Průměrná měsíční penze podle novely vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.
Opoziční politici tvrdí, že nárok na standardní valorizaci podle obecně platných pravidel vznikl penzistům už koncem ledna s ohledem na míru růstu cen v prvním letošním měsíci. "Protiústavnost jasně spatřujeme v nepřípustné a zakázané retroaktivitě, v jednorázové úpravě valorizačního mechanismu, ke které došlo až poté, co vznikl na vyplacení zákonný nárok. Tudíž bylo jednoznačně narušeno i legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty," řekla Schillerová.
"To já jednoznačně odmítám, protože znění zákona, které bylo platné, jasně říkalo, že vláda musí stanovit zvýšení důchodů v nařízení - v tomto případě nejpozději do 23. března. Logicky do té doby, dokud vláda nestanoví, nevzniká žádné legitimní očekávání, protože to bychom potom mohli na každou měsíční zprávu o nárůstu meziměsíční inflace, kterou zveřejní Český statistický úřad, pohlížet jako na zvýšení legitimního očekávání. Opravdu legitimní očekávání by bylo nabouráno tehdy, kdybychom po 23. březnu přišli s legislativní změnou, která by měla ambici upravit tu mimořádnou valorizaci," je přesvědčen Jurečka.
"Jenom podotýkám, že my jsme valorizaci nezrušili, nevypnuli. Důchody i v rámci této mimořádné valorizace v červnu rostou o 760 korun, takže není to tak, že by někdo důchodcům snižoval důchody. Nic z toho není pravda," reagoval dále na podání stížností u soudu Jurečka.
Stav legislativní nouze byl podle Schillerové zneužit. Porušen byl jak jednací řád Sněmovny, tak ústavní pořádek, míní. Je přesvědčena o tom, že Ústavní soud nakonec rozhodne tak, že část novely zruší. Pak by se podle ní museli za své kroky zodpovídat nejen členové kabinetu, ale všichni koaliční poslanci. Podle Schillerové zastřešil práci na podání k Ústavnímu soudu jako odborný konzultant ústavní právník Jan Kudrna, který na tiskové konferenci také vystoupil.
Vondráček doplnil, že z hlediska porušení procedurálních práv parlamentní menšiny bylo asi největším problémem omezení řečnické doby na dvakrát pět minut, a to už v diskusi o stavu legislativní nouze. Více než čtyři desítky poslanců podle Vondráčka tak nemohly vystoupit. Od roku 1989 se pak podle něj nestalo, že by byl omezen poslanec s přednostním právem.
Předseda ANO Andrej Babiš na jednání dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Sněmovna předtím po 83 hodinách od začátku schůze omezila vystoupení poslanců na nejvýše dvakrát pět minut, a to včetně řečníků s přednostním právem. Předseda lidoveckého klubu Marek Výborný to zdůvodnil tím, že opoziční obstrukce dosáhly míry destrukce.
Změny důchodového systému
Kabinet se chystá v polovině května představit návrhy změn důchodového systému. Zajistit by měly jeho dlouhodobější udržitelnost. Počítá se s pozdějším odchodem do důchodu podle doby dožití, dřívější penzí pro náročné profese, mírnějšími valorizacemi či větším krácením penze za předčasný důchod.
Mluvčí ÚS Kamila Abbasi řekla, že novelu napadla už ve čtvrtek skupina senátorů, za něž jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých. Další postup soudu nechtěla mluvčí nijak předjímat. Jména soudců zpravodajů, kteří dostanou oba podněty na starost, zveřejní soud patrně v úterý. Podle Abbasi navrhli senátoři zrušit celou novelu. Poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh podepsalo všech 71 poslanců hnutí.
Senátoři záměr podat ústavní stížnost předem neavizovali a Canov se k ní zatím nevyjádřil. Na počátku března byl ale mezi 12 senátory z řad Starostů, KDU-ČSL, Pirátů, ANO, ČSSD a hnutí SEN 21, kteří spornou důchodovou novelu odmítli podpořit.
ANO podle Schillerové o dřívějším podání skupiny senátorů nemá informace. "Kdyby to tak bylo a Senát byl rychlejší než my, tak se mírně mění procesní postavení, protože Ústavní soud je v tom poměrně rigidní, konzervativní a jakékoli další podání pak označuje jako vedlejšího účastníka," řekl Vondráček. "Ale obsah se projedná naprosto stejně," dodal.
Situace, kdy více aktérů zpochybnilo u soudu jeden právní předpis, v minulosti nastaly opakovaně, týkalo se to například církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh, ostatní odmítl, avšak z pisatelů udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.
