I po roce a půl jde o jeden z nejkřiklavějších obratů, které kdy vedení české armády provedlo. Po dlouhých přípravách, vysvětlování a obhajování vojsko v květnu 2023 zrušilo kritizovaný nákup trojice izraelských taktických dronů Heron 1 za 2,7 miliardy korun. A oznámilo, že místo několika velkých si raději pořídí stovky menších bezpilotních prostředků.
Hlavním důvodem otočky měly být poznatky ze současných bojišť, především tedy války na Ukrajině. Tam se malé drony často používají nejen k průzkumu, ale třeba i jako jednoduché zbraně nesoucí v podvěsu nálož.
Armáda ještě letos na jaře plánovala, že tyto malé "spotřební" multikoptéry a další typy bezpilotních prostředků dostane v roce 2025. To už ale neplatí.
"Realizace a průběh akvizičního procesu armáda nijak nedokáže ovlivnit, neboť samotný proces se řídí platnými zákony, kde mimo jiné jsou dle způsobu zadání stanovené lhůty. V současné době je reálný termín dodání v roce 2026," potvrzuje mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Specifikaci a požadavky na nové multikoptéry podle ní armáda předala ministerstvu obrany v druhé polovině letošního roku. "Další postup je v této chvíli v jejich gesci, v současné době zpracovávají zadávací podmínky pro vyhlášení veřejné zakázky v roce 2025," uvádí Dvořáková. Přednostně by se drony měly dostávat k bojovým jednotkám - těžké moravské brigádě, lehké české brigádě a chrudimským výsadkářům -, potom je mají získávat i ostatní armádní útvary.
Další detaily zatím nechtějí ozbrojené síly sdělit. Nicméně podle nich půjde o otevřené výběrové řízení. A jak vyplynulo z minulých jednání sněmovního výboru pro obranu, kde se řešilo financování armády pro příští roky, do nákupu dronů s kolmým startem by mělo jít více než půl miliardy korun. Pořízení malých bezpilotních letadel si pak vyžádá dalších více než sedm set milionů.
"Záměrem armády je pořídit dostatečné množství pro pokrytí brigádních úkolových uskupení k zavedení a rozvíjení této schopnosti. Požadované počty budou zveřejněny v době vyhlášení zakázky a celkové náklady budou zřejmé až po podpisu smlouvy s vybranými dodavateli," upřesňuje Dvořáková.
"Brutální změna" zatím nepřišla
Ani blízkost válečného konfliktu a agresivní chování současného Ruska tak nákup neuspíšilo. Přitom právě to chtěl - v souvislosti s bezpilotními prostředky - letos v březnu Roman Hyťha, šéf zpravodajského zabezpečení armády.
"Součástí poznání, co se děje na Ukrajině, musí být i změna v akvizičním procesu. Brutální změna. V tomto musí dojít k úplné změně myšlení. Ani ti nejlepší experti nedokážou vidět do budoucna až tak daleko, aby teď napsali specifikace na nějaký prostředek, který budeme potřebovat za tři roky. Akviziční procesy, které jsou nastavené třeba na dva až tři roky, jsou úplně mimo realitu současného prostředí," řekl webu iRozhlas.cz.
Okolnosti přípravy nákupu zajímají i poslance. Ti proto na příští jednání branného výboru zařadili bod s názvem "Informace ministerstva obrany k zakázkám v oblasti bezpilotních prostředků". Jak Aktuálně.cz řekl poslanec Jan Hofmann (ODS), jde o jeho iniciativu. Chce vědět, v jakém stadiu kontrakt je.
S tím, jak se armáda a její plánovači zaměřili na oblast mikro a malých bezpilotních prostředků, z vizí úplně zmizely taktické letouny schopné nést výzbroj, jakými jsou třeba izraelské herony, o něž vojáci ještě nedávno tolik stáli.
"V tuto chvíli je prioritou armády vybavit schopnostmi vzdušného průzkumu, situačního povědomí a určování cílů jednotky na taktické úrovni, kde se technologie bezpilotních systémů v současné chvíli nachází pouze u několika jednotek. Příprava na pořízení zmiňovaného 'bezpilotní prostředku střední kategorie' bude zahájena po roce 2030," upřesňuje mluvčí generálního štábu.
