Analýza: Zlomový den naznačil, jakou má Zeman diagnózu, co bude s vládou a článkem 66

Jan Horák Jan Horák
5. 11. 2021 17:17
Tento pátek přinesl zatím nejdynamičtější vývoj kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. První muž českého ústavního systému 27. den své hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici poprvé veřejně promluvil. Poprvé k jeho kondici vystoupilo také nezávislé lékařské konzilium. A debata o případném zbavení Zemana pravomocí se utlumila. Aktuálně.cz přináší přehled a analýzu současného dění.
Prezident Miloš Zeman na posledním oficiálním snímku před svou hospitalizací.
Prezident Miloš Zeman na posledním oficiálním snímku před svou hospitalizací. | Foto: Twitterový účet mluvčího Ovčáčka

Jak se prezident cítí?

V desetiminutovém rozhovoru pro Frekvenci odvysílaném krátce po 11. hodině Zeman připustil, že během příjmu do nemocnice 10. října byl jeho stav vážný. Coby příčinu aktuální indispozice popsal nechutenství a špatné trávení. Po téměř měsíci léčby se podle svých slov cítí výrazně lépe, což dal do přímé souvislosti s nasazením lékařů.

„Já se cítím naprosto normálně a dokonce, protože nejsem přetížený, tak lépe než obvykle. Představte si, že například už měsíc nekouřím,“ řekl. Na druhou stranu několikrát zaváhal. Podle něj sedí v Poslanecké sněmovně devět stran, je jich tam však sedm. Ohledně své kondice a zbytku mandátu mluvil o řešení obdobné situace v prezidentském a kancléřském systému, v Česku je přitom parlamentní systém.

Jaká je prognóza?

V Ústřední vojenské nemocnici se v 11 hodin poprvé sešlo nezávislé lékařské konzilium, které ustavil ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Vede ho dosluhující rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se coby lékař věnuje biochemii a nefrologii. Právě Zima po jednání konzilia přednesl veřejně jeho závěry. Diagnózu prezidenta označil za velmi závažnou, která nadále vyžaduje hospitalizaci.

Tomáš Zima tlumočil závěry konzilia.
Tomáš Zima tlumočil závěry konzilia. | Foto: Česká televize

„V tento moment mu neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem. Upřesňování prognózy bude záviset na vývoji onemocnění, které je samo léčebně obtížně ovlivnitelné. Nezbytná je aktivní spolupráce pacienta,“ uvedl Zima. Konzilium je nově stálým orgánem, jenž se bude scházet minimálně jednou měsíčně.

Kdo je v konziliu a co to říká o diagnóze?

Úkolem expertního týmu je dávat zpětnou vazbu lékařům Ústřední vojenské nemocnice, kteří mají prezidenta v rukou. Schvaluje postup léčby, vznáší k němu připomínky či navrhuje vlastní řešení. Po první schůzi se konzilium jednomyslně shodlo, že hlavě státu se dostává špičkové lékařské a ošetřovatelské péče.

Konzilium tvoří devět lékařů, patří do něj zmíněný Zima, hrudní chirurg Pavel Pafko nebo fyzioterapeut Pavel Kolář. Tým se dále skládá z přednosty psychiatrie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Anderse, šéfa neurologie pražské Thomayerovy nemocnice Roberta Rusiny, vedoucího klinického psychologa Všeobecné fakultní nemocnice Pavla Harsy či šéfa katedry interních oborů Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Jana Bureše.

Nejvíce o Zemanově primární diagnóze napovídá účast dvou expertů z oblasti hepatologie, což je obor zabývající se játry. Jedním z nich je Radan Brůha ze IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, který se specializuje na chronické choroby jater včetně cirhózy. Druhým je šéf týmu transplantujícího játra v IKEM Pavel Taimr. Jejich angažmá odpovídá informacím médií včetně Aktuálně.cz, že Zeman trpí cirhózou, ascitem a encefalopatií.

Jak to bude s aktivací článku 66?

Článek 66 ústavy upravuje, jak má parlament postupovat při neschopnosti prezidenta vykonávat úřad. Může ho dočasně zbavit pravomocí, které by si rozdělili předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny. Předseda Senátu Miloš Vystrčil, který otázku aktivace článku 66 předminulý týden otevřel, v reakci na Zemanův rozhovor sdělil, že k přípravě spuštění článku nyní není důvod.

„Je dobré vyčkat a věřit, že se jeho zdravotní stav bude dál zlepšovat,“ uvedl v pátek Vystrčil. Deníku Aktuálně.cz řekl, že zásadní pro další debatu o článku 66 bude Zemanova schopnost zapojit se do politického dění. „Pan prezident by měl po ustavující schůzi sněmovny převzít do rukou demisi vlády, což by mohlo být kolem 11. listopadu. A to bychom okamžitě věděli, jestli je, nebo není schopen plnit své povinnosti.“

Kdo a kdy bude novým předsedou vlády?

Prezident Zeman deklaroval, že Andreje Babiše novým předsedou vlády nejmenuje. Odvolal se na vyjádření stávajícího premiéra, s nímž si v pátek dopoledne telefonoval. Babiš o funkci neusiluje, jelikož s ním nikdo z koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ani Pirátů a STAN nechce o budoucím vládním uspořádání jednat. Zeman naopak jasně mluvil o jmenování lídra Spolu Petra Fialy premiérem.

„Udělám vše pro to, aby tato vláda vznikla co nejrychleji. Samozřejmě některé oficiality bude asi zapotřebí omezit, například tuto vládu jmenuji v Lánech, a nikoliv na Hradě, ale to legitimitě vlády nevadí,“ uvedl Zeman. Navzdory příslibu postupovat rychle není jasné, kdy prezidentovi jeho stav dovolí z Fialy premiéra učinit. O tématu by však oba měli diskutovat tuto sobotu telefonicky nebo prostřednictvím videokonference.

Kdy vznikne nová vláda?

Dosavadní jednání koalic Spolu a Pirátů se starosty směřuje k tomu, že nový kabinet vznikne právě v této sestavě. Formát koaliční vlády ale ještě musí schválit vedení všech pěti zúčastněných stran. Poslední tak učiní Piráti, jejichž členská základna začne hlasovat v pondělí na internetovém Pirátském fóru. Hlasovat se bude celý týden. Rozhodnutí má padnout 15. listopadu, potvrdil Aktuálně.cz lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Šéfové stran koalic Spolu a Piráti a starostové podepsali memorandum o společném postupu
Šéfové stran koalic Spolu a Piráti a starostové podepsali memorandum o společném postupu | Foto: Lukáš Bíba

Chvíle vzniku vlády se bude odvíjet od toho, kdy prezident jmenuje Petra Fialu premiérem. Kabinet se tím však nezrodí automaticky. Fiala poté předloží Zemanovi návrh, aby jmenoval ministry. Po tomto kroku musí vláda do 30 dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Pro srovnání: v případě končící vlády Zeman jmenoval Babiše premiérem 6. června 2018, jeho vládu jmenoval 27. června a ta získala důvěru 12. července.

 

Právě se děje

Další zprávy