Hojně používaná čísla o počtu exekucí jsou výrazně nadhodnocená, tvrdí jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá, která si spolu s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým na tiskové konferenci stěžovala, jak se v Česku mluví o tom, že zde žije významná část společnosti na hranici dluhové pasti.
Podle Mapy exekucí, kterou zpracovala Otevřená společnost, čelí v Česku tomuto problému 821 tisíc lidí, na něž je uvaleno celkem 4,7 milionu exekucí. Podle Veselé a Dlouhého to není pravda.
Dlouhý navíc upozorňoval, že takový náhled na Česko výrazně ovlivňuje jeho ekonomickou situaci. "Dneska život podnikatelů a makroekonomického analytika hrozně záleží na tom, jaká jsou očekávání. A když budeme masírovat národ, že jsme země chudoby s pandemií exekucí, tak očekávání od podnikatelů budou horší a podle toho se zpomalí ekonomika. To je hlavní důvod, proč jsme se jako Hospodářská komora rozhodli tuto tiskovou konferenci udělat," vysvětlil Dlouhý.
Nabídl poté analýzu, kterou zpracovala společnost InsolCentrum. Její závěr nabízí o poznání jiné hodnocení situace: dosavadní čísla o exekucích jsou podle této analýzy výrazně přestřelená.
Test konkrétních obcí
Analytici se opírají o test, který provedli ve třech vesnicích. Poprosili jejich starosty, aby v evidenci exekucí prolustrovali všechny své obyvatele a výsledky porovnali s údaji, které o jejich obci uvádí Mapa exekucí. Čísla se výrazně lišila.
Ve Vrbnu nad Lesy, obci na Lounsku se 183 obyvateli, je podle mapy v exekuci 70 procent obyvatel, podle zjištění starosty jde však pouze o 12 procent. O více než 25 procent nižší výsledek starostové odhalili i v dalších dvou testovaných obcích - Hradišti na Benešovsku o 25 obyvatelích a v Novém Dvoře na Nymbursku, který má 75 obyvatel.
"Nebudu zastírat, že i my, kteří jsme měli o číslech pochybnosti, jsme byli šokováni. Vybrali jsme první tři obce a já jsem poté testování zastavila, protože ten obraz nás opravdu ubezpečil, že se musí jednat o zkreslení a o nesprávné údaje," komentovala to Veselá.
Kdyby bylo tolik lidí v exekuci, máme tu sociální napětí
Podle Veselé navíc proti vysokému číslu exekucí v Česku svědčí také ekonomická situace v zemi. "Závěr, který se uvádí v médiích, že Česko je zemí chudoby s milionem lidí v dluhové pasti, není správný. Česko je prosperující stát a možná na to ani nepotřebujeme tolik statistik. Stačí mít zdravý úsudek. Země, která by měla desetinu populace zadluženou, by vykazovala jiné makroekonomické i fiskální charakteristiky, byla by vyšší nezaměstnanost a jistě by zde bylo i vyšší sociální napětí," prohlásila Veselá.
Pro rozpory, které přinesla analýza obyvatel ve třech obcích, má však autor Mapy exekucí Radek Hábl vysvětlení. Koneckonců sám už před časem upozorňoval, že u malých obcí nemusí čísla úplně sedět. Důvodem je to, že řada vesnic má podobné názvy a Exekutorská komora to v některých případech špatně odliší.
"Člověk v exekuci z Vrbna pod Lesy se může velmi jednoduše započítat místo do Vrbna pod Lesy do Vrbna pod Pradědem. Exekuce je pak jen špatně přiřazená k jiné vesnici. Stejný problém může být u Hradiště. Podívejte se, kolik je Hradišť v celé České republice," vysvětluje Hábl, jehož projekt vychází z dat centrální evidence exekucí.
Čísla nemusí sedět také kvůli tomu, že zatímco mapa pracuje s údaji z roku 2017, starostové je porovnávali se současnými čísly. Někteří lidé tak mohli mezitím exekuci splatit, což u tak malé obce může s procenty výrazně zahýbat. Hábl navíc upozorňuje, že exekuce se evidují v místě, kde člověk žil v době, kdy na něj byla exekuce uvalena. "Milion exekucí bylo zahájeno před rokem 2010. Lidé v obci nemusí už dávno bydlet, ale exekuce se řeší tam, protože tam vznikla," oponuje dále Hábl.
Je to účelová analýza, tvrdí autor Mapy exekucí
Dojít k závěru, že exekucí je ve skutečnosti v Česku méně, na základě testu tří velmi malých obcí považuje Hábl za účelové. Podle něj to maximálně vypovídá o tom, že zatímco v jedné vesnici je ve skutečnosti o pár lidí v exekuci méně, v jiné jich je zase více. "Celková čísla ale sedí," tvrdí Hábl.
"Vidíme v tom snahu problém s exekucemi bagatelizovat," říká Hábl. Zároveň upozornil, že organizace - Česká advokátní kancelář, Hospodářská komora a společnost InsolCentrum -, které měly na tiskové konferenci své zástupce, patří k odpůrcům místní příslušnosti soudních exekutorů. Právě tu by měla zavést novela exekučního řádu, kterou se v těchto dnech bude zabývat Poslanecká sněmovna. Hábl toto vnímá jako nástroj, jak přesvědčit poslance, že problém s exekucemi není ve skutečnosti tak velký, aby bylo nutné změnu přijmout.
Po zavedení takzvané teritoriality soudních exekutorů volají odborníci, kteří pracují s lidmi v exekuci. Kdyby takový princip v Česku, podobně jako ve valné většině evropských států fungoval, exekutoři by mohli vykonávat svou pravomoc jen v určitém obvodu, kde sídlí jejich úřad. V současnosti může exekutor působit po celém území Česka. Příslušného exekutora si vybírá sám věřitel, de facto mezi nimi tak funguje hospodářská soutěž. Některé exekutorské úřady tak řeší desetitisíce exekucí ročně, zatímco jiné jen několik stovek.
Porušili veškeré vědecké postupy, říkají exekutoři
Veselá na tiskové konferenci také prohlásila, že jejich zjištění by měli uvítat i exekutoři. "Úvahy o tom, že celkový počet exekucí je daleko nižší, by měly být potěšující pro exekutory, protože celkové mediální vidění posledních dvou let bylo založeno zejména na obavě, že se do exekuce dostala významná část české populace a že to je možná proces, který není úplně správný a podobně," uvedla Veselá.
Jenže ani Exekutorská komora analýzu Veselé nepřijala. Podle komory způsob, jakým došla společnost k závěru, že exekucí je ve skutečnosti méně, porušuje "veškeré vědecké a metodické postupy", když si záměrně vybrala tři obce, u kterých bylo zjevné, že obsahují chybná data. "Vzorek 282 obyvatel daných tří obcí nelze při celkovém počtu 10,65 milionu obyvatel České republiky považovat za jakkoli relevantní nebo vypovídající; totéž platí i o vzorku tří malých obcí z celkového počtu 6253 obcí v České republice," uvedla komora ve svém prohlášení.
Exekutorská komora sice tvrdí, že i Mapa exekucí obsahuje chybné výstupy - z toho důvodu už s jejími autory nespolupracuje -, to však ale podle ní neznamená, že data v centrální evidenci exekucí jsou chybná nebo nadhodnocená.
Hábl navíc upozorňuje, že pokud jsou celková čísla o téměř pěti milionech exekucí nepřesná, tak opačným směrem. Je jich tedy výrazně více. Centrální registr exekucí totiž neobsahuje státní exekuce. Tedy exekuce, které vznikají kvůli nezaplacení daní, pokut či místních poplatků. Stát je nijak centrálně neeviduje, kolik jich je, tak není jasné.
