reklama
 
 

Exhumace básníka Olese v Praze hýbe Ukrajinou. Osobnosti mají spočinout v panteonu i s Banderou

10. 1. 2017 19:30
Na pražských Olšanských hřbitovech byly minulý týden exhumovány ostatky ukrajinského básníka Oleksandra Olese, když do jeho hrobu měla být uložena rakev s jiným zemřelým. Ukrajinští politici v čele s prezidentem Petrem Porošenkem teď řeší, jak po více než sedmdesáti letech od jeho smrti dostat ostatky exilového literáta zpět do vlasti. Ty však zatím zůstávají v depozitáři Správy pražských hřbitovů (SPH). Ukrajinští diplomaté už o jejich vydání zahájili jednání s českými úřady. Poslední slovo má však podle zákona nájemce hrobu, ten však zemřel a o jeho dědici teprve rozhodne dědické řízení.

Praha/Kyjev – Zatímco v Česku jméno Oleksandra Olese příliš známé není, na Ukrajině patří k proslulým básníkům. Byl jedním z mnoha ukrajinských autorů, kteří kvůli nástupu bolševiků museli tvořit v zahraničí. Oles, vlastním jménem Oleksandr Kandyba, prožil posledních dvacet let svého života v Praze, kde byl také na Olšanských hřbitovech v roce 1944 pochován.

A právě místo básníkova posledního odpočinku se více než 70 let po jeho smrti stalo příčinou skandálu, který v těchto dnech řeší ukrajinský prezident Petro Porošenko, několik ministrů i média.

Olesovy ostatky byly totiž z hrobu, který si už léta pronajímá jiná rodina, kvůli novému pohřbu po Novém roce exhumovány a uloženy v depozitáři Správy pražských hřbitovů.

Událost na místě řešili zástupci ukrajinské ambasády, informovala o ní ukrajinská média, a pronikla i do politiky. Porošenko ukrajinským úřadům nařídil, aby zajistily básníkův návrat do vlasti, kde má být znovu důstojně pohřben. "Prezident nařídil ministerstvu zahraničí zajistit převoz ostatků Oleksandra Olese do vlasti," informoval minulý týden na Facebooku Porošenkův mluvčí Svjatoslav Ceholko.

"Petro Porošenko také nařídil ministerstvu kultury zorganizovat pohřební ceremoniál na Ukrajině," dodal mluvčí.

Na vydání ostatků si bude muset Kyjev počkat

Ukrajinské úřady začaly o co nejrychlejší Olesův převoz do vlasti obratem usilovat. Získaly už souhlas jeho příbuzných, kteří žijí v Kanadě, ambasáda jedná i s českými úřady. Proces ale zřejmě bude trvat dlouhé měsíce.

"Ostatky básníka i jeho ženy jsou u nás uschovány a budeme čekat, jak se situace vyvine, jestli nás osloví magistrát, ministerstvo pro místní rozvoj, nebo jestli se přihlásí dědic," řekl Aktuálně.cz ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Vysvětlil, že dědicem básníkových ostatků by měl být syn muže, který si hrob v posledních letech pronajímal a jenž v něm byl minulý týden pohřben, přestože s Olesem nemá nic společného.

"Jsem toho názoru, že na ostatky má právo nájemce hrobu, který ale zemřel, a chvíli potrvá, než se nájemní smlouva bude moci na někoho převést. Zpravidla se převádí na toho, kdo přijde s rozhodnutím o dědictví," uvedl Červený. "Takže předpokládáme, že syn své nároky uplatní, doručí nám rozhodnutí o dědictví a smlouvu podle zákona o pohřebnictví převedeme na dědice," dodal. Dědické řízení přitom trvá i řadu měsíců.

Červený upozornil, že až do minulého týdne nebyli správci hřbitovů s ukrajinskou ambasádou nebyli v kontaktu. Poplatky za hrob v posledních letech platila v Česku žijící ukrajinská rodina Mychajlyšynových. "My jsme ani netušili, že tam někdo takový je pohřbený," dodal ředitel.

Převézt chtějí i Banderu

Případ básníka Olese upozornil na širší problém – Ukrajina často neví, jak se postarat o ostatky svých velikánů, kteří jsou kvůli pohnutým dějinám 20. století pochováni v zahraničí. To se teď má změnit. Důležité osobnosti by podle představ vlády i dalších osobností měly být pohřbeny na jednom čestném místě.

"Ostatky Oleksandra Olese – stejně jako stovek dalších významných Ukrajinců – mají být pochovány v rodné půdě spolu se svými předky," uvedl premiér Volodymyr Hrojsman s tím, že vláda uhradí všechny náklady na převoz ostatků "jednoho z nejvýznamnějších ukrajinských básníků" do Kyjeva.

"Situace, k níž došlo kolem Olese, znovu otevřela otázku vzniku ukrajinského panteonu v ukrajinské metropoli," zdůraznil Hrojsman. "Při ministerstvu kultury zároveň bude vytvořena speciální komise, která se bude zabývat otázkami přenosu ostatků významných Ukrajinců," dodal.

Tento nápad podporují i některé osobnosti ukrajinské kultury. Jenže například podle známé básnířky Oksany Zabužkové nikdo neví, jak se ho chopit. "Aby se dalo něco dělat, je potřeba politická vůle. Pak je třeba hledat experty a zjistit, jak tyto experty dát dohromady," neskrývala spisovatelka svou skepsi ve vysílání Espreso TV.

Прах Олександра Олеся, так само, як і сотень інших видатних українців, має бути похованим на рідній землі за згоди його родичів. Ситуація, яка склалася з Олександром Олесем, знову підняла на поверхню питання створення українського пантеону у столиці України. Зараз МЗС вживає усіх необхідних заходів для якнайшвидшого вирішення цього питання у Чехії. У свою чергу, Уряд виділить всі необхідні кошти для перевезення останків одного з найвидатніших українських поетів до Києва. У той же час при Міністерство культури України буде створена спеціальна міжвідомча комісія, яка займатиметься питанням перепоховань видатних українців. Фото Ігоря Булиги.

Zveřejnil(a) Volodymyr Groysman dne 03. Leden 2017

Vicepremiér pro humanitární záležitosti Vjačeslav Kyrylenko navrhl, aby do vlasti byly převezeny i ostatky dalších osobností včetně kontroverzního zakladatele Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, který je pohřben v Mnichově, či bojovníka za ukrajinskou nezávislost Symona Petljury pochovaného v Paříži.

Podle ukrajinského Institutu národní paměti, který citovala BBC, je za hranicemi pohřbeno na 250 tisíc představitelů vojenské i politické emigrace, ale i zástupců ukrajinské vědy a kultury.

Měl rád české pivo a rybaření

Měl rád české pivo a rybaření

Přestože Oleksandr Oles (1878–1944) dvě dekády žil a tvořil v Československu, jeho dílo zde překládáno téměř nebylo. Do Prahy přišel v první polovině 20. let, kdy měl už za sebou čtyři roky emigrace v různých evropských zemích, vysvětlil Aktuálně.cz historik a ukrajinista Bohdan Zilynskyj.

Básník nejprve bydlel v lokalitách jižně od Prahy, hlavně v Řevnicích. "Snažil se pokračovat v básnické činnosti (psal hodně, někdy až moc), ale vydavatelské poměry v emigraci byly nepříliš příznivé – chyběly peníze i dostatek čtenářů," popsal Olesův pražský život ukrajinista. "Psal básně různých žánrů včetně milostných a satirických, ale asi hlavním tématem zůstala v jeho tvorbě vzdálená Ukrajina," vysvětluje.

Básník významné vazby s českými osobnostmi nenavázal, i v jeho tvorbě české motivy téměř chybějí. Zilynskyj dodává, že Oles našel v posledních letech života zálibu v rybaření: "Stal se také milovníkem českého piva."

V Sovětském svazu byl jako autor asi od roku 1930 na indexu, jeho díla směla vycházet až od 50. let, ale pouze s cenzurními zásahy. "Teprve v posledním čtvrtstoletí to pominulo, ale pozornost je mu věnována značná," uzavřel ukrajinista.

Oles zemřel v Praze 22. června 1944 krátce poté, co se dozvěděl o smrti svého syna Oleha Olžyče, který je rovněž dodnes uznávaným spisovatelem. Olžyč byl jako jeden z vůdců OUN ve Lvově zatčen gestapem a zemřel při výslechu v koncentračním táboře Sachsenhausen.

autor: Michael Švec | 10. 1. 2017 19:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama