mezi dávkami je ale nutné učinit až po dalších klinických zkouškách. "Samozřejmě se dá očekávat, že se ještě bude dále toto doporučení zpřesňovat. Nakonec možná výrobce řekne, že je možné interval prodloužit," připouští Tachezy.

Neznamená to, že prodloužení intervalu mezi oběma dávkami znamená nutně menší ochranu či nějaké riziko. Odborníci jsou ale opatrní z toho důvodu, že dosud neproběhl žádný výzkum, který by zkoumal účinnost látek, pokud mezi oběma očkováními je i několikatýdenní odstup. "Pro interval nad 42 dní u Comirnaty (vakcína společnosti Pfizer) nejsou data," dodává ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Storová.

Jak vakcíny fungují?

Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderny | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Dosavadní fungování Cermatu je problém, řekl Gazdík

Dosavadní fungování organizátora maturitních a jednotných přijímacích zkoušek Cermatu je podle ministra školství Petra Gazdíka problém. Řekl to v pondělí na ministerstvu školství. Zda kvůli nespokojenosti s řízením této příspěvkové organizace ministerstva hrozí odvolání ředitelky Cermatu Michaeli Kleňhové, nechtěl upřesnit. Kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Upozornil na to server iDNES.cz.

"To, že je Cermat problémem, vím od prvního dne, kdy jsem ve funkci jako ministr," uvedl Gazdík. "Některé zakázky, které Cermat v minulosti provozoval, se mi nezdají být přiměřené," řekl. Potvrdit, či vyvrátit to podle něj ale musí znalec nebo auditor. Až bude mít ministerstvo závěr soudního znalce, bude "podle toho činit", řekl ministr. "Nebudu Cermatu vzkazovat jakékoli věci prostřednictvím médií," odpověděl na dotaz, jaké závěry z auditu ministerstvo vyvodí a zda hrozí odvolání Kleňhové.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

ŘSD se bude z kybernetického útoku vzpamatovávat měsíce, škody jsou velké, řekl šéf Mátl

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se bude z kybernetického útoku z minulého týdne vzpamatovávat několik měsíců, organizaci způsobil zásadní škody. V podcastu ŘSD to řekl generální ředitel organizace Radek Mátl. Podle něj šlo o propracovaný a dlouho připravovaný útok. Vedle webových stránek či asistenční linky nefungovaly po hackerském útoku například účetnictví, systém veřejných zakázek, spisová služba a další programy. Stavby ani řízení provozu by naopak ohroženy být neměly.

"Kybernetickému útoku čelila společnost minulé úterý. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v pátek oznámil, že počítačové systém ŘSD napadl ransomware, jak se označuje vyděračský program, který zašifruje data a za jejich odblokování požaduje výkupné. NÚKIB uvedl, že zná útočníka, z taktických důvodů ho ale nyní nezveřejní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy