Praha - Vysokoškoláků je v Česku příliš, a jejich počet by se měl proto v následujících letech snižovat.
K prvnímu zápisu na veřejné vysoké školy by se v blízké budoucnosti mělo místo současných 70 dostavit jen 50 tisíc studentů.
V průběhu následujících pěti až šesti let by se tak počet nově zapsaných vysokoškoláků měl dostat na úroveň z roku 2003.
Snižování počtu studentů na konkrétní škole bude přitom záviset na jejích výsledcích ve výzkumné či umělecké činnosti, mobilitě studentů, kvalifikaci akademických pracovníků či zaměstnanosti absolventů a podobně.
Ministerstvo jednoduše stanoví každé škole limit počtu financovaných studentů - pokud jich bude chtít škola přijmout více, bude je muset financovat z vlastních prostředků.
Počet studentů bude daný pro školu jako celek, v její kompetenci potom bude jejich rozdělení pro jednotlivé obory.
Údaje OECD říkají, že každý rok vstupuje na vysoké školy v Česku dvakrát více studentů, než tomu bylo před deseti lety.
Podle dlouhodobého záměru týkajícího se podoby vysokého školství mezi lety 2011 a 2015, by přitom počet nově přijatých vysokoškoláků neměl přesáhnout dvě třetiny odpovídající populace.
Už za rok 2010 přitom studenti veřejných, soukromých a státních vysokých škol, spolu s nově zapsanými na vyšší odborné školy, tento podíl překračují.
Podle odhadů ministerstva by tak - v kombinaci s očekávaným vývojem počtu obyvatel - do roku 2020 každoročně začalo vysokou školu studovat devět z deseti lidí "odpovídající populace".
Méně magistrů
Dalším z plánů ministerstva školství je snížit podíl bakalářů pokračujících v navazujícím magisterském studiu. Zatímco dnes po skončení bakalářského studia pokračuje v magisterských programech kolem osmdesáti procent absolventů, postupně by se tento podíl měl o třicet procent snížit.
Zároveň s tím by však měly být podpořeny možnosti jejich uplatnění na trhu práce, ačkoliv zatím není jasné, jak by k tomu konkrétně mělo dojít.
