Za kulisy událostí - Potřebujeme zmapovat peněžní toky, vysvětluje Bezpečnostní informační služba (BIS) v dokumentu, kterým doprovodila vládě zaslaný návrh na změnu dvou zákonů. Zpravodajské služby by podle zpravodajců měly dostat možnost získat údaje o klientech bank a majitelích telefonních čísel. A také chtějí prolomit mlčenlivost správců daně. Tyto informace mají využít například při prověřování zájemců o velké státní zakázky.
„Pokud má být naše práce účinná, a to zejména v oblasti organizovaného zločinu, korupce nebo terorismu, nastávají situace, kdy potřebujeme znát původ, zdroje, ale také cesty velkých peněz. Neznalost je pro nás v těchto případech velkou komplikací,“ vysvětluje Jan Šubert, mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS).
Zpravodajské služby se například dosud mohou dostat k údajům, které chrání bankovní tajemství, pouze v případě, že se týkají financování terorismu. Propojení informací získaných tajnými službami a finančními úřady, které jsou vázány mlčenlivostí, by zase podle BIS mělo pomoci jak zpravodajcům, tak i výběru daní.
„V případě, že jsou informace získané zpravodajskou činností sdělovány přímo jednotlivým finančním úřadům, naráží se na problém spojený s utajením takovýchto informací,“ uvádí BIS ve zprávě k navrhovaným změnám zákonů.
Zpravodajci proto chtějí nastavit oboustrannou výměnu informací přímo s Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ), které zastřešuje celou finanční správu.
Jeho šéf Jiří Žežulka ale není příliš nakloněn tomu, že by došlo k prolomení takzvané daňové mlčenlivosti. „Jsem si vědom toho, že ve výjimečných případech BIS informace chráněné daňovou mlčenlivostí nutně potřebuje,“ dodává pověřený ředitel GFŘ.
Žežulka nicméně předpokládá, že v praxi by se ročně jednalo řádově o desítky případů, kdy by úřad zpravodajcům údaje předával. Podobně hovoří i mluvčí BIS Šubert a ujišťuje o zbytečnosti obav, že by tajná služba chtěla informace týkající se běžných lidí nebo malých podnikatelů. „Jde nám skutečně jenom o případy, kde jsou závažná podezření nebo jsou ve hře velké státní zakázky a je třeba prověřit zájemce. Jestli se za ním neskrývá někdo úplně jiný, zda za ním není organizovaný zločin,“ dodává Šubert.
Navrhovaná změna v principu nevadí ani ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). „Pokud to bude probíhat za obdobných podmínek jako u speciálních složek policie, prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,“ dodává Babiš.
Podle mluvčího BIS v návrhu zůstává nutnost, aby získání informací nejdříve povolil soud. „Podobně jako v případě odposlechů,“ říká Šubert. Vicepremiér Pavel Bělobrádek však varuje před rizikem zneužití nebo úniků citlivých informací. „Po zkušenostech s policií a justicí a poté, co lidé z Úřadu vlády úkolovali rozvědku, je člověk opatrný,“ uvedl předseda KDU-ČSL v narážce na loňskou kauzu Jany Nagyové.
Loni na podzim také policie zatkla šéfa Věcí veřejných Víta Bártu a bývalého agenta BIS Jana Petržílka. Ten měl totiž údajně Bártovi vynést odposlechy pražského exprimátora Pavla Béma a podnikatele Romana Janouška.
„Myslím, že bude ještě nutná diskuse, zejména o kontrole. Protože vždy je problém s tím, kdo bude kontrolovat ty, co mají kontrolovat,“ říká Bělobrádek.
Aleš Měřička
