Boj o totalitní minulost. Vědecká rada ÚSTR se rozpadla

Domácí ČTK Domácí, ČTK
15. 4. 2013 16:27
Na protest proti odvolání ředitele Hermana opustilo vědeckou radu všech 15 členů
Ilustrační foto ze série "Praha objektivem tajné policie" (více viz fotogalerie níže v textu).
Ilustrační foto ze série "Praha objektivem tajné policie" (více viz fotogalerie níže v textu). | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Praha - Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozpadla, na protest proti odvolání ředitele Daniela Hermana a vývoji v ústavu odešlo všech 15 členů.

Premiér Petr Nečas po setkání s Hermanem prohlásil, že jde o "puč levicových stran". Cílem bylo Archiv bezpečnostních složek obsadit a zničit. "Nejde o vědu a historii, ale o politiku, která byla brutálně prosazena," prohlásil premiér.

O tom svědčí fakt, že z rady odcházejí odborníci, jako jsou Eduard Stehlík, Igor Lukeš či Mark Kramer.

Podle něj jde o přípravu budoucí vlády ČSSD s tichým souhlasem KSČM. "Komunisté za to budou chtít významné posty ve státní správě. Likvidace Archivu bezpečnostních složek nám má znemožnit vědět, kdo nám bude vládnout. To totiž nebudou pánové Filipové a spol., to budou střední komunistické kádry, a co ty jsou zač, nám ukázala politika na krajské úrovni.

Jeho slova o chystaném puči potvrdil i odvolaný ředitel Herman: "Mám důkazy o tom, že tento rozvrat byl dle diktátu KSČM," sdělil.

Vypjatá tiskovka. Odpůrci rady tvrdí: Demokracie je v ohrožení

Předsedkyně rady ÚSTR Petruška Šustrová na pondělní tiskové konferenci  zopakovala starší výhrady k odovolanému řediteli: nekoncepčnost v digitalizaci archivu, chaotické projekty, které nedávaly dohromady logický celek či velká fluktuace jeho podřízených.

Členka rady Emilie Benešová pak specifikovala problémy s digitalizací: digitalizováno je sice podle ní asi 25 % materiálu, ale nelze v něm vyhledávat a zájemce o informace musí jít do badatelny a vyžádat si danou složku.

"Nikdo z členů rady nerozhoduje, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran," prohlásila také Šustrová. Udivilo ji prý, kolik rozruchu odvolání ředitele vyvolalo. "Slyšeli jsme občas tak silná slova, jako že s tím stojí a padá demokracie v této zemi. To by podle mého názoru bylo s demokracií v této zemi dost smutné," dodala.

Na tiskové konferenci panovala napjatá atmosféra, na členy rady apeloval například herec Ondřej Vetchý. Bývalá šéfka rady a předsedkyně Konfederace politických vězňů Nadězda Kavalírová nechala zase přečíst prohlášení, že nyní rada na politickou objednávku jedná. Kavalírová byla jedinou členkou rady, která nesouhlasila s Hermanovým odvoláním.

Šustrovou a také dalšího člena rady Michala Uhla prý mrzí konec vědecké rady, v níž zasedali renomovaní historici. Podle Uhla je ale lidsky pochopitelné, že skončil sbor, který radil bývalému řediteli. "Je nám to líto, ale to je svaté právo každého spolupracovat s kým chce," míní Šustrová. Dává prý přednost tomu, aby člověk vždy spolupracoval s celou institucí, a ne jen s konkrétním ředitelem.

Jelínek: Ústav nemá zkoumat jen archivy StB

Jaké teď budou další kroky ústavu po tomto kolapsu? "Kroky budou muset vycházet od nové paní ředitelky, ta totiž navrhuje členy vědecké rady," říká Lukáš Jelínek, místopředseda Rady ÚSTR, a dodává: "Domnívám se, že zkusí oslovit i některé odstoupivší členy, dále pak různé domácí i zahraniční odborníky."

Odhaduje, že nejpozději do letních prázdnin by vědecká rada měla být rekonstruovaná.

"Přimlouval bych se hlavně za historiky, sociology a politology. Paní ředitelka by také měla oslovit ty, kteří jsou schopni fungovat normálně a ne jen formálně, jako tomu bylo doposud, kdy se rada scházela zhruba jednou do roka," nastiňuje svou představu o složení rady Jelínek.

Podle něj takto vědecká rada nemůže fungovat, nemůže vykonávat oponenturu činnosti Ústavu.

Pro Pavlu Foglovou jako přechodnou ředitelku ÚSTR hovořila podle něj hlavně její koncepce - snaha mapovat bílá místa české minulosti a také systém koncepce, tedy skládání pyramidy z dílčích celků.

Podle Jelínka by Ústav neměl být jen zkoumáním archivu StB a dějin KSČ, měl by se zaměřit i na dobu protektorátu, čo na likvidaci stran Národní fronty či likvidaci spolkového života po roce 1948.

Spor o Archiv bezpečnostních složek

S novou ředitelkou Pavlou Foglovou se nedohodl na další práci ani 1. náměstek Eduard Stehlík.

Z ÚSTR odchází mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánkové.

Odvolání Kukánkové, která se postavila za Hermana, musí nejdříve projednat hlavní rada ÚSTR. Ta odvolala minulou středu Hermana, nahradila ho Foglovou. I kvůli archivu a stavu digitalizace archiválií komunistických složek členové hlavní rady ústavu Hermana kritizovali.

"Odchod pana Stehlíka mě hodně mrzí," sdělila Foglová prostřednictvím svého mluvčího. "Je to respektovaná osobnost a počítala jsem s ním. Jenomže nechtěl zůstat ani ve funkci náměstka, ani nechtěl přijmout jiné adekvátní - ředitelské - místo," uvedla.

"K odborným bodům mé koncepce sice neměl zásadní námitky, ale nesouhlasí třeba s tím, že by měla být odvolána ředitelka Archivu bezpečnostních složek, přestože si váží odborných kvalit paní Ptáčníkové, která by měla nastoupit na její místo," dodala.

Lukeš: Hermana vyhnali pomocí lží a konspirace

Na členství ve vědecké radě rezignovali nejnověji historik Igor Lukeš, ředitel studijního programu o studené válce na Harvardské Univerzitě Mark Kramer a Alena Šimánková z Národního archivu.

Historik Igor Lukeš informoval o svém odchodu v otevřeném dopise.

"Daniel Herman je čestný člověk, který vykonal pro ÚSTR v krátké době veliký kus práce. Je škoda, že ho teď - místo poděkování, které by si zasloužil - vyhnali pomocí lži a v důsledku konspirace," uvedl v dopise profesor Bostonské univerzity Lukeš.

Dodal, že kritikové Hermana překazili slibně se rozvíjející projekt. Je mu líto, že se Hermana podařilo vystrnadit pomocí takových pseudoargumentů, jako že v ústavu "nejsou splňovány základní standardy vědecké práce". Podotkl, že pod Hermanovým vedením ústav vydal důležité monografie a jeho úspěchy v internacionalizaci ústavu z ÚSTR udělaly v očích zahraničních odborníků respektovanou instituci.

Šustrová: Ústav chceme zachovat

Podle vyjádření předsedkyně vědecké rady Petrušky Šustrové pro Českou televizi "při vší úctě k panu Lukešovi" nemá ze vzdáleného Bostonu, kde žije a vyučuje, dostatek informací o fungování ÚSTR.

Šustrová v rozhovoru pro ČT dále sdělila, že zaměstnanců, kteří v ústavu "normálně pracují", by se neměly dotknout žádné změny. Ujistila rovněž veřejnost, že všichni členové rady trvají na tom, že ústav je třeba zachovat, neboť je třeba znát nedávnou minulost státu.

Pozorování, špiclování, šmírování aneb Praha objektivem tajné policie:

Vědecká rada je odborný poradní orgán pro badatelskou činnost ÚSTR. Členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená.

O činnost ústavu, jehož cílem je bádání o totalitě, se nyní pře hlavně ČSSD a ODS, navzájem se viní z politických tlaků. Hermana minulý týden odvolala hlavní rada ústavu s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací.

Na jeho místo zvolila překladatelku Pavlu Foglovou, která působila jako šéfka Českého centra ve Varšavě. Ústav povede do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel.

 

Právě se děje

Další zprávy