Syn Heliodora Píky je generál. Dnes bude podruhé

Jan Gazdík Jan Gazdík
7. 5. 2014 15:30
Do generálské hodnosti Milana Píku, jehož otce zavraždili v roce 1949 ve zmanipulovaném procesu komunisté, jmenuje prezident Miloš Zeman.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič (vlevo) 6. května jmenoval do hodnosti generála válečného veterána Milana Píku (uprostřed).
Slovenský prezident Ivan Gašparovič (vlevo) 6. května jmenoval do hodnosti generála válečného veterána Milana Píku (uprostřed). | Foto: ČTK

Bratislava/Praha - Exprezident Václav Klaus má v jednom pravdu: Česko oplývá generály. Vždyť jen Klaus jich za své prezidenství jmenoval několik desítek.

Přesto - válečný veterán britského Královského vojenského letectva (RAF) Milan Píka si povýšení na brigádního generála podle historiků zasluhuje. Do první generálské hodnosti v Česku Milana Píku (jehož otce, divizního generála Heliodora Píku, zavraždili v roce 1949 ve zmanipulovaném procesu komunisté) jmenuje dnes prezident Miloš Zeman.

Heliodor Píka. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením.
Heliodor Píka. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. | Foto: Zdroj: Wikipedia

"Bude to tak. Je to pocta a děkuji i za otce," říká Milan Píka z Bratislavy, kde žije. A s nemalými rozpaky přiznává, že již v úterý ho na brigádního generála povýšil slovenský prezident Ivan Gašparovič.

Píka tedy bude mít hned dvě generálské uniformy. Slovenskou si dodatečně možná objedná, avšak ta česká ho v Praze již čeká.

Češi totiž Píkovo povýšení připravovali dlouho, a když se to dozvěděla Bratislava, odsouhlasila nahonem tento krok i ona - přestože to až dosud léta odmítala. "Udělali nám to tak trochu na just, aby byli první. Nemá cenu to nějak dál rozvádět či dělat kvůli podobnému 'předhánění' rozbroje. Milan Píka si to nezaslouží," řekl Aktuálně.cz zdroj blízký Hradu.

Milan Píka
Milan Píka | Foto: Petr Protivánek

Historici Milana Píku oceňují jako aktivního bojovníka proti nacismu v řadách britského RAF, ale i člověka, který po degradaci a vyhazovu z armády v roce 1949 (měl hodnost kapitána) dlouhá léta bojoval za rehabilitaci nejen svého otce, ale i dalších popravených či vězněných vlastenců a vojáků. "A to se v době totality neobešlo bez osobních rizik," vysvětluje historik Eduard Stehlík.

Slovensko-české "závody" v Píkově povýšení ovšem komentovat "v žádném případě" nechce. "Možná to vyzní pateticky, ale Milan Píka se zasloužil o národ, jeho paměť a demokracii," říká bez váhání Stehlík.

Dvaadevadesátiletého muže uvádějí dotazy do zjevných rozpaků.

"Dvojnásobný generál? Snad to nějak unesu. Nijak jsem o to neusiloval ani nebojoval. Od roku 1949, kdy mě z kapitána degradovali na vojína, jsem vojenskou uniformu neoblékl (po pádu komunismu byl Píka povýšen do hodnosti plukovníka - pozn. red.). Dost mě to překvapilo a jsem z toho poněkud zmatený. Stále mi totiž není jasné, jaké jsou důvody k tomu, že jsem se vlastně už nad hrobem stal generálem - včera na Slovensku a zítra i v Česku. Na Hradě si tedy tu vojenskou uniformu s generálskými výložkami po desetiletích budu muset obléknout - tomu už se tentokrát nevyhnu," říká.

Poslední slova jeho otce Heliodora těsně před popravou byla: "Milane, buď dobrým člověkem. Buď věrný svojí vlasti a nemsti se." A jeho syn k tomu dodává: "Pokud se teď táta na mě dívá, možná si říká: 'Milane, svůj slib jsi splnil a žij dál.' Snad je tomu tam nahoře rád i on. Jen ho prosím, aby při mně stál i dál. Brzy se s ním jistě sejdu."

Milan Píka má české i slovenské občanství. Po popravě otce však nemohl v Čechách najít práci. Měl jedinou nabídku - uranové doly.

Odstěhoval se tedy na Slovensko. A jak říká, našel tam druhý domov, protože v Česku to bylo k nežití. "Ale zůstalo mou vlastí... i když jsem už doma na Slovensku. Slováci mi zachránili život."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy