"Na fotografiích jsou ve velmi dobrém rozlišení a barevně kvalitně vidět obličeje z čela průvodu. To nám pomohlo začít bádat, kdo byl v čele průvodu, a pokusit se identifikovat další potenciální svědky," řekl Martin Špocl, předseda Pražského akademického klubu 48, který stojí za projektem společně s Platformou evropské paměti a svědomí. Barevné fotografie poskytli novinářům k nahlédnutí, následně je porovnávali s archivními záběry například České televize.

Lidé se na fotografiích i na archivních záběrech podle Špolce chovají jako organizátoři, přitom je při rozhovorech se studentskými organizátory demonstrace nikdo nepoznal, uvedl. Zástupci projektu po rozhovorech s představiteli tehdejšího studentského hnutí, kteří na snímcích nikoho nepoznávali, navázali spolupráci s Archivem bezpečnostních složek.

Související

Okupace i demonstrace. Nové fotky ukazují "přidušenou" Prahu mezi roky 1968 a 1989

26 fotografií

Zástupci projektu uvedli, že dosud předběžně identifikovali asi 20 lidí z čela průvodu. Dnes představili čtyři členy větší skupiny, která nesla osm až deset státních vlajek v čele průvodu z Albertova k hrobu Karla Hynka Máchy na Vyšehradě.

Podle nich je možné, že jde o tři muže a jednu ženu z IV. správy SNB (Správy sledování StB), 1. odboru - odboru sledování vnějšího protivníka, 3. oddělení. Zástupci projektu porovnávali fotografie, které mají k dispozici, se snímky v osobních kartách příslušníků. Podle vedoucí projektu Blaničtí rytíři Neely Winkelmann-Heyrovské našli badatelé mezi fotografiemi podobnosti. Jde o prvotní výsledky výzkumu, který nadále pokračuje.

"Potřebujeme procházet další inventární jednotky ve fondech Archivu bezpečnostních složek s tím, abychom potvrdili, že ti lidé mohli být zapojeni do akce, to znamená do monitorování pohybu a případně ovlivňování davu na Národní třídě, nebo průběhu celého shromážděni od Albertova přes Vyšehrad na Národní třídu," řekl historik Jan Kalous. Informace se snaží badatelé ověřit z dalších materiálů a zdrojů.

Cílem projektu Blaničtí rytíři je pomoci s identifikací lidí, kteří byli uzavřeni 17. listopadu 1989 na Národní třídě mezi Mikulandskou ulicí a Perštýnem a napadly je bezpečnostní složky. Mnozí z nich z Národní třídy neodešli, i když zpočátku mohli. Jejich účast pomohla pádu komunismu v tehdejším Československu.

Zástupci projektu chtějí svolat pietní shromáždění těchto lidí 17. listopadu na Národní třídě v programu Korzo Národní. Cílem je mimo jiné sesbírat jejich vzpomínky, které by měly být zveřejněny jako internetový projekt a publikace.

Mohlo by vás zajímat: To nepodepíšu, řval před smrtí Masaryk. Novinář popsal, co mohl být záhadný dokument (21. 8. 2024)

14:00

Spotlight News s Janem Horákem: nové informace o okolnostech smrti Jana Masaryka | Video: Jan Horák, Tomáš Klézl