Aféra ČKA: Stát mohl stamiliony ochránit

Sabina Slonková, Adam Junek
4. 5. 2006 15:00
Praha - Aféře, v níž konsolidační agentura postrádá rekordních půl miliardy korun, stát mohl zabránit. Veškerá kontrola ale selhala. Uvnitř: INFOBOX
Sídlo České konsolidační agentury v Praze.
Sídlo České konsolidační agentury v Praze. | Foto: www.langweil.info

Pět set milionů korun loni poslal na účet zahraniční banky manažer jedné z dceřiných společností ČKA Jan Šik. Tvrdí, že proto, aby je zhodnotil. Kde jsou ale peníze nyní, ČKA vůbec netuší.

Nikdo nic neudělal

Ze zjištění Aktuálně.cz vyplývá, že Jan Šik svoji akci detailně naplánoval. Kromě toho mu ale nahrály tyto skutečnosti:

  • Na půl miliardovou ztrátu v dceřinné firmě ČKA najatí externí auditoři vůbec nepřišli. Komerční banka, kam manažer Šik peníze nejprve poslal, transakci nahlásila ministerstvu financí až poté, co stamiliony opustily republiku.
  • Finančnímu a analytickému útvaru ministerstva financí, který má odhalovat podezřelé finanční operace, případ nepřišel nijak podivný. A samotní představitelé ČKA tvrdí, že o Šikově akci kromě něj nikdo v agentuře neměl tušení.

Výsledek je od středy známý: půl miliardy putovalo do švýcarské banky a další osud peněz je zatím neznámý.

Logo České konsolidační agentury
Logo České konsolidační agentury | Foto: http://www.czka.cz

"Jde o klasický příklad zneužití pravomoci zaměstnancem. Nicméně to mě na tom neznepokojuje nejvíce, protože když bude někdo chtít krást, vždycky něco ukradne. Mnohem horší je, že selhala jakákoliv kontrola," říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí. "Jak je možné, že více než rok chybělo na bankovních účtech takové množství peněz a nikdo o tom nevěděl?" ptá se.

Takovou drzost nikdo nečekal

Finanční a analytický útvar přitom věděl, že půl miliarda, která opustila Českou republiku, je spojena se státní konsolidační agenturou. Kdyby banka operaci nahlásila ve chvíli, kdy na jejím účtu peníze ještě ležely a útvar kontaktoval ČKA, dala se půl miliarda ochránit.

"Věděli jsme o vztahu peněz se státem, ale v té době nic nesignalizovalo ohrožení té půl miliardy a nešlo o nelegální prostředky," hájí se ředitel útvaru Karel Korynta.

Současně ale připouští, že dnes už by útvar postupoval obezřetněji: "Máte pravdu, dalo se to vyřešit jinak. Ale jak říkám: v té chvíli jsme nevěděli, že jsou peníze ohroženy. Nikdo asi neočekával takovou drzost."

Nepoužili jsme jen kalašnikov

Aféra současně ukázala, že konsolidační agentura nemá kontrolu nad penězi některých svých společností. Janu Šikovi stačilo, aby se od představenstva dceřiné firmy agentury IMOB nechal pověřit nakládáním s penězi, a nikdo pak nezaznamenal, co s nimi ve skutečnosti provádí.

"A ani to pověření nebylo standardní. Je k tomu potřeba podpisu dvou členů představenstva, jedním z nich byl on sám," popsal okolnosti plné moci úředník agentury.

Pak už jen stačilo, aby Šik falšoval účetní dokumentaci, kterou předkládal ostatním členům představenstva a dozorčí radě. Šik měl sice uloženo, aby svým kolegům týdně předkládal realizované platby, operace s půl miliardou do zahraničí se v nich ale nikdy neobjevila.

"Využili jsme všechny dostupné mechanismy. Jediné, co jsme nepoužili, byl s nadsázkou kalašnikov," uvedl Jiří Jurán, který v dozorčí radě IMOB zastupoval agenturu.

Manažer zkusil transakci legalizovat

Zástupce agentury ale přece jen něco varovat mohlo. Manažer Šik totiž vyvedení peněz do zahraničí v tajnosti už jednou vyzkoušel. A to před dvěma lety, kdy se půlmiliarda po 80 dnech vrátila i se zhodnocením zpět.

Poté předstoupil před dozorčí radu IMOB a navrhnul jí, že má možnost zhodnotit peníze v zahraničí a zda mu k tomu dají svolení. Ani tento nestandardní návrh ale nikoho nevaroval.

"Vyhodili jsme ho s tím, že nic takového dělat nemůžeme. Nenapadlo nás, že už si to dávno vyzkoušel. Museli bychom být paranoidní, abychom na základě toho prověřovali zpětně jeho aktivity. Řekli jsme prostě ne, žádné zhodnocování v zahraničí nebude, a měli jsme za to, že tím vše skončilo. Tím spíš, že účetně vše sedělo," říká předseda dozorčí rady IMOB Pavel Pešek, který kvůli aféře na svůj post rezignoval.

Členové dozorčí rady vinu necítí

Kromě odchodu Peška z dozorčí rady a trestního oznámení na Šika kvůli případu přijdou o svá místa i Jurán a jeho kolega Mojmír Hampl, který ve firmě IMOB zastupovali ČKA.

Pešek, Jurán i Hampl přitom shodně trvají na tom, že ani z pozice dohledového orgánu nemohli Šikovi v jeho akci zabránit.

"Necítím vinu a nenesu ani hmotnou odpovědnost za celou věc. Vše bylo zfalšované," říká Hampl.

Všichni tři argumentují zejména tím, že společnost, z níž Šik peníze vyvedl, spadla pod plnou kontrolu agentury až v prosinci loňského roku. Do té doby byla na její jedenapadesátiprocentní podíl opční smlouva a agentura nemohla likviditu ze společnosti stáhnout.

"Teprve poté, co opční smlouva vypršela, byly peníze pod naší kontrolou. Ta firma, včetně opční smlouvy, je dědictvím po IPB a tak, jak byla struktura této banky neprůhledná, tak to také zůstalo. Snažili jsme se to rozplést, ale dokud nevypršela opce, nemohli jsme nic," uvedl Pavel Pešek.

Proč ale ČKA už z počátku nenastavila pravidla, podle nichž by měla kontrolu nad účty svých podobných společností, zatím nikdo nevysvětlil.

Ředitel agentury Zdeněk Čáp pouze konstatoval, že interní šetření má odhalit i případné systémové chyby.

Kromě toho ČKA do půl května hodlá zjistit, zda podobné akce nemohly probíhat i v dalších dceřiných společnostech agentury.

 

Právě se děje

Další zprávy