Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska by měli po dohodě obou zemí zamířit především ženijní specialisté. Po schválení vládou musí mandát projednat sněmovní výbor pro obranu a senátní výbor pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak obě parlamentní komory.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Česká jednotka by měla mít v Polsku za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. "Čeští vojáci nebudou plnit úkoly bezprostředně související se zadržováním migrantů a další manipulací s nimi," stojí v návrhu, který na krátkém mimořádném jednání podle Babiše vláda schválila v předloženém znění.
Polská pohraniční stráž podle materiálu od začátku roku eviduje asi 40 tisíc pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc pohraniční stráže a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi 15 tisíc vojáků. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
