Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a tiskový odbor jejího resortu při komunikaci s novináři věnovali veškerou energii tomu, aby o čerstvé auditní zprávě nepsali coby o finální. Snažili se vzbudit zdání, že Česká republika má účinné prostředky k obraně. Tedy že ještě může Evropskou komisi přesvědčit, že premiér Babiš se ve střetu zájmů nenachází.
"V každém případě není pravda, že je to konečná podoba auditní zprávy," uvedl premiér Babiš, který byl v pondělí na klimatické konferenci v Madridu. Později vzkázal, že to z pohledu EU "asi konečný audit" je, ale že ho česká strana určitě nepřijme.
"Je jasně zřejmé, že nejde o finální rozhodnutí," psala i ministryně Dostálová v esemeskách novinářům. Odpoledne ale nakonec sama v rozhovoru pro Deník N připustila, že auditní zjištění finální je. Zbývá ale ještě určit, kolik Česká republika za špatnou správu dotací zaplatí.
Otázku, zda je český premiér ve střetu zájmů, už Evropská komise zodpověděla. Zásadní nyní bude, jak na ni Česko zareaguje. "Evropská komise zaslala českým úřadům finální verzi auditní zprávy. Za dva měsíce má Česká republika poslat komisi informace o tom, jak implementuje doporučení v auditní zprávě," uvedla pro HN a Aktuálně.cz mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Magdaléna Frouzová.
Babiš kontroluje Agrofert
Na klíčový závěr prověrky v neděli večer upozornil týdeník Respekt, podle jeho zdrojů je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Babišova neudržitelná pozice spočívá v tom, že se coby předseda vlády podílí na podobě dotační politiky, z níž do značné míry těží holding Agrofert. Babiš přitom v holdingu uplatňuje vliv. Auditní zpráva se sice na veřejnost nedostala, zjištění Respektu však žádná z evropských či tuzemských autorit nerozporovala.
Finální report zopakoval to, na co upozornila předběžná zjištění prověrky z letošního května. Přestože Babiš uložil Agrofert do dvou svěřenských fondů, coby konečný uživatel jeho výhod má zájem na prosperitě koncernu. Do řídících pozic fondů navíc instaloval svou ženu či profesní kolegy, kteří nemohou holding prodat. "Pan Babiš tyto dva svěřenské fondy kontroluje a skrze ně kontroluje i skupinu Agrofert," uváděl předběžný audit.
Proč je Babiš ve střetu zájmů
Evropská komise se při svých zjištěních opírá o dva základní předpisy. Prvním je český zákon o střetu zájmů (zákon č. 159/2006 ve znění platném od února 2017). Jeho jádrem je omezení, podle kterého "je zakázáno poskytnout dotaci (…) obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář (…) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %."
Druhým je evropské nařízení z 18. července 2018, podle něhož je ve střetu zájmů každý, "je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací (…)."
Na tahu je nyní Česko. Nicméně nemá situaci v rukou, jak naznačuje ministryně Dostálová. "Česká republika nemá dva měsíce na to, aby se k tomu vyjádřila. Česká republika má dva měsíce na to, aby napravila situaci," upozorňuje Milan Eibl, analytik neziskové organizace Transparency International, která Evropskou komisi na Babišův možný střet zájmů upozornila a na jejíž podnět komise audit spustila.
Česko musí přijmout opatření
Co má nyní Česko udělat, je součástí auditní zprávy. Přestože její obsah není veřejný, doporučení lze v základních rysech odvodit. Premiér bude muset svůj vztah s Agrofertem narovnat tak, aby se zbavil svého vlivu na koncern. České úřady odpovídající za proplácení a správu dotací, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí, zase nastaví taková kontrolní opatření, aby vyloučila proplácení subvencí neoprávněným subjektům.
"Nám celou dobu šlo o to, aby Andrej Babiš vyřešil střet zájmů. Buď tím, že se Agrofertu zbaví, ať už ho prodá, nebo nastaví takový mechanismus, který ho úplně odstřihne od jakéhokoliv vlivu nad touto firmou," podotkl pro Aktuálně.cz ředitel české pobočky organizace Transparency International David Ondráčka.
Smyslem požadované nápravy je, aby na evropské peníze v tuzemsku dosáhl jen ten, kdo se na podobě dotační politiky či procesu schvalování subvencí nepodílí. Tedy aby se stávající situace neopakovala. Do dvou měsíců musí Česko Bruselu vyjmenovat, jaké konkrétní kroky v tomto duchu podniklo. Navzdory tvrzení premiéra není v pozici, že si může dovolit doporučení Evropské komise přehlížet.
"Komise by v takovém případě přistoupila k tvrdšímu řešení. Jedná se tu o peníze evropských daňových poplatníků, které komise musí hájit. V extrémním případě se můžeme dostat k tomu, že by se pozastavovaly platby nejen pro Agrofert, ale pro celou Českou republiku," upozorňuje analytik Transparency International Eibl.
Česká republika za Babiše zaplatí na každý pád
Už teď je však jisté, že Česká republika za Babišův střet zájmů zaplatí, jde o trest za porušení dotačních pravidel. Součástí závěrečné zprávy je i návrh na takzvanou korekci, tedy finanční opravu. To znamená, o kolik peněz Česko přijde. V praxi Evropská komise o danou částku pokrátí balík peněz určený dané zemi pro nadcházející programové období, přičemž rozdílový obnos dotyčný stát doplatí ze svého.
V tomto smyslu má ministryně Dostálová pravdu, že nejde o finální rozhodnutí. O výši částky se obě strany začnou přít v takzvaném dohadovacím řízení. Tento proces může trvat i několik měsíců. K návrhu finanční opravy ze strany Bruselu vznese česká strana připomínky. Komise je vezme v úvahu, aby vypracovala finální rozhodnutí. Pokud se česká strana bude chtít postavit i proti němu, následuje veřejné slyšení.
Návrh korekce lze v tuto chvíli opět jen hádat. V předběžné auditní zprávě z května letošního roku se psalo o 451 milionech korun. Jde o dotace na celkem sedmnáct projektů, které Agrofert v rozporu s předpisy inkasoval. Jedná se třeba o subvence na inovaci výrobních postupů pro Lovochemii nebo novou linku na toastový chléb Penam v pekárně Zelená louka u Prahy.
Proti výši korekce má Česká republika ještě jeden, krajní případ obrany, pokud vyjednávací proces selže. Mohla by Evropskou komisi žalovat u Evropského soudního dvora, jako žalobce by figuroval stát prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. "Paní ministryně má ale obhajovat zájmy českého státu a ty jsou vymoct peníze od Agrofertu co nejdříve zpátky," řekl Aktuálně.cz senátor Lukáš Wagenknecht, který se audity zabývá profesně.
