Politici, vojáci i rodina si připomněli 72. výročí justiční vraždy Heliodora Píky

ČTK ČTK
21. 6. 2021 13:12
Armáda, politici a rodinní příslušníci v pondělí před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře uplynulo 72 let. Piety se zúčastnili zástupci Senátu, ministerstva obrany, církve, pražského zastupitelstva i městské části Praha 6.
Heliodor Píka. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením.
Heliodor Píka. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. | Foto: Zdroj: Wikipedia

V počátku piety zástupci různých institucí a rodiny položili věnce a květiny pod pamětní desku umístěnou na budově štábu. Sérii projevů pak zahájil místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09). Senátor s výročím justiční vraždy Píky připomněl i popravu 27 předních účastníků stavovského povstání, od níž v pondělí uplynulo 400 let.

V souvislosti s oběma událostmi je podle něj třeba si uvědomit, jak je svoboda křehká a nesamozřejmá. Růžička také vyzdvihl odvahu a statečnost lidí odsouzených a popravených v politických procesech. "Važme si jejich činů, važme si jejich skutků, protože oni si to nepochybně zaslouží. A my v dnešní době možná to připomenutí potřebujeme víc než kdy jindy. Čest památce Heliodora Píky a dalších obětí komunistické zvůle," řekl politik.

Náměstek ministerstva obrany Lukáš Klučka pak uvedl, že Píka byl mimořádná osobnost a symbol boje za svobodu a demokracii. Připomněl i popravy československých důstojníků a věznění či perzekuce dalších vojáků, kteří předtím bojovali za svobodu za druhé světové války. Dodal, že se komunistickému režimu naštěstí nepodařilo tyto hrdiny vymazat. Jak Klučka, tak první zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna pak připomněli i Píkovy osobnostní kvality a zásluhy v období obou světových válek

"Generálovi Heliodoru Píkovi jsme vděčni za jeho heroické nasazení pro svobodu a samostatnost Československa. Za to, že v klíčových okamžicích dokázal rozpoznat a odmítnout chapadla zla, a byť si svůj pozemský život nezachránil, je bezesporu vítězem," řekl pak generálův prasynovec Jan Píka. Zdůraznil, že Píka předvídal poválečné směřování společnosti i zájmy Sovětského svazu.

Zároveň upozornil i na zásluhu Milana Píky na rehabilitaci svého otce. Heliodor Píka byl po obnoveném líčení rehabilitován v roce 1968, téměř 20 let po své smrti. Milan Píka zemřel v roce 2019 ve věku 96 let. Vztah otce a syna i roli rodiny, která se nenechá zastrašit a bojuje za čest svého otce a děda, pak vyzdvihl kardinál Dominik Duka.

Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Za první světové války odjel na frontu do Haliče a v létě 1916 přešel dobrovolně do ruského zajetí. Tam se přihlásil do vznikajících legií, s nimiž se zúčastnil mimo jiné bitvy u Zborova. Jako legionář se Píka později dostal do Francie, z níž se po válce vrátil do vlasti v hodnosti poručíka. Ve Francii posléze vystudoval prestižní École Militaire v Paříži. Ve 30. letech Píka působil v Bukurešti jako vojenský atašé pro Rumunsko a Turecko.

Na jaře 1939 odešel do Londýna. Odtud byl československými exilovými orgány opět vyslán do Rumunska, později se stal velitelem československé vojenské mise v Sovětském svazu, kde prosazoval politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše, a dostával se tak do konfliktů se sovětskými orgány i s vedením československé komunistické strany sídlícím během války v Moskvě. Věděl také příliš mnoho o fungování sovětských tajných služeb a plánech sovětského vedení na dobu po válce.

V květnu 1945 se Píka vrátil do osvobozené vlasti, kde jej čekalo povýšení do hodnosti divizního generála. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a posléze uvězněn.

V prosinci 1948 byl mimo jiné obžalován z vojenské zrady a ze zločinu zneužití úřední moci. V lednu 1949 byl v tajném přelíčení odsouzen k trestu smrti. Jeho proces je označován za první justiční vraždu v Československu. Popraven byl 21. června ve věznici v Plzni-Borech.

Prezident Václav Havel v roce 1991 udělil generálu Píkovi in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války. Prezident Miloš Zeman pak loni Píkovi in memoriam udělil nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy