Praha – Ostatky ukrajinského básníka Oleksandra Olese, které byly po Novém roce exhumovány na pražských Olšanských hřbitovech, budou převezeny do Kyjeva, jak žádaly ukrajinské úřady. Aktuálně.cz o tom informoval mluvčí magistrátu Vít Hofman. Podle ředitele Správy pražských hřbitovů Martina Červeného by ostatky mohly být předány už tento týden.
O dalším osudu ostatků, které jsou uloženy v depozitáři Pražské správy hřbitovů, ve středu jednal s ukrajinskými diplomaty pražský radní pro sociální oblast Daniel Hodek (ČSSD). "Po dnešním jednání se zástupci velvyslanectví Ukrajiny jsem ihned pověřil ředitele Pražské správy hřbitovů, aby technicky zajistil převoz ostatků ukrajinského spisovatele a básníka Oleksandra Olese do jeho rodiště," sdělil Hodek.
Ukrajinská strana podle Hofmana deklarovala zájem pro básníka Oleksandra Olese a jeho manželku jakožto významného ukrajinského občana uspořádat důstojný pohřeb a jejich ostatky nechat uložit na významném kyjevském hřbitově. Rada pak o tom má být vyrozuměna.
Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený potvrdil, že se předání ostatků ukrajinské straně připravuje. "V těchto minutách připravujeme protokol u příležitosti předání těch ostatků a budeme čekat, až nás kontaktuje pohřební služba, která bude zařizovat repatriaci těch ostatků na Ukrajinu," řekl Aktuálně.cz. "Vypadá to, že do konce týdne by ostatky mohly být v rukou ukrajinského velvyslanectví, aby mohly putovat na Ukrajinu," dodal.
Na exhumaci Olesových ostatků reagovaly ukrajinské špičky včetně prezidenta Petra Porošenka, který nařídil ministrům zajistit jeho převoz zpět do vlasti. Podle premiéra Volodymyra Hrojsmana má být převezen nejen Oles, ale i ostatky dalších významných Ukrajinců pochovaných v zahraničí.
Ředitel Správy pražských hřbitovů Červený však v pondělí Aktuálně.cz řekl, že o dalším osudu ostatků by měl podle zákona rozhodnout nájemce hrobového místa. Nyní vysvětlil, že o řešení rozhodl radní Hodek, i když může teoreticky vyvolat právní problémy. "Ani jedno z řešení této situace by nebylo právně bez možných rizik. Pan radní na sebe vzal politickou zodpovědnost a dal přednost variantě, která může teoreticky vést ke sporu s jednotlivcem, před variantou, kterou by mohla vést ke sporu s celým státem," vysvětlil Červený.
"Morální nebo etická hodnota hraje do karet velvyslanectví, ale zákon spíš nahrává nájemci hrobového místa. Je to dost netypická situace a já se kloním k tomu řešení, které zvolil pan radní," dodal ředitel.
Oles utekl z vlasti před bolševickým režimem, prošel několika evropskými městy a nekonec se v první polovině 20. let usadil v Československu. V Praze žil i tvořil dalších dvacet let do své smrti v roce 1944. Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech. Jeho ostatky byly exhumovány na počátku roku, když do jeho hrobu měla být uložena nová rakev. Hrobové místo si totiž pronajímala rodina, která s básníkem nebyla spřízněná.
Měl rád české pivo a rybaření
Přestože Oleksandr Oles (1878–1944) dvě dekády žil a tvořil v Československu, jeho dílo zde překládáno téměř nebylo. Do Prahy přišel v první polovině 20. let, kdy měl už za sebou čtyři roky emigrace v různých evropských zemích, vysvětlil Aktuálně.cz historik a ukrajinista Bohdan Zilynskyj.
Básník nejprve bydlel v lokalitách jižně od Prahy, hlavně v Řevnicích. "Snažil se pokračovat v básnické činnosti (psal hodně, někdy až moc), ale vydavatelské poměry v emigraci byly nepříliš příznivé – chyběly peníze i dostatek čtenářů," popsal Olesův pražský život ukrajinista. "Psal básně různých žánrů včetně milostných a satirických, ale asi hlavním tématem zůstala v jeho tvorbě vzdálená Ukrajina," vysvětluje.
Básník významné vazby s českými osobnostmi nenavázal, i v jeho tvorbě české motivy téměř chybějí. Zilynskyj dodává, že Oles našel v posledních letech života zálibu v rybaření: "Stal se také milovníkem českého piva."
V Sovětském svazu byl jako autor asi od roku 1930 na indexu, jeho díla směla vycházet až od 50. let, ale pouze s cenzurními zásahy. "Teprve v posledním čtvrtstoletí to pominulo, ale pozornost je mu věnována značná," uzavřel ukrajinista.
Oles zemřel v Praze 22. června 1944 krátce poté, co se dozvěděl o smrti svého syna Oleha Olžyče, který je rovněž dodnes uznávaným spisovatelem. Olžyč byl jako jeden z vůdců OUN ve Lvově zatčen gestapem a zemřel při výslechu v koncentračním táboře Sachsenhausen.
