Objev dne - Velké průmyslové firmy v Česku po třech letech konečně prosadily svou: stát se jim snaží ulevit z vysokých cen elektřiny. Projde-li u zákonodárců - a také v Bruselu - plán, který připravilo ministerstvo průmyslu, už od příštího roku by měli největší spotřebitelé energie platit nižší poplatky na podporu obnovitelných zdrojů než zbytek zákazníků.

Chystá se tak podobný model, jaký dnes funguje třeba v Německu: podporu „zelené elektřiny“ nesou na svých bedrech (v přepočtu na spotřebovanou kilowatthodinu) v daleko větší míře menší firmy a domácnosti než průmyslové kolosy. Ty jsou osvobozeny od "poplatku za síť", a tím pádem i od "zelených" poplatků.

V čem úleva, chystaná pro české firmy, přesně spočívá? Zatímco dnes všichni spotřebitelé platí v ceně elektřiny jedinou sazbu příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů (letos činí 583 koruny na spotřebovanou MWh), nový zákon počítá se dvěma sazbami – se základní pro většinu spotřebitelů a dále se sníženou, určenou pro velké firmy.

Hranice určující, koho se úleva dotkne a koho už ne, je zatím stále ve hře. "Hranice je pořád předmětem analýz. Máme ji v návrhu ve více variantách a zatím nejsem schopen říci, jaká bude definitivně zvolena," říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Nejpravděpodobnější je, že na úlevu dosáhnou spotřebitelé nad 10 gigawatthodin elektřiny ročně, což by se dotklo už středně velkých podniků. Pro srovnání - strojírenská skupina Vítkovice Holding, jejíž šéf Jan Světlík stojí v čele průmyslníků žádajících úlevu, spotřebuje ročně kolem 300 gigawatthodin.

Vítkovická výzva

Jak podotýká Pavel Šolc, měla být úleva určena původně pouze pro velké průmyslové podniky. "To by ale v Bruselu neprošlo, Evropská komise by to hodnotila jako nedovolenou podporu pro určitý sektor. Jediným kritériem tedy bude výše spotřeby,“ uvedl. Úleva se tak může týkat například i společností, jako jsou České dráhy či velké dopravní podniky.

Důvodem, proč stát sahá k ochraně velkých spotřebitelů, je klesající konkurenceschopnost českého průmyslu právě kvůli vysokým cenám elektřiny. „Jen u naší strojírenské skupiny Vítkovice Machinery stouply náklady na podporu obnovitelných zdrojů za posledních sedm let o neuvěřitelných 1608 procent,“ zlobí se Světlík. Jeho firma letos za elektřinu celkem zaplatí kolem 200 milionů korun, zhruba o 56 milionů korun víc než loni. Platba se už blíží desetině objemu vítkovických tržeb.

Podobně jako strojaři jsou na tom hutní firmy či chemičky – ty ovšem navíc nesou další zátěž: kromě „zeleného poplatku“ musí také nakupovat emisní povolenky. Na příliš drahou podporu solárních či větrných elektráren si stěžují také výrobci stavebních materiálů, skláři či pekaři.

České firmy platí přitom za energie – vzhledem k tomu, jak se u nás tvoří zákaznická cena - celkově víc než jejich evropská konkurence. „Průmysl v okolních státech platí na podporu obnovitelných zdrojů méně. Například odběratel s roční spotřebou 150 GWh platí podle údajů z loňského roku ve Francii asi pětkrát, v Německu dokonce 34krát méně než srovnatelné české firmy,“ upozorňuje mluvčí ostravských Vítkovic Eva Kijonková. Ještě větší je disproporce v nákladech na energii vůči americkým či asijským konkurentům.

Prudký růst příspěvku na obnovitelné zdroje na průmyslníky neúnosně doléhá zhruba tři roky, od solární horečky v letech 2009 až 2010, kdy v Česku přibyly solární elektrárny o kapacitě 2 tisíc megawattů, což odpovídá výkonu jaderného Temelína. V lobbingu za úlevy nejvíc postiženým firmám se angažoval Svaz průmyslu, postupně se ale do jeho čela postavil právě vítkovický šéf Jan Světlík, který má přehled o situaci také dalších firem z ostravského strojírenského klastru. Pro hnutí průmyslníků za levnější elektřinu se proto vžil název „vítkovická výzva“.

Brusel se dívá!

Úlevy pro průmysl se mají stát součástí novely zákona o obnovitelných zdrojích, kterou připravilo ministerstvo průmyslu.

Kromě úlev pro velké firmy novela obsahuje další opatření na zastavení růstu dotací pro obnovitelné zdroje: především má zcela skončit podpora pro nově budované „zelené elektrárny“ (kromě vysokoúčinné kogenerace - kombinované výroby tepla a elektřiny, a dále výroby elektřiny a tepla z důlního plynu a energetického využívání odpadu). Zeleným zdrojům postaveným do konce letošního roku, které už podporu mají zajištěnou podle dosavadních zákonů na 15 až 20 let od spuštění do provozu, bude stát kontrolovat hospodaření a podpora jim skončí, pokud bude jejich návratnost rychlejší než zákonem garantovaných 15 let. Podpora má být navíc dosažitelná pouze firmám, jež zveřejní svou majetkovou strukturu (až polovina dotovaných solárních elektráren u nás nemá průhledné vlastníky).

Zatím ale není jisté, zda všechny změny, jež ministerstvo průmyslu navrhuje, projdou. Je pravděpodobné, že je bez větších problémů posvětí čeští zákonodárci, narazit ale mohou v Bruselu. Evropská unie dosud nepotvrdila platnost loňského zákona o obnovitelných zdrojích, který sám už výrazně podporu obnovitelných zdrojů omezil. Brusel stále zkoumá, zda je zákon v souladu s evropským právem. „Proces notifikace tohoto zákona probíhá už několik měsíců, doufám, že ho uzavřeme příští týden,“ říká náměstek Šolc, který se do Bruselu na rozhodující jednání chystá v pondělí.

Ministerstvo průmyslu se chystalo s návrhem novely vyjít na veřejnost až po notifikaci loňské normy, hrozilo totiž, že Bruselu se nebude další přiškrcení solárních podpor líbit.

Brusel úlevám ze zelených podpor pro průmyslové giganty nijak netleská. Systém, který čeští průmyslníci chtěli zkopírovat v Německu, bude zřejmě do budoucna neudržitelný i u našich sousedů.

Minulý týden Evropská komise oznámila, že začala vyšetřovat, zda úleva pro velké spotřebitele elektřiny v Německu (ti byli v roce 2012 takto osvobozeni o 300 milionů eur) nepředstavuje nedovolenou státní podporu, a tedy omezení volné soutěže na trhu. Náměstek Šolc potvrzuje, že bruselská administrativa úlevy vnímá jako nežádoucí, přesto doufá, že český návrh projde. „Původní představy už jsme tak jako tak museli korigovat, návrhy vzešlé od českých průmyslníků byly v Bruselu zcela neprůchodné,“ řekl.

Šolc sice potvrdil, že se zveřejněním již několik týdnů hotové novely chtělo ministerstvo počkat až po bruselském posvěcení loňského původního zákona, zároveň je ale přesvědčen, že v Bruselu další změny této normy nenarazí. „Určitá část změn zákona bude reakcí právě na proběhnutou prenotifikaci a probíhající proces notifikace,“ řekl.

Úleva možná už letos

Celková výše letošních dotací pro obnovitelné zdroje v Česku činí zhruba 40 miliard korun, z toho 25 miliard představuje jen podpora pro solární elektrárny. Dotaci hradí z větší části spotřebitelé, částkou 11,7 miliardy na ni přispívá státní rozpočet (využívá na to mj. speciální solární daň vyhlášenou na léta 2011 až 2013).

Stát se pokusí dopad na spotřebitele zmírnit už v letošním roce. Ministerstvo financí chce po uzavření prvního čtvrtletí roku vyhodnotit plnění státního rozpočtu, a pokud se najde rezerva, hodlá z ní zhruba dvě miliardy korun věnovat na zvýšení „zelené“ dotace, tak aby se mohla o tuto sumu snížit zátěž pro spotřebitele. I toto opatření se ale má týkat pouze velkých firem, u nichž už dnes vysoké náklady na energie ohrožují konkurenceschopnost, a znamenají tak národohospodářské riziko.

Zuzana Kubátová