Amnestie v praxi: Takto pomohla neonacistům a rasistům

Jakub Novák
9. 1. 2013 11:00
Mnohým pomohla, přesto Klausova amnestie řadě rasistů vadí

Praha - S čistým štítem mohou do ulic znovu vyrazit mnozí stoupenci české krajní pravice. Amnestie prezidenta Václava Klause mnohým z nich výrazně ulehčí další činnost, nezatíženou životem v podmínce či záznamem v trestním rejstříku.

Zdaleka přitom nejde jen o případ vedení DSSS, o němž psal deník Aktuálně.cz nedávno.

"Vnímání amnestie mezi neonacistickou scénou hezky odráží jejich rozpolcenost mezi vlastní delikvencí a ´voláním po pořádku´. Část se raduje, protože jim končí podmínky nebo jsou propuštěni, část vřeští, že se delikventi dostávají na svobodu - a to někdy i tací, kteří už mají ledacos odsezeno," komentuje nastalou situaci mluvčí organizace Antifašistické akce Jana Součková.

Mezi "očištěnými" jsou také pachatelé násilí vůči lidem jiné barvy pleti či stoupenci a propagátoři hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.

Bílá (ne)spravedlnost

Jednomu z nich - fanouškovi neonacistického hnutí White Justice Jaromíru Kadeřábkovi - už táborský soud zrušil šestiměsíční podmíněný trest s tříletým odkladem a dohledem.

Ten si Kadeřábek vysloužil za propagaci zmíněného hnutí, které se dostalo do zájmu médií zejména v souvislosti s pořádáním bojových výcvikových kempů nebo projektu Redwatch, v rámci něhož byly shromažďovány údaje o osobách neonacistům nepřátelských.

Ostatní odsouzení odešli od soudu s vyššími tresty, než jsou ty, na které se vztahují podmínky amnestie. Svůj trest doposud vykonal pouze jeden z odsouzených, kterému soud vyměřil obecně prospěšné práce.

Z druhé zmiňované skupiny rasisticky motivovaných násilníků potom pochází případ Jiřího Miškoviče a Václava Boublíka, kteří byli letos v červnu potrestáni klatovským soudem za rasově motivované napadení Romů v Nýrsku k podmínečným osmnáctiměsíčním trestům s tříletým odkladem.

Případ podrobněji popsal server iDNES.cz.

Oba mladíci měli podle obžaloby loni koncem července nadávat romskému mladíkovi a s baseballovou pálkou v ruce mu vyhrožovat zabitím.

Po tomto napadení oba útočníci pronásledovali Romy až k jejich domu, do něhož se snažili  dostat - ženu, která otevřela okno, se přitom pokusili zasáhnout baseballovou pálkou; nakonec z domu vytáhli osmadvacetiletého muže, kterého udeřili do obličeje a následně škrtili mikinou.

Vše potom vyvrcholilo rvačkou se známými napadeného, kteří vyběhli z domu útočníky ztrestat.

Násilí z nenávisti

Beztrestným se stane také Miroslav Vojáček (kandidát DSSS ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010). Tomu za napadení Maročana ve středních Čechách vyměřil soud roční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky.

"Klient byl bezdůvodně a bez předchozího konfliktu fyzicky napaden poté, co si v restauraci zakoupil cigarety a odcházel domů. Útočník jej napadl zezadu, následovaly údery do hlavy a obličeje, v jejichž důsledku utrpěl poškozený zlomeninu nosu. Léčba způsobených zranění si vyžádala 2 týdny," popsala napadení organizace In IUSTITIA, která Maročana u soudu zastupovala.

Případ sice ještě soudce příbramského okresního soudu neprojednal, nicméně vzhledem k naplnění podmínek amnestie by měl být Vojáček očištěn v nejbližších týdnech.

Amnestie pro popírače holocaustu

Mezi další amnestované se brzy připojí také Čechokanaďan Vladimír Stwora, který byl odsouzen kvůli umístění českého překladu článku zpochybňujícího holocaust na svoje webové stránky a kterému za to soudce vyměřil šestiměsíční trest vězení podmíněně odložený na dva roky.

Oddechnout by si měl také Jan Svoják, kterému - ještě jako studentovi třetího ročníku střední školy - soud vyměřil osmiměsíční trest s dvouletým odkladem. Důvodem bylo podle Deníku umístění symbolu nacistických jednotek SS na jeho profilu na internetové seznamce.

Úleva pro DSSS

Další důvody k radosti mají také stoupenci Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Kromě zmíněné amnestie pro její vedení (předsedu Tomáše Vandase a místopředsedy Jiřího Štěpánka, Petra Kotába a Martina Zbely za projevy na prvomájové demonstraci v roce 2009) prominul soud tresty také dalším členům této strany.

Vlajkonoše Lucii Šlégrovou (6 měsíců s ročním odkladem), jejího bratra Jiřího (7 měsíců s dvouletým odkladem) a Davida Kundla (6 měsíců s ročním odkladem) odsoudil letos v červenci Obvodní soud pro Prahu 3 za držení závadných praporů a s tím související propagaci již neexistující Dělnické strany.

Podle Michala Prince z Obvodního soudu pro Prahu 3 na tyto tři odsouzené amnestie dopadá, a DSSS si tak může díky prezidentu Klausovi připsat další "úspěch" v souboji s českou justicí.

Podívejte se: Poznáte nepřizpůsobivé? Tady je kapesní průvodce Made in Czech

Nicméně Součková zmiňuje ještě další "skupinu" neonacistů, kterých se amnestie také dotkne. Jedná se o ty, kteří byli odsouzeni za jiné přečiny.

"Naprostá většina příslušníků neonacistické scény se do vězení nedostává za - v jakémkoli slova smyslu - politické aktivity (kam řadím třeba i napadení kvůli barvě pleti), ale za opilecké násilí, hádky "na nože", loupežná přepadení, krádeže, podvody - a pokud politické delikty (podpora a propagace) v odsouzení figurují, tak obvykle v souběhu jiných trestných činů nebo jako porušení podmínky," dodává Součková.

 

Právě se děje

Další zprávy