Bude to lepší, dám na odborníky, sliboval Blatný. Jenže velí Babiš a situace se horší

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
15. 12. 2020 5:30
Ministr zdravotnictví Jan Blatný přišel do vlády na konci letošního října bojovat proti covidu se slibem, že se bude spoléhat na odborníky a data. Jeho první týdny ve funkci ale ukazují, že už několikrát se dostal do sporu s některými odborníky a zvolil rychlejší uvolňování opatření. Výsledkem je to, že nakažených opět přibývá, takže Blatný s politiky sáhli opět ke zpřísnění pravidel.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný je tím, kdo momentálně nese největší odpovědnost za boj proti covidu.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný je tím, kdo momentálně nese největší odpovědnost za boj proti covidu. | Foto: Libor Fojtík

Brněnský onkolog Jan Blatný nebyl ve vůbec jednoduché pozici, když jej prezident Miloš Zeman jmenoval 29. října do funkce ministra zdravotnictví. Prezident si přál, aby z této funkce neodcházel Blatného předchůdce Roman Prymula, ke kterému měl a má značně blízko i premiér Andrej Babiš. O to odvážněji zněla první slova Blatného, že se nechce nechat "vést" politiky. 

"Chci vám slíbit, že další rozhodování, která bude ministerstvo provádět, budou založena vždy na datech, která budou sdílená, která budou všem srozumitelná a která budou diskutovaná s odborníky," avizoval v prvních minutách vládního angažmá.

Jenže když Aktuálně.cz analyzovalo Blatného dosavadní účinkování ve funkci ministra, narazilo i za tak krátkou dobu na to, že Blatný se při rozhodování přiklonil spíše na stranu politiků. Jako by mu chyběla odvaha, kterou hledal i ve chvílích, kdy nejdříve odmítal informace, že v minulosti podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii, žádající odchod Babiše z vlády. Učinil tak, až když se potvrdila autentičnost jeho podpisu.  

Babiš sice poté prohlásil, že mu to nevadí, ale určitě to oba muže nesblížilo. "Do vlády se snažím vždy vybírat odborníky a nevybírám je podle sympatií vůči mně," reagoval Babiš, aniž by bylo jasné, jak moc na Blatného stanoviska dá. Zvláště když ho vybíral ve velkém spěchu a za situace, kdy jiní oslovení post odmítli. Lidé z Babišova okolí i komentátoři přitom upozorňovali na jedno: To, jak moc bude Babiš Blatného respektovat, nebo naopak jak moc Blatný dokáže před Babišem hájit odborná stanoviska, určí podobu dalšího boje Česka proti koronaviru. 

"Opakovaně zaznívalo, co je podmínkou pro to, aby se něco začalo dít: musí to chtít premiér," potvrdil například novinář Michal Kubal, který se detailně věnoval zákulisí boje proti covidu v obsáhlé knize Pandemie, kterou napsal společně s dalším novinářem Vojtěchem Gibišem. "To je podle mě klíč ke všemu, zásadní věc, kterou jsem si z toho odnesl. Lidé, kteří sledují politiku dlouhodobě, to nejspíš vědí, ale v téhle krizi se to projevilo jednoznačně," poukázal Kubal v rozhovoru pro Deník N na klíčovou roli Babiše.

Aktuálně.cz už v éře ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha poukázalo na dominantní roli předsedy vlády, a to i v situacích, kdy Vojtěch navrhoval přísnější opatření proti šíření koronaviru. Například 17. srpna chtěl zavést roušky do obchodní center i jinde, ale Babiš byl proti. "Vůbec se mi to nelíbí," zareagoval Babiš a vláda následně rozhodla podle názoru jeho i dalších odborníků kolem ministra zdravotnictví. Později Vojtěch litoval, že na svém stanovisku víc netrval a Babiše i s odborníky nepřesvědčil, protože brzy začalo případů covidu rychle přibývat a Česko se během podzimu stalo nejvíce zasaženou zemí.

Blatný nechtěl větší rozvolňování 

Při nástupu Jana Blatného na ministerstvo se už situace s covidem postupně zlepšovala, stenozáznamy několika jeho vystoupení před poslanci naznačují, že začínal být stejně jako řada jiných politiků mírným optimistou. 

"Zdá se, že poslední opatření mají, a teď prosím mě opravdu vezměte za slovo, velký potenciál šíření zpomalit. Ale jenom tehdy, když je budeme striktně dodržovat. V současné době, a řekl to tady pan premiér, se nacházíme v klíčovém bodu zlomu, kdy v následujících dvou týdnech by mohlo začít docházet ke zlepšování situace a ke zpomalení rychlosti šíření viru v populaci," prohlásil Blatný v Poslanecké sněmovně 30. října.

Zároveň dával najevo, že není příznivcem uvolňování opatření a ví, co by se mohlo stát, kdyby lidé ve velkém vyrazili do ulic. "To, co se teď děje, je pravděpodobně začátek snižování. Když bude tento začátek pokračovat, budeme mít vyhráno. Zatím vyhráno nemáme," varoval. Za pravdu mu dávali i odborníci, například ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek řekl, že debata o uvolňování zatím není namístě a byl by spíše pro zpřísnění. "Pokud by opatření zabrala, můžeme se do konce listopadu dostat k nižším tisícům," řekl Dušek na přelomu října a listopadu.

Také ze slov premiéra Andreje Babiše bylo zřejmé, že ví, co by mohlo způsobit rozvolnění. Takového kroku se obával, protože už věděl, jak tragicky skončilo rozvolňování v září. I proto sliboval co nejrychlejší testování všech občanů antigenními testy. Zatím probíhalo hlavně v sociálních ústavech, ale zdaleka ne ve všech. Babišovi kritici navíc poukazovali na to, že země není zdaleka na testování připravena, stejně jako zaostává v přípravě na očkování.     

Blatný od začátku věděl, že musí ukázat plán, ze kterého bude zřejmé, jak bude vypadat uvolňování či zpřísňování boje proti covidu a co se za jaké situace bude přesně dít. Proto přišel 13. listopadu s dnes už všeobecně známým protiepidemickým systémem PES a slíbil, že přesně podle něj se bude Česko řídit. 

Postupně však poznával, jak PES politiky straší, zejména, když "neštěká" podle jejich názorů nebo nálady ve společnosti. Blatný se tak musel už v polovině listopadu postavit proti místopředsedovi vlády, ministrovi průmyslu a obchodu a ministrovi dopravy v jedné osobě Karlu Havlíčkovi (za ANO), který sliboval, že by se v dohledné době mohly otevřít všechny obchody. "Je šance, že se to zvládne s dostatečným předstihem," řekl Havlíček.

"Mým cílem je provádět změny žádné nebo co nejmenší," reagoval Blatný 18. listopadu na jednání poslaneckého zdravotního výboru podle zvukového záznamu. Zároveň vysvětloval, proč není podle něj možné pouštět do obchodů více lidí, než aby byl jeden zákazník na 15 metrů čtverečních. S uvolňováním opatření chtěl být opatrný. Dokonce se zmínil, že kdyby byl ve vládě už v září, nedovolil by otvírání obchodů vůbec.

Z atmosféry v zemi i z mnoha příspěvků na sociálních sítích ale bylo zřejmé, že lidé si přejí uvolňování. Zvláště když ubývalo nakažených a situace se stále zlepšovala. Vláda tak v pátek 20. listopadu rozhodla o výrazném zmírnění přísných pravidel a tvrdila, že nouzový stav bude platit jen do 12. prosince.

Na tehdejší dotaz Aktuálně.cz, zda se takové rozvolňování nemůže vymstít, zejména když se tolik netestuje, Blatný pochybnosti připustil. "Stát se, pane redaktore, může úplně všechno. Ale právě proto, abychom to měli pod kontrolou a abychom věděli zavčas, že se něco takového děje, tak byl připraven protiepidemický systém," odpověděl Blatný

Když následně přišel na tiskovou konferenci po jednání vlády 23. listopadu Andrej Babiš (což bylo spíše výjimečné, protože během pandemie Babiš na konference nechodil), bylo z jeho slov patrné, že Blatný má ve vládě problémy. "Tak já bych dal přednost panu ministrovi zdravotnictví, protože my máme dnes jasný systém. A pan ministr na vládě obhajuje ten systém. I když někteří ministři mají nějaké připomínky," naznačil Babiš, aniž byl konkrétnější. Brzy ale bylo patrné, o co šlo.

"Nějakou dobu musí PES existovat, potřebujeme ho. Je nastavený tak, aby nás zavčasu varoval," vysvětloval Blatný, proč nechce spěchat s rozvolněním, a dodal, že kdyby se najednou otevřely desetitisíce provozoven, tak by nastal nebezpečný nárůst pohybu lidí - a tím rozšíření epidemie.

Odborníci si stěžují na Blatného snahu jít proti jejich stanoviskům 

Bylo ale zřejmé, že minimálně Babiš, a patrně ještě více Havlíček, chtějí alespoň částečně rozvolňovat. Protože to ovšem PES vzhledem k počtům nakažených a dalším údajům neumožňoval, ministerstvo zdravotnictví upravilo systém tak, že do něj započítala také výsledky ne tak spolehlivých antigenních testů. Následně už PES uvolnění dovoloval. 

Někteří z autorů původního systému však se změnami nesouhlasili. "Změnu se mnou ani většinou dalších spoluautorů nikdo předem nekonzultoval. Myslím, že je nevhodné jakékoliv změny metodiky dělat tímto způsobem. Bylo by absurdní na tomto základě překotně rozvolňovat. Pro zdraví ekonomiky, lidí i klidné Vánoce je potřeba počkat na jasnější pokles," varoval na Facebooku 24. listopadu Jan Kulveit, jeden z autorů.

Přidal se také další autor Jakub Steiner, který podobně jako řada opozičních poslanců upozorňoval na slabé testování a trasování. "Poměr pozitivních PCR testů zůstává v České republice vysoký, protože ochota obyvatel se testovat je nízká a trasuje se málo," napsal a postavil se proti tomu, aby vláda výsledek antigenních testů počítala do celkového skóre.

O nespokojenosti odborníků možná vůbec nejvíce svědčí rozladění molekulárního biologa Mariána Hajdúcha, který byl do konce listopadu Národním koordinátorem testování na covid-19 a vedoucím laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví. Ten se rozhodl rezignovat na protest proti tomu, že vláda podle něj mnohem více přihlíží k politickým hlediskům než odborným.

"Nechci poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými vnitřně nesouhlasím," vysvětlil jeden z hlavních důvodů Deníku N. Nešlo o maličkost, Hajdúch měl na starosti testování, tedy věc, která měla lidi kromě omezení pohybu chránit před covidem. Navíc dal za pravdu kritikům, že vláda testování nezvládá. "Podle mého názoru má na stávající epidemiologickou situaci vliv to, že se málo testuje. Jsme pátá až šestá nejméně testující země v EU, přitom kapacita u nás existuje," stěžoval si.  

Začalo rozvolňování a nárůst počtu nakažených

Navzdory varováním některých odborníků rozvolňování skutečně začalo. "Rádi bychom oznámili, že na dnešním mimořádném jednání vláda jednohlasně, jednomyslně, rozhodla o tom, že Česká republika přejde ze stupně 4 do stupně 3," oznamoval 29. listopadu ministr Blatný. Proč takový postup doporučoval, není zcela jasné.

Vláda s Blatným tak učinila přesto, že statistiky nedávaly takový důvod k optimismu. Hned šest krajů nesplňovalo kritéria pro stupeň číslo 3. "Domníváme, že v průběhu příštího týdne dojde k dalšímu výraznému zlepšení situace," hájil sebe a další členy vlády Blatný.

Na vládě ale proběhla ostrá debata, někteří ministři byli pro případné otevření až o týden později podle toho, jak se čísla budou vyvíjet. Nastal kompromis: rozvolňování nezačne v pondělí 30. listopadu, ale až ve čtvrtek 3. prosince. Mimo jiné s argumentem, že lidi je potřeba pustit nakoupit vánoční dárky.  

Nepřímo to potvrdil také ministr Blatný, když 29. listopadu dostal od Aktuálně.cz dotaz, jestli se vláda neřídí při rozvolňování spíše veřejným míněním a tím, že lidé chtějí před Vánocemi nakupovat. "Selský rozum říká vyjít vstříc lidem, protože když máte čtvrtek, pátek, sobotu, neděli, tak vlastně přidáte velkou část toho týdne," vysvětloval snahu vlády otevřít lidem obchody. 

"Musíme si uvědomit, že čím kratší bude doba, kdy budou obchody před Vánocemi otevřeny, tím větší bude koncentrace osob v obchodech. Protože lidé si budou chtít koupit dárky, já tomu rozumím, mají se rádi, je to tak v pořádku," sdělil podle zvukového záznamu z tiskové konference. Přiznal také, že o tom, jestli otevírat, nebo neotevírat, vedl velmi dlouhé debaty s Duškovým Ústavem zdravotnických informací a statistiky.

Následující dny ukázaly, že Blatného domněnka, jak se bude situace zlepšovat, se nenaplnila. Naopak. Po víkendu se začaly počty skokově zvedat. Země sice byla podle interpretace vlády ve stupni 3, jenže pokud by se vláda skutečně držela systému PES, musela by být země ve stupni 4 a v některých krajích dokonce 5. 

Když se členové vlády sešli 7. prosince, věděli o tomto vývoji a nedobrých předpovědích na další období. Jenže nechtěli lidi opět "zahnat" domů. Blatný tvrdil, že skóre PES není až tak zlé, čísla prý stagnují a jsou na hranici mezi stupněm 3 a 4. Vláda sice podle svého písemného usnesení lehce zpřísnila některá opatření, rozhodla se požádat poslance o prodloužení nouzového stavu o celých 30 dnů, ale v zásadě pohyb lidí moc neomezila. Což se brzy projevilo i přes hygienická opatření na zaplněných náměstích či v hospodách a restauracích. 

Ministr Blatný byl patrně pro podstatně větší přísnost, veřejně to však nepřiznal. Leccos ale naznačují úplně první slova ministra Havlíčka - příznivce uvolňování - na tiskové konferenci právě 7. prosince. "Já jsem chtěl především poděkovat za velmi korektní a vstřícné jednání dnes na vládě, a to zejména i ministru zdravotnictví. Ta jednání samozřejmě nejsou jednoduchá a je třeba si uvědomit, že i když jsme nechali stupeň 3, a jsme rádi, že byly přijaty argumenty, tak je zřejmé, že musíme být i nadále nesmírně obezřetní," děkoval Blatnému v den, kdy hlavní hygienička Jarmila Rážová řekla, že ona osobně by opatření neuvolňovala a návrat ke stupni 4 je podle ní velmi reálný.  

Další dny Blatnému ukázaly, jaké následky tento postup měl. Počty nakažených dál rostly a různé podnikatelské skupiny dávaly najevo, že už nemíní své podnikání omezovat, protože jsou na hraně s penězi i nervy. "Tlak zájmových skupin je obrovský," nechal se slyšet ministr vnitra Jan Hamáček.

Užívám si to, nejsem smutný, nerozhoduji sám, tvrdil Blatný 

Jan Blatný má za sebou téměř padesát dnů ve funkci ministra. Není ale typem člověka, který by své emoce dával příliš najevo. "Užívám si to," odpověděl na přelomu listopadu a prosince na otázku Aktuálně.cz, jaké má pocity z prvních týdnů ve funkci. A na námitku, že působí dosti smutně, si vypůjčil citaci z knížky Medvídek Pú: "Jestli vám připadám vážný nebo smutný, tak odpovídám jako Ijáček z Medvídka Pú: Já nejsem smutný. Já mám jenom takový obličej," podotkl bez úsměvu.

Z jeho aktuálních slov je zřejmé, že chce opatření zpřísnit, ale zároveň cítí velkou frustraci podnikatelů a živnostníků z neustálého omezování. Proto poněkud nezvykle vystoupil Blatný na chvíli ze své role ministra zdravotnictví a nepřímo tlačil na Havlíčka i Babiše - poprvé od konce října. "Budu velmi žádat a velmi prosit, aby se právě pro ně našly lepší způsoby kompenzace, protože rozumím tomu, že je to pro ně nesmírně těžké. Musí se vymyslet, jakým způsobem zlepšit jejich kompenzace," zastal se podnikatelů 11. prosince.  

Když se Aktuálně.cz v pátek Blatného ptalo, kdo má tedy hlavní slovo při určování taktiky v boji proti covidu, jestliže premiér několikrát ukázal na něj, Blatný se odvolával na společné rozhodování.

"Rozhodnutí, která prezentuji, nejsou rozhodnutí moje. Rozhodujeme společně s (hlavní hygieničkou) doktorkou Rážovou a třemi skupinami - epidemickou, klinickou a laboratorní. A to, že to reprezentuje jeden člověk nebo jeden obličej, neznamená, že by to bylo moje rozhodování," uvedl Blatný.

A pokud jde o to, jak vypadá samotné rozhodování na vládě, má hlavní slovo předseda Babiš? "Předložím něco na vládě, vždycky je o tom diskuse a snažíme se dojít ke konsenzu. Pan premiér se k tomu staví velmi zodpovědně a nenutí nikoho z ministrů udělat rozhodnutí, které by si třeba přál on nebo které by nebylo konsenzuální," odpověděl Blatný.

"My jsme zastavili tu druhou vlnu"

Podobná slova zopakoval tento týden v pondělí, kdy se deník Aktuálně.cz zajímal u něj i premiéra Babiše ještě detailněji o to, za jakých okolností vznikají rozhodnutí vlády, která se ukázala jako nedostatečná v boji proti covidu.

"Vy jste posedlý premiérem a žijete v představě, že premiér něco změnil. Přestaňte podsouvat, že jsem něco změnil. Nikdy jsem nic nezměnil. Není to pravda," tvrdil Babiš s tím, že jeho jedinou snahou je ochránit životy občanů. "My jsme zastavili tu druhou vlnu. Zastavili jsme ji, teď to znovu roste, tak jsme udělali opatření," hájil se premiér, který opakovaně zdůrazňoval, že dal vždy na stanoviska ministra Blatného a rozhodně není ten, kdo by volal po rychlejším uvolňování. 

Blatný to nepopřel, ale z jeho slov vyplývá, že na vládě se debatuje o návrzích, s kterými přichází. Jestli má nakonec navrch vždy on, ale neprozradil. "Nejdříve diskutujeme v epidemiologické, klinické a laboratorní skupině. Potom dojdeme k nějakému konsenzu, ten já předložím na vládě a i tam jsou různé názory," popsal rozhodování. Stanoviska ve vládě ale prý nejsou názory, "které by byly dány nějakým politickým, ekonomickým či jiným tlakem".

Blatný na dotazy Aktuálně.cz také vysvětloval, proč se nedrží striktně systému PES. Podle něho je nutné brát zřetel i na další údaje mimo tento systém, například na to, jak jsou naplněny nemocnice. "Nemyslím si, že bych já nebo kolegové nerozhodovali na základě dat. Děláme to tak, abychom vždycky našli nějakou rovnováhu. Není našim cílem pohybovat se ode zdi ke zdi, ale hledat způsob, jakým bezpečně a s minimálními ztrátami projít touto těžkou zkouškou," oponuje Blatný kritikům. A argumentuje také zeměmi, které také zavedly tvrdý lockdown, ale teď se v nich covid také znovu probouzí. 

Vzhledem k nárůstu počtu nakažených nečekají lékaře Blatného vůbec lehké dny. Jeho léky zatím nezabírají, stav pacienta se zhoršuje. Jestliže už porušil svůj slib o tom, jak budou rozhodnutí ministerstva vždy založena na datech, v ohrožení jsou také jeho další první předsevzetí.

"Je třeba změna nálady ve společnosti. Pojďme změnit pocit strachu v respekt. Musíme všichni táhnout za jeden provaz. A jestli to máme udělat, musíme vědět proč," byla jeho vůbec první slova, když stál po boku Babiše při prvním veřejném vystoupení. Za hlavní úkol si dával změnit náladu ve společnosti. "Strach nás paralyzuje, a co je ještě horší, rozděluje. Nemluvím jen o strachu z koronaviru, mluvím také o strachu mnohých z nás o živobytí, budoucnost, o výchovu dětí. Každý z těch strachů je stejně závažný," tvrdil jako nový ministr. 

Po několika týdnech od té doby nejen průzkumy veřejného mínění ukazují, že společnost je rozdělená stále více, přibývá lidí, kteří mají strach o své životy nebo práci, naprosto fatálně se liší názory na to, jak s covidem bojovat, jestli a jak testovat nebo jestli je bezpečné se nechat očkovat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy