Rada ÚSTR rozhodla: Hermana nahradí Pavla Foglová

ČTK Tereza Krobová ČTK, Tereza Krobová
10. 4. 2013 20:40
Za necelých šest let skončil v instituci již čtvrtý ředitel
Daniel Herman, odvolaný ředitel ÚSTR.
Daniel Herman, odvolaný ředitel ÚSTR. | Foto: ČTK

Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na dnešním jednání podle očekávání odvolala z funkce ředitele Daniela Hermana. Na jeho místo vpodvečer zvolila Pavlu Foglovou, která působila jako šéfka Českého centra ve Varšavě.

Podle předsedkyně rady ústavu Petrušky Šustrové rada oslovila několik lidí vhodných na místo ředitele. Nejlepší kandidátkou prý byla Foglová. Ta dnes také jako jediná předstoupila před radu se svou koncepcí.

„Především bych chtěla činit všechny kroky tak, aby ústav byl odpolitizován a odideologizován a aby výstupy z ústavu byly skutečně výstupy vědeckými," řekla po zvolení novinářům. Rada od ní podle Šustrové očekává, že ústavu dodá stabilitu a systémový základ.

Foglová bude ve funkci do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku.

Hermanovi radní již delší dobu vyčítají nekoncepčnost ústavu, chaotičnost při zadávání grantů a digitalizaci archivu i personální politiku. Jeho odvolání původně na programu středečního jednání nebylo, rada ale těsně před začátkem schůze program změnila a hlasování o odvolání do něj zařadila.

"Najít manažera nebo vědce, který si na takové horké křeslo sedne, bude velice těžké," řekl deníku Aktuálně ještě před jednáním radní a politolog Lukáš Jelínek.

Pro Hermanovo odvolání hlasovalo pět členů rady ze šesti.

Premiér Petr Nečas považuje Hermanovo odvolání za výhradně politické rozhodnutí přijaté ruku v ruce vedením ČSSD a komunisty. Hraje se zejména o přístup k archivu dokumentů komunistické Státní bezpečnosti se zjevným cílem ponechat je "uzamčené ve sklepě", napsal premiér v tiskovém prohlášení.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se sociální demokracie jako politická strana v personálních změnách v ÚSTR nijak neangažovala. ČSSD podle něj podporuje odpolitizování ústavu a jeho přeměnu na vědeckou instituci, která bude nacistickou a komunistickou totalitu objektivně zkoumat.

Kritici: je to snaha o politizaci

Proti odvolání již před zahájením jednání byla jen předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová. Ta deníku Aktuálně.cz řekla, že všechny výtky jsou jen výmysly a snahy o politizaci celého ústavu. Dodala, že za Hermanem stojí celá konfederace.

Kavalírová ostatně není jediným kritikem snahy o odvolání Hermana. I další lidé upozorňují na politický podtext celého odvolání a na sílící vliv ČSSD. Právě z řad sociálních demokratů byl totiž vybrán nejnovější člen rady - Jan Bureš.

Sám Herman v nedávném rozhovoru pro deník Aktuálně.cz řekl, že existuje reálné nebezpečí zpochybňování totalitní podstaty komunistického režimu.

To ovšem nyní rada odmítá a upozorňuje na to, že ideologické tlaky na své zaměstnance vyvíjí naopak Herman, který nepřipouští žádnou diskusi a zbavuje se všech vědců, kteří mají odlišné názory.

Stigma ÚSTR

Ústav podle Šustrové pod vedením Hermana nepracuje tak, jak by měl. "Ty nedostatky jsou systémové a je jich už příliš mnoho," vysvětlila.

Stejný názor má i Bureš. "Nejde o nějaký jednorázový skandál, ale o dlouhodobé problémy. Vědci tu nechtějí pracovat, protože mají strach, že si ponesou stigma z organizace, která nemá dobrou pověst," vysvětlil.

Pavla Foglová

Nová ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů se narodila 18. srpna 1964 v Ostravě. Absolvovala Střední ekonomickou školu v Ostravě, poté studovala matematiku na olomoucké univerzitě, kterou ale nedokončila; po listopadu 1989 absolvovala polonistiku. Působila jako překladatelka z polštiny a novinářka, psala mj. pro Lidové noviny nebo Mladou frontu Dnes; do loňského listopadu vedla České centrum ve Varšavě. Jako překladatelka má na kontě knihy Slawomira Mrožka nebo Hanny Krallové. V 80. letech se podílela na vydávání olomouckého samizdatového časopisu Ječmínek. V pozdějších letech Foglová spolupracovala také s rozhlasem.

Herman se ale takovému nařčení brání. "Mám skládat účty za dobu, kdy jsem v ústavu ještě nebyl," oponuje.

Jedním z problematických oblastí je podle kritiků Hermana nejasnost cíle ústavu. "Neexistuje žádná výzkumná koncepce," řekl Jelínek s tím, že není zcela jasné, kterým tématům se bude ústav věnovat.

Problematická je také například digitalizace archivu, která podle Šustrové probíhá velice chaoticky, selektivně a zmateně. Za 5 let tak podle ní nebyl digitalizován ani jeden fond jako celek a k archivu mají vědci velice složitý přístup.

Herman ale tento proces brání. "Bez digitalizace je nemožné odškodňovat hrdiny protikomunistického odboje," oponoval již dříve Herman. Dodal, že proces vadí zpravidla lidem, kteří "buď sami, anebo jejich příbuzní, mají ve svém životě dost osobní problémy s některou z etap naší minulosti".

Rada: Lidé musí mít právo psát to, co cítí

Digitalizace ale není jediný problém. Podle rady chybí spolupráce při získávání grantů a mnoho projektů, které probíhají, navíc není dokončeno a zaniká. "Neexistuje žádná kontinuita, lidé uprostřed výzkumu odcházejí," řekl Jelínek.

Právě personální politika je dalším sporným bodem. "Velice kvalitní lidé začali odcházet již za minulého ředitele. Buď skončili sami, protože byli nespokojeni s koncepcí ústavu, nebo byli vyhozeni," vysvětlil Bureš.

Dodal, že se jednalo nejčastěji o absolventy doktorského studia, a upozornil na to, že ti nyní tvoří jen 8,5 procenta zaměstnanců. "A to je zoufale málo. Navíc mezi sebou nemáme ani jednoho docenta nebo profesora," upozornil.

Právě "nepohodlnost" některých pracovníků je podle Uhla jedním ze zásadních problémů, které jdou proti dodržování akademických standardů.

"Je nutné, aby lidé mohli psát to, co cítí. Nikdo jim nesmí stát za zády," vysvětlil. Na vědce jsou tak podle něj vyvíjeny hodnotové a ideové tlaky a zcela mizí prostor pro diskuse.

"Herman byl vybrán jinou radou, ta naše má odlišnou koncepci. Je důležité studovat společnost v celé šíři, ne jen archiv StB. Jen širší pojetí umožní pochopení ve své celistvosti, jinak bude obraz zákonitě zkreslený," dodal Uhl.

Kavalírová: jsou to lži

Jedinou zastánkyni má Herman v Kavalírové. "Jsem rozhodně pro Hermana," řekla a dodala, že se jedná o stanovisko celé konfederace.

Podle ní jsou všechny argumenty, které radní Hermanovi vyčítají, vymyšlené. "Ta tlupa přišla do rady s jasným cílem, nejen vyhodit Hermana, ale překopat celou koncepci ústavu, celou situaci zpolitizovala," vysvětlila.

Dodala, že nikdo ze členů první rady ÚSTR nebyl členem žádné politické strany a ani s žádnou nesympatizoval.

Tvrzení, že se ústav zbavuje nepohodlných zaměstnanců, je podle Kavalírové vymyšlené. "Ti lidé měli vlastní představy. Je přece normální, že lidé mají různé myšlenky, které musí dát postupně dohromady, ujednotit si program. Pan Herman věděl, proč to dělá," doplnila s tím, že ÚSTR od začátku neměl klid na práci.

Podle Hermana poprvé o "politických souvislostech" začala mluvit právě nová rada. "Někteří členové rady začali stále otevřeněji hovořit o tom, že jsme blízcí ODS a že pracujeme na zakázku této politické strany," řekl dříve v rozhovoru Herman.

Nejde o levici či pravici, tvrdí radní

Ostatní radní však nařčení z politizace odmítají, problém podle nich leží někde jinde. "Já jsem proti politickým tlakům celý život imunní a na ústavu jsem se s žádným ideologicky zabarveným projevem nesetkala," argumentuje Šustrová.

Stejný názor má i Bureš. "Je pravda, že jsem byl zvolen za ČSSD, ale pro mě to nemá význam. V podstatě mohu říct, že názor sociálních demokratů je mi jedno. Sám sebe považuji za historika a odborníka a mým cílem nebyl žádný politický vliv, ale možnost podílet se na vzniku renomované a vědecké instituce. O žádnou levicovost tady nejde," tvrdí Bureš.

A levicovou zatíženost, která by podle kritiků rady ovlivnila chápání komunistické minulosti, odmítá i Uhl. "Tři členové rady jsou hodnotově pravicoví a tři levicoví, takže je to vyrovnané. Ta dělící linka leží někde jinde," vysvětluje.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy