Praha - Šéf radikální Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas si zakládá na tom, že se liší od svých stoupenců, kteří na průvodech strany provolávají rasistická hesla, sem tam vystavují symboly hitlerovského Německa a účastní se bitek s policií a levicovými aktivisty.
Rád zdůrazňuje svůj vysokoškolský titul bakaláře, o němž v životopise uváděném na internetových stránkách píše, že jej získal "na univerzitě v Praze".
Nejde tu však o skutečnou a známou Univerzitu Karlovu, jak by mohlo být Vandasovou formulací podsunuto, ale o soukromou pražskou univerzitu Jana Amose Komenského.
A když se redakce Aktuálně.cz podívala v knihovně školy na jeho bakalářskou práci, zjistila, že jde vlastně o kompilát obsáhlých citací a k tomu ještě dokumentů jeho někdejší Dělnické strany, kterou pouhých pět dní po odevzdání práce soud zrušil s odůvodněním, že je xenofobní a ohrožuje demokratické zřízení.
Jak také zjistila reportérka Aktuálně.cz, univerzita po Vandasovi nevyžadovala ani výraznou reflexi problematických aspektů činnosti českých nacionalistů, které dodnes sám vede.
Národní odpor? Neznám
Vandasova "akademická" sonda do českého extremismu má název 'Rozpad SPR-RSČ a vznik politických následovníků'. Byla odevzdána 12. února 2010, kdy už byly veškeré informace o činnosti strany i jejích problematických aspektech veřejně známé a dostupné v mediálních i akademických pramenech.
Přesto tu Vandas svoji partaj líčí tak, jako by nic takového neexistovalo. "Rok 2008 můžeme označit při pohledu na činnost Dělnické strany (DS) jako přelomový," píše kupříkladu.
Zaznamenává pak i sám sebe, přičemž o sobě píše ve třetí osobě: "Dne 1. května organizuje DS na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze nejpočetnější akci mimoparlamentní strany za poslední roky. Příznivců a sympatizantů Dělnické strany, ale i jiných organizací i ze zahraničí dorazilo na osm set. S projevem vystoupil předseda DS Tomáš Vandas. Kritizoval minulé sociálnědemokratické vlády, ale i tu současnou."
O tom, že stejnou událost seriózní média zaznamenala v jiném světle, že poukazovala třeba na to, že na akci se podílela neregistrovaná neonacistická organizace Národní odpor, že na demonstraci zaznívala rasistická hesla a že si na ně stěžovala izraelská ambasáda, není v "akademické" práci ani zmínka.
"Autor se otevřeně ke svým osobním názorům nehlásí, což přispívá k objektivitě, na druhou stranu je v práci opomenuta řada citlivých mediálně diskutovaných témat, například spolupráce Dělnické strany a Národního odporu zmiňovaná v oficiálních státních dokumentech, což objektivitu snižuje," napsal v posudku pro Aktuálně.cz přední zdejší odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Jeho publikace Pravicový extremismus a radikalismus v České republice ostatně patří k nejcitovanějším zdrojům Vandasovy práce, avšak autor z ní místo odborného pohledu na český extremismus vybírá jen faktografické úryvky.
Připomeňte si loňské události ze Šluknovska
Spor o ozubené kolo
Podle politologa Mareše je nestandardní už sám fakt, že autor práce píše o vlastní politické aktivitě, i když v českém prostředí to není zcela neobvyklé. Dvanáct z celkového počtu čtyřiceti stránek hlavního textu (bez úvodu a závěru) věnuje právě Dělnické straně a nešetří přitom s citacemi stranických materiálů.
Ne vždy ale uvádí zdroj. Například odstavec o "Ochranných sborech Dělnické strany" je zcela totožný s popisem jejich činnosti na webových stránkách DS a citace chybí.
Práce obsahuje další rozsáhlá prohlášení strany. Autor například zmiňuje to, že ministerstvo vnitra v roce 2007 zařadilo znak DS - ozubené kolo - do brožury o extremistických symbolech. Následuje pak trojnásobně dlouhé doslovně citované prohlášení DS, která tento krok odmítá. Názor odborníka či samotného ministerstva chybí.
Velmi dobrá. Má dost písmenek
Univerzita Jana Amose Komenského nedostatek vědecké reflexe ve Vandasově práci, která má v záhlaví klíčové slovo "extremismus", vysvětluje tím, že nacionalistický student za ni dostal dvojku.
"Bakalářské práci Tomáše Vandase jsem v závěrečném posudku vyčetl absenci teoretického základu a kritičnosti ideologického zhodnocení působení jednotlivých subjektů. Autor měl zesílit svou argumentaci více o poznatky badatelů zabývajících se stranickým systémem a radikalismem a postupovat metodologicky precizněji," vzkázal Aktuálně.cz vedoucí práce, politolog Lukáš Novotný.
Práci prý Vandas obhájil díky tomu, že jí nechyběly formální náležitosti, podle Novotného byla dostatečně dlouhá i správně formálně zpracovaná.
Osobně znám Sládka
Mnohem kritičtěji vidí práci mediální odbornice Lenka Vochocová z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vandas totiž vystudoval sociální a mediální komunikaci, nikoli politologii, jak by napovídalo téma jeho bakalářské práce.
"Autor svoji expertizu opírá například o to, že měl možnost detailně poznat fungování SPR-RSČ i osobu Miroslava Sládka. Takováto osobní zkušenost může usnadňovat autorovi chápání a strukturování tématu, ale zcela jistě nedostačuje jako zdroj informací pro vědeckou práci," říká také Vochocová.
"Na jiných místech autor zase de facto prosazuje svoje pozice a svoji pravdu skrze vlastní vědeckou práci - to není obvyklé a mělo by to být odmítnuto jako nevědecké," dodává pedagožka Univerzity Karlovy, která vede řadu bakalářských i magisterských prací.
Sám Tomáš Vandas je se svou prací spokojený.
"Myslím, že jsem odvedl dobrou práci. Určitě jste viděla, že v tom není zaujatost a je to psané s nadhledem," uvedl. "Některé ty události jsem ale zažil na vlastní kůži a vycházel jsem i ze svých pocitů," dodal Vandas, který právě dokončuje na stejné univerzitě i magisterské studium.
