"Personál pociťuje směs pocitů zmaru, vyčerpanosti, naštvanosti, zoufalství"

Personál jičínské nemocnice, zvlášť ten z covidových oddělení, pociťuje podle primáře tamního oddělení ARO Radka Majerčina zmar, vyčerpanost, naštvanost a zoufalství. "Ještě na počátku roku vládl částečný optimismus, že se situace, do níž bylo zdravotnictví vmanévrováno nerozumným uvolněním opatření v polovině prosince, dá zvládnout. Zejména v poslední době se však objevuje pocit ztráty naděje, že je konec náporu na psychické i fyzické síly na dohled," říká.

I největší optimisté podle primáře nyní nahlas vyslovují obavy, že tuto situaci možná nemocnice nemusí zvládnout a že jí mohou velmi brzy dojít kapacity, kvůli čemuž by nebyla schopná poskytovat péči pacientům. "To vše násobí dennodenní realita, kdy současní pacienti nejsou 'staří, slabí a nemocní', ale jsou to často lidé mladí, v produktivním věku, často mladší než lékaři a sestry, jsou to však i těhotné ženy a podobně," popisuje Majerčin.

Oproti dřívější době se podle něj změnil chod prakticky každého oddělení. Na některá změny dopadly méně (dětské oddělení, porodnice apod.), na jiná, jako je interna, ARO, ORL, gynekologie nebo chirurgie, ale zcela zásadně. Změnilo se plánování služeb, přibyla spousta nových pracovníků, v nemocnici vypomáhá armáda i dobrovolníci. "Značná část kmenových pracovníků nyní vypomáhá na jiných pracovištích nemocnice. Až na výjimky se nekonají hlášení, schůzky a podobně," říká Majerčin.

Nemocnice aktuálně poskytuje standardní péči o covidové pacienty na pěti stanicích, z nichž každá má kapacitu čtrnáct lůžek. Ta vznikla přeměnou lůžek neurologického, gynekologického, ORL a chirurgického oddělení. Pro covidové pacienty vyžadující intenzivní péči je k dispozici čtrnáct lůžek s možností umělé plicní ventilace. "Běžná kapacita oddělení je sedm lůžek, od listopadu je navýšena o sto procent," popisuje primář. Dvanáct lůžek je pak vyhrazeno pro intenzivní péči o necovidové pacienty v rámci JIP interního oddělení. 

Některá oddělení podle primáře zaznamenala velký pokles počtu vlastních pacientů. "Jedná se typicky o operační obory, jejichž místa zcela obsadili pacienti covidoví. Na pracoviště intenzivní péče je nyní přijímáno o 50 procent pacientů víc, než je dlouhodobý průměr. Navíc jsou to pacienti závažněji stonající, kteří vyžadují častěji orgánové podpory, jsou hospitalizovaní déle, mají těžší průběh a více umírají," uvádí Majerčin. Část pacientů, která by ještě v době před covidem ležela na jednotce intenzivní péče, je nyní hospitalizovaná na standardních odděleních, kde jim je poskytována péče právě taková, jaká je momentálně dostupná.