Spory ohledně zrušení pořadu 168 hodin, který patřil mezi nejvýraznější počiny České televize, trvají od chvíle, kdy generální ředitel Jan Souček ke konci července oznámil jeho zrušení. V pondělí odpoledne poprvé od této chvíle veřejně stanula proti Součkovi moderátorka pořadu Nora Fridrichová a zpříma mu řekla, co si o jeho obviněních myslí. Stalo se tak na mimořádném jednání Rady ČT, kterou svolali někteří radní, nespokojení se Součkovým chováním.
"Opravdu mě mrzí, pane řediteli, jakým způsobem do mě jdete i takto veřejně. V první zprávě jsme mě chválil, pak jste přestal a začal jste naši práci hanět. Uváděl jste faulové a nepravdivé argumenty," stěžovala si Fridrichová na Radě ČT. Souček, který je zrovna na dovolené, sice neseděl v sále osobně, ale byl pomocí videohovoru připojený na dálku, takže bylo možné vidět jeho reakce. Svou podřízenou celou dobu poslouchal s naprosto kamennou tváří.
Na její slova však již nemohl nijak reagovat ani se proti nim ohradit, což si paradoxně zapříčinil sám. Fridrichová totiž vystoupila až na úplný konec zasedání. Kritici generálního ředitele prosazovali, aby jí bylo vystoupení umožněno už v průběhu schůze, kdy by bylo možné na její připomínky a kritiku reagovat a debatovat o nich. Tomu se však Souček i někteří radní bránili s tím, že na jednání Rady ČT by neměli vystupovat řadoví zaměstnanci, ale jen ředitel a vyšší management. A to ačkoliv se celá diskuse točila téměř výhradně kolem Fridrichové a jejího pořadu.
"Na jednání Rady ČT povolávám manažery na prvním stupni řízení, aby prezentovali zprávy o činnosti jejich divizí. Partnerem Rady pro výkon svých kompetencí je generální ředitel. Dost pochybuji o formátu této schůze poté, co se rozhodneme udělit slovo Noře Fridrichové," bránil se jejímu vyslechnutí Souček. Nespokojeným radním vyčítal i to, že schůzi vůbec svolali - podle něj na to neměli právo. Argumentoval tím, že radním nepřísluší posuzovat rušení programů. Ti mu však oponovali a toto své právo hájili s tím, že náhlé zrušení divácky úspěšného pořadu vyvolává otázky o nezávislosti televize.
I přes počáteční kritiku se ale Souček nakonec celého jednání zúčastnil a podrobně vysvětloval, proč byl pořad zrušen. Zopakoval důvody, které radním napsal v dopise, kde mimo jiné tvrdil, že autoři pořadu několikrát porušili principy profesionální novinářské práce a Fridrichové vyčetl také veřejnou komunikaci, kterou prý poškodila ČT. Tyto informace označila později Fridrichová za nepravdivé.
Lascivní komunikace byla poslední kapkou
Souček několikrát zopakoval, že hlavním impulsem pro zrušení 168 hodin bylo to, že Fridrichová zveřejnila "lascivní masturbační" soukromou korespondenci s už bývalým reportérem ČT Markem Wollnerem, která měla sexuální podtext. Podle něj to byla poslední kapka. Odmítl přitom, že by o zrušení pořadu rozhodl on sám, podle něj šlo především o rozhodnutí jejích nadřízených.
Fridrichová se ve svém závěrečném vystoupení ohradila, že v korespondenci pouze reagovala na Wollnerovy výpady. Jako první totiž část sms zpráv mezi moderátory zveřejnila Wollnerova manželka Kateřina. Moderátorka v ní Wollnerovi píše, ať přeruší masturbaci, protože mu posílá scénář. Působí tak jako iniciátorka sexuálního tónu konverzace.
Ze zveřejnění celé konverzace Fridrichovou však vyšlo najevo, že erotický podtext do zpráv jako první vnesl naopak Wollner. "Stala jsem se terčem útoku a jediné, co jsem mohla udělat, bylo bránit se," prohlásila Fridrichová s tím, že jí vůbec není příjemné, že se celá věc probírá veřejně.
Podobně vysvětlovala i své vystupování v posledních dnech, kdy kritizovala Součka a jeho podřízené za zrušení 168 hodin i za přehnanou kritiku pořadu. "Udělala jsem naprosto správnou věc. Musím bojovat za naši práci, která nebyla tak špatná, jak je líčena. Bráním princip pravdy," tvrdila novinářka, která se rozhoduje, jestli v ČT nadále zůstane. Vedení jí nabídlo práci na sociálních tématech a ne na politice, která je jí nejbližší. Fridrichová zároveň naznačila, že za zrušením pořadu jsou podle ní spíš politické tlaky než její nevhodné chování na veřejnosti.
Zasedání Rady ČT nic nezměnilo na tom, že byl pořad zrušen a nebude v žádné podobě pokračovat. Radním, kteří s koncem pořadu nesouhlasili, šlo ale také o to, zda s tímto pořadem nezmizí z obrazovek ČT novinařina kritická k politikům. Několikrát se na to Součka ptali a on je ujišťoval, že televize připravuje obdobné publicistické pořady. Nebyl ale příliš konkrétní a nebylo ani jasné, o jaké pořady vlastně půjde. Radní nakonec odhlasovali, aby do 10. září předložil materiál o výrobě a rozsahu publicistických pořadů ve veřejnoprávní televizi s charakteristikou typu publicistického žánru a jejich podílu na objemu vysílání.
Kvůli zrušení pořadu proběhla před jednáním Rady ČT také demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Její účastníci vyslovili obavu, aby ČT nezačala být k politikům poslušná. Před budovu ČT přinesli symbolickou velkou papírovou lupu, aby ukázali, že budou detailně sledovat počínání vedení ČT i samotné pořady.
VIDEO: Milion chvilek demonstroval před Českou televizí. Na vedení si přinesl velkou lupu
