Domácí

Co ukrývají světy Babiše a Pavla. Oba volili knížete a svrhnout komunisty nepomáhali

Dominika Hejl Hromková, Magdalena Synková, Vojtěch Scheinost, Štefan Novák, Dan Poláček

24. 1. 2023 5:30

Českým prezidentem se poprvé stane člověk, který nebyl aktivním účastníkem listopadu 1989. Ať už na Hrad usedne Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, do čela státu přijde muž, který byl v předlistopadovém Československu členem komunistické strany. Pavel poté sloužil Česku jako voják v zahraničních misích a v NATO, Babiš budoval holding Agrofert, založil hnutí ANO a vstoupil do politiky.

Země za železnou oponou - 50. a 60. léta

V době narození prezidentských kandidátů hýbala světem studená válka. Evropu dělila železná opona mezi Východem a Západem, Československo bylo součástí východního bloku. Lidé nepohodlní komunistickému režimu končili ve vězení a na popravištích, uvolnění přišlo teprve v 60. letech.

Andrej Babiš

Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě. Jeho otec Štefan byl vedoucím odboru v podniku Řemeslnické potřeby známém jako ŘEMPO, dva roky po Andrejově narození přešel do podniku zahraničního obchodu Strojexport a dostal práci v zahraničí. Do první třídy Andrej nastoupil na škole při československém velvyslanectví v Paříži. V roce 1962 se rodina vrátila do Bratislavy, otec byl vyloučen z Komunistické strany Československa, protože ztratil stranickou legitimaci a nenahlásil, že má sestru v Kanadě. Znamenalo to kariérní pád, místo našel jako asistent katedry zahraničního obchodu Vysoké školy ekonomické. Andrej byl ještě na základní škole, v devíti letech ho matka Adriana přihlásila do tenisové školy. Později na ni Andrej vzpomínal jako na motor rodiny, s otcem měl vztah komplikovanější. Podle knihy Tomáše Perglera Babiš - příběh oligarchy trpěl otec záchvaty agresivity.

Petr Pavel

Narodil se 1. listopadu 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Patnáct kilometrů od města byla přísně střežená hranice se západním světem, součást železné opony, která dělila Evropu od Baltu až do Středomoří. Planá byla typickým pohraničním městem, jen pomalu se otřepávala z poválečného odsunu německých obyvatel, kterých byla v obci původně většina. Pavlův otec Josef sloužil jako velitel samostatné roty v Milířích u Tachova, kde rodina zpočátku bydlela. Matka Marie pracovala jako vedoucí místní Jednoty. Kvůli otcově práci se často stěhovali. Nejprve do Litoměřic, pak do Kladna.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy - 21. srpna 1968

Uvolnění režimu a nastupující "socialismus s lidskou tváří" utnula invaze vojsk Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem. Moskva zarazila demokratizaci režimu, ponechala v Československu svá okupační vojska, odstranila reformní politiky a zahájila postupné znovuutužování komunistické moci.

Andrej Babiš

V den příchodu okupačních vojsk měl Babiš krátce před třináctými narozeninami. Několik týdnů po invazi nastoupil jeho otec do Slovenské národní rady, tedy parlamentu slovenské části tehdejší federace, a začal pracovat na slovenském ministerstvu zahraničního obchodu. V následujícím roce se vrátil do Komunistické strany Československa a odjel jako obchodní zástupce i s rodinou do Ženevy. Andrej tam nastoupil na gymnázium, začal se seznamovat s vymoženostmi západního světa a slavil úspěchy ve volejbalovém týmu. Na počátku 70. let se vrátil do Bratislavy. Přes otcovu loajalitu k režimu se Babiš k srpnovým událostem roku 1968 o půl století později vyjádřil jako o jedné z největších tragédií československé historie.

Petr Pavel

Když do Československa vtrhla invazní vojska, bylo Pavlovi teprve šest let. S rodinou žil v Kladně. Otec tu velel poddůstojnické škole a kariérně stoupal, matka pracovala jako analytička. Pavel měl s oběma dobrý vztah. Oba byli členy komunistické strany, u otce, armádního důstojníka, to ani nebylo jinak možné. Pro Pavla byl autoritou formující jeho budoucí život. Ve svém životopise v roce 1987 Pavel uvedl, že srpen 1968 ovlivnil jeho postoj k Sovětskému svazu: "Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoli jiného a také trvalejší." Invazi později odsoudil.

Zveřejnění prohlášení Charta 77 - 1. ledna 1977

Normalizaci komunistického režimu provázely čistky ve vládnoucí straně, propouštění z práce, obnovení cenzury, zákazy a rušení zájmových sdružení. Občanská iniciativa nazvaná podle ústředního dokumentu Charta 77 požadovala dodržování lidských práv, k němuž se Československo zavázalo.

Andrej Babiš

Dvaadvacetiletý Babiš v té době studoval Obchodní fakultu bratislavské Vysoké školy ekonomické, tedy fakultu, kterou zakládal jeho otec. Začaly se projevovat jeho ambice. Na škole vedl pobočku mezinárodní studentské organizace AIESEC a díky tomu mohl vyjet na brigády do Francie a Belgie. Vedle studia prohluboval svůj vztah se spolužačkou z gymnázia a studentkou medicíny Beátou Adamovičovou. O rok později, na podzim 1978, získal místo v podniku Chemapol Bratislava, obchodujícím s chemickými produkty. Podnik se poté přejmenoval na Petrimex. S Beátou se Babiš oženil a měl s ní dvě děti - Adrianu a Andreje.

Petr Pavel

Patnáctiletý Pavel tehdy studoval na vojenském gymnáziu v Opavě. Poté, co se rodiče o čtyři roky dříve rozvedli, si vybral možnost žít s otcem. Prospěch měl velmi dobrý, jen matematika mu moc nešla. Gymnázium ukončil maturitou o dva roky později a nastoupil na Vojenskou vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově.

Pád komunistického režimu - 17. listopadu 1989

Východní blok se začal hroutit v 80. letech, přestože Sovětský svaz zkusil zahájit reformy zvané perestrojka. Na podzim 1989 režimy padly. V Praze byla rozbuškou sametové revoluce studentská demonstrace, brutálně zastavená policií na Národní třídě. Koncem roku se stal prezidentem Václav Havel.

Andrej Babiš

Během listopadu 1989 byl Babiš už čtvrtým rokem v Maroku jako delegát zahraničního obchodu. O dění doma velký přehled neměl. Odjezdu do severní Afriky předcházel v roce 1980 vstup do Komunistické strany Československa a spolupráce se Státní bezpečností. Babiš ji dodnes popírá, na Slovensku je však v dochovaných spisech stále veden jako agent s krycím jménem Bureš. V Maroku zastupoval 15 podniků zahraničního obchodu. Dcera Adriana hrála úspěšně tenis, po jednom ze zápasů dostala od marockého krále Hasana II. psa. Babiš vydělával 600 dolarů měsíčně, tehdejší průměrná mzda v Československu nestačila ani na nákup jednoho sta dolarů. Tehdy si myslel, že by v Africe chtěl prožít celý život.

Petr Pavel

Osmadvacetiletý Pavel pracoval na své vojenské kariéře a od roku 1985 byl členem komunistické strany. Protirežimní demonstraci na Národní třídě v Praze sledoval přímo z okna Zpravodajského institutu, kam chodil na postgraduální zpravodajský kurz organizovaný tehdejší vojenskou rozvědkou. Spolu s dalšími studenty dostal doporučení do společenských otřesů nezasahovat. Dodnes si vybavuje, jak komplikované bylo dostat se 17. listopadu z centra Prahy na nádraží, odkud jezdíval za rodinou do Prostějova. Tam žila jeho první manželka Hana. Z tohoto manželství má Pavel syny Jana a Petra.

Vznik České republiky - 1. leden 1993

Po sedmi dekádách se rozpadlo Československo. Premiéři obou částí, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, podepsali konec společné federace. Ve směřování na Západ, k demokracii a svobodnému trhu pokračovali Češi i Slováci zvlášť. Vyslali také vojáky do mírové mise v občanské válce v Jugoslávii.

Andrej Babiš

Babiš opustil Maroko a v roce 1991 se vrátil do Bratislavy. V podniku Petrimex začal šéfovat skupině, která dovážela suroviny na hnojiva a ta pak exportovala. V lovosickém podniku Lovochemie poznal sekretářku Monikou Herodesovou, která se stala jeho další partnerkou. Rok před rozpadem Československa se Babiš odstěhoval do Prahy a 25. ledna 1993 založil dceřinou firmu Petrimexu Agrofert. V době rozpadu federace mu bylo 38 let. O čtvrtstoletí později uvedl, že konce Československa lituje, ale že rozdělení na základě dohody české a slovenské vlády bylo správným řešením.

Petr Pavel

Jednatřicetiletý voják sloužil v době dělení federace v mírových jednotkách UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie. Právě v lednu 1993 se tu francouzská základna Karin, uvězněná mezi bojujícími Srby a Chorvaty, ocitla pod chorvatskou minometnou palbou. Rozkaz k záchraně dostal československý prapor, jednotka 29 vojáků pod velením podplukovníka Pavla zachránila z obklíčení 53 francouzských kolegů. Pavel za to obdržel vyznamenání od prezidenta Václava Havla i francouzský válečný kříž, nejvyšší vojenské vyznamenání země. Rozpad Československa nedával Pavlovi smysl. Se Slováky vyrůstal a slovenština pro něj byla stejně přirozená jako čeština. Názor změnil až s odstupem času, tehdejší rozluka podle něj pomohla zlepšit vzájemné vztahy.

Vstup do NATO - 15. března 1999

Symbolickou tečku za studenou válkou udělalo zapojení někdejších sovětských satelitů ve východní Evropě do Severoatlantické aliance. Do roku 1991 bylo Československo členem Varšavské smlouvy východního bloku. Vstup do NATO zapojil Česko do společné obrany Západu a umožnil profesionalizaci armády.

Andrej Babiš

Koncem století řídil Babiš podnik Agrofert, oficiálně mu ale nepatřil. V roce 1999 se poprvé objevil ve vlastnické struktuře, začal nakupovat akcie a ještě pár let trvalo, než se stal majoritním vlastníkem. Předtím jím byla švýcarská společnost OFI. Podle Babiše za ní stáli jeho švýcarští spolužáci, nikdy však neupřesnil, o koho šlo. Otazníky to vyvolává i proto, že Babiš na švýcarském gymnáziu strávil jen několik měsíců, kvůli nemoci byl ve Švýcarsku rok v nemocnici. Agrofert se rozrůstal, skoupil většinu akcií přerovské chemičky Precheza a ovládl Lovochemii v Lovosicích.

Petr Pavel

Pavlova vojenská kariéra v 90. letech stoupala. Absolvoval kurz pro vyšší důstojníky ve Velké Británii, pracoval jako vojenský asistent generála Radovana Procházky v Praze a dva roky velel brigádě speciálních sil ve Vyškově. Vstup Česka do NATO ovlivnil jeho další život zásadně. Sedmatřicetiletý Pavel hned v témže roce odjel do Nizozemska, kde působil tři roky na velitelství Severoatlantické aliance.

Vstup do Evropské unie - 1. května 2004

Pokračující integrace přinesla vstup Česka do Evropské unie. Díky tomu mohou Češi volně cestovat a pracovat na území členských států, firmy obchodovat bez nutnosti platit clo, mladí lidé studovat na prestižních evropských univerzitách. Češi mají své zástupce ve společných unijních institucích.

Andrej Babiš

V polovině prvních let nového století byl už Babiš většinovým vlastníkem holdingu Agrofert, který dále rozšiřoval. S partnerkou Monikou se jim k dceři Vivien narodil syn Frederik. Teprve teď se Babiš rozvedl s manželkou Beátou. V roce 2005 získal Agrofert firmu ZZN Agro Pelhřimov. Ta byla v roce 2008 převedena anonymními akciemi na neznámého majitele a změnila jméno na Farma Čapí hnízdo. Skrytě ji vlastnili Babišovi blízcí. Získala evropskou dotaci 50 milionů korun. Peníze byly určeny malým a středním podnikům. Kvůli pochybnostem okolo oprávněnosti dotace bude Babiš později čelit trestnímu stíhání, až na počátku 2023 jej soud shledá nevinným. Toto rozhodnutí není pravomocné.

Petr Pavel

Petr Pavel byl zpět v Česku, konkrétně v Olomouci. Pracoval tam na Velitelství společných sil jako zástupce velitele. Tento rok byl pro něj klíčový v osobním životě. V Olomouci se oženil s druhou, o tři roky mladší manželkou Evou. Vyženil tak dceru stejného jména. S první manželkou se Pavel rozvedl v roce 2001. S Evou Zelenou se poznali na vojenské ubytovně v Přerově, kde oba kdysi pracovali. Partnery se stali až o mnoho let později. V roce 2007 měl příležitost poznat struktury Evropské unie mnohem blíže. Přešel na diplomatický post do Bruselu a do roku 2009 byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU.

První přímá volba českého prezidenta - leden 2013

Změna ústavy zavedla v Česku přímou volbu hlavy státu. Stejným způsobem vybírá prezidenta 12 zemí Evropské unie, pouze ve Francii má ale prezident silné pravomoci. V první přímé volbě zvítězil expremiér Miloš Zeman, když ve druhém kole porazil bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Andrej Babiš

Při první přímé prezidentské volbě byl už Babiš předsedou hnutí ANO založeného v roce 2011. Prohlašoval, že chce s novým hnutím bojovat proti korupci a usilovat o nižší daně. Na podzim roku 2013 s ním poprvé kandidoval do Poslanecké sněmovny. Před prezidentskou volbou podporoval na post hlavy státu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Viděl v něm kandidáta, který by dokázal vyvést zemi z "blbé nálady". Zároveň varoval, že pozdější vítěz Miloš Zeman je kandidátem, který by "dál rozděloval společnost" a na Pražském hradě by si v prezidentském křesle "pouze léčil ego".

Petr Pavel

Ve chvíli, kdy Češi poprvé přicházeli k urnám hlasovat o příštím prezidentovi, byl Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. Vysoký post zastával od července předchozího roku. Ve funkci se zasazoval o to, aby politici nesnižovali rozpočet na obranu, prosazoval to u prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, ministra obrany Alexandra Vondry z ODS a dalších politiků. Blízký kontakt navázal s akademickou sférou, s vysokými školami pořádal diskusní fóra o bezpečnosti a obraně země. Jako náčelník generálního štábu podpořil účast českých vojáků na mezinárodní misi v Afghánistánu. V obou kolech prezidentské volby hlasoval pro Karla Schwarzenberga. Následně se přesunul do nejvyšších pater Severoatlantické aliance, od roku 2015 do 2018 byl předsedou vojenského výboru NATO, což je po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post aliance. Vojenské křídlo vedl v době, kdy aliance čelila výbuchu radikalismu na Blízkém východě a teroristické organizaci Islámský stát.

Příchod pandemie covidu do Česka - 1. března 2020

S největší krizí v novodobé historii se Česko potýkalo v letech 2020 a 2021. Přišla pandemie koronaviru a vláda zavedla přísná opatření. Lidé nemohli cestovat, otevřené byly jen některé obchody, školáci se učili doma. Plnily se nemocnice a začalo očkování. Nákaze v zemi podlehlo 42 tisíc lidí.

Andrej Babiš

Nákazu covidu-19 v Česku musel Babiš řešit jako předseda vlády. V tu chvíli už nebyl přímým vlastníkem Agrofertu, holding převedl v roce 2017 kvůli novele zákona o střetu zájmů na dva svěřenské fondy. Ve stejném roce se oženil s dlouholetou partnerkou Monikou. Při první vlně nákazy na jaře 2020 bylo Česko jednou z nejméně zasažených zemí v Evropě, na podzim se však propadlo mezi nejhůře zasažené na světě. Experti to připisovali špatným tahům vlády. Babiš opakovaně měnil ministra zdravotnictví a v lednu 2021 kritizoval Evropskou unii, která zajišťovala společný nákup vakcín proti covidu pro členské státy, za pomalý postup. Během pandemie klesla důvěra veřejnosti v Babišovu vládu. Zatímco podle agentury STEM na jaře 2020 věřilo 83 procent lidí Babišově vládě, že covidovou krizi zvládne, o rok později si to myslela pouhá čtvrtina.

Petr Pavel

Na jaře 2020 založil Pavel iniciativu a sbírku Spolu silnější, která koordinovala a podporovala dobrovolníky v boji s covidem-19. Zaměřila se například na výrobu a distribuci ochranných pomůcek či na pomoc zdravotníkům. V tu chvíli chyběly ochranné roušky, lékaři a sestry sloužili přes čas a experti teprve hledali cesty, jak šíření koronaviru zarazit. V létě 2020 sbíral Pavel zkušenosti a podněty od zástupců škol, obcí, bezpečnostních složek a podnikatelů, jež měly pomoci zvládnout druhou vlnu epidemie. Následně sestavil expertní tým, který připravil doporučení pro zvládání krizí, s nimiž Pavel vyzýval politiky ke vzniku systému protikrizové ochrany.

Ruská invaze na Ukrajinu - 24. února 2022

Ve chvíli, kdy covidová krize zeslábla, vypukla na Ukrajině válka. Ruská vojska zaútočila na Kyjev a Donbas. Největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války trvá, ze země vyhnal 7,9 milionu uprchlíků, v Česku jich našlo azyl 474 tisíc. Západ uvalil na Rusko sankce a podporuje Ukrajinu.

Andrej Babiš

Ruská invaze na Ukrajinu zastihla Babiše v roli opozičního poslance za hnutí ANO. Už tehdy se mluvilo o tom, že bývalý premiér zvažuje kandidaturu na prezidenta, přestože to sám v minulosti vyloučil. Stejně jako další čeští politici odsoudil Babiš ruský útok a vyjádřil podporu bránícím se Ukrajincům. Zároveň na Twitteru napsal, že skončily romantické představy o Rusku a že Rusko, které zaútočilo na Ukrajinu, není Rusko, které pomáhalo osvobozovat Československo za druhé světové války. "NATO musí posílit a Evropa musí začít brát svou obranu a bezpečnost o řád vážněji než dosud," dodal tehdy Babiš na sociální síti. Od té doby svou rétoriku utlumil, v prezidentské kampani mluví hlavně o nutnosti zajistit mír.

Petr Pavel

Když se na ukrajinských hranicích ozvaly první výstřely a ruská vojska vpadla do země, objížděl Pavel s besedami Česko a připouštěl, že bude kandidovat na Pražský hrad. Dva dny před zahájením invaze, kdy se ruská vojska formovala k útoku, napsal Pavel na Twitter, že vyslání ruských sil k "mírové misi" na Donbas je agresí vůči suverénní Ukrajině. Následně několikrát invazi odsoudil a vyzval k podpoře Ukrajiny. Hned druhý den po zahájení agrese také kritizoval mezinárodní společenství za pomalé zavádění sankcí vůči Rusku. "Západ může ukázat, že hájí pravidla a principy. Místo toho ukazuje, že hájí byznys. Byly a jsou to i naše peníze, kterými Rusko zabíjí Ukrajince," napsal na sociální síť. Od té doby svůj postoj k válce nezměnil.