Objev dne - Záhada kolem přípravy prezidentské amnestie narůstá.
Insider zjistil, že Václav Klaus teprve dva dny po jejím vyhlášení požádal ředitelku Odboru legislativy a práva Hradu, aby mu k nejvíce kritizované části amnestie (tzv. článek II) připravila odborné stanovisko.
Zmíněný druhý článek je ten, díky němuž získali beztrestnost mocní a vlivní lidé obžalovaní z tunelů či úvěrových a jiných podvodů, které poškodily desítky tisíc Čechů. Prezidentovi šlo podle zadání zejména o právní posudek k takzvané nepřiměřené lhůtě trestního stíhání, o niž je článek II opřen.
"S odvoláním na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva se za nepřiměřenou délku řízení považuje doba přesahující šest let. Tento časový úsek jsem si já v žádném případě nevymyslel. Zdál se mi krátký, a proto jsem do textu amnestie místo čísla šest dal svým vlastním rozhodnutím číslo osm," napsal například prezident v MF Dnes.
Dodatečné stanovisko právničky Dany Římanové, které má Insider k dispozici, ale rozhodně prezidenta nemohlo potěšit. Ředitelka hradních právníků v něm totiž píše, že nelze tvrdit paušálně, že když řízení trvá déle než šest let, je to doba nepřiměřená.
Právě dlouholeté průtahy v řízení byly sice důvodem, proč v tomto bodě Václav Klaus amnestii vyhlásil, Dana Římanová mu v posudku, který je datován 2. ledna 2013, napsala:
„Z řady judikovaných nálezů a usnesení Ústavního soudu však v souladu s výše uvedeným plyne, že každý případ je z tohoto hlediska (délky řízení) zapotřebí zkoumat individuálně. Tudíž nelze prostě a kategoricky uzavřít, že jakmile délka řízení, bez ohledu na další skutkové okolnosti (například nečinnost účastníků a/nebo jiné překážky na jejich straně), přesáhne dobu 6 let, jedná se již bez dalšího o řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu... Praxe stěžovatelů dobu 6 let opakuje, ačkoli soudní judikatura se tomuto závěru brání.“
Dana Římanová v rozhovoru s Insiderem potvrdila, že si od ní prezident inkriminovaný právní rozbor vyžádal. Potvrdila i to, že výše citovanou pasáž její stanovisko skutečně obsahuje. Současně uvedla, že se na přípravě znění amnestie nijak nepodílela.
„Nejsem v týmu poradců, nedělala jsem na tom. Pan prezident mě pak požádal o to stanovisko, ale překvapuje mě, jak jste jej získali. To je vnitřní materiál,“ prohlásila Římanová.
Insider jí následně zaslal faksimile dokumentu, aby si ověřil autentičnost plného textu. To už ale hradní právnička odmítla udělat. „K Vašemu dopisu sděluji, že na Váš dotaz přímo odpoví ředitel politického odboru KPR a tajemník pana prezidenta pan Jakl,“ napsala posléze do e-mailu.
V něm také začala tvrdit, že to, co prezidentovi poskytla, byla vlastně „jen“ citace nálezu Ústavního soudu.
Prezidentův tajemník Jakl se k dotazu ohledně stanoviska Římanové postavil tak, jak otázky k amnestii řeší od počátku. Sice autentičnost dokumentu výslovně nepopřel, ale bavit se o něm zjevně nechtěl.
„Interní materiály pro vnitřní potřebu určitě vynášet nebudu,“ prohlásil Jakl. Na dotaz, proč si jej prezident od Římanové vyžádal ex post, prezidentův tajemník dodal: „To já nevím, asi chtěl znát její názor.“
Připomeňme si ještě, že článek II prezidentské amnestie ukončil například kauzu konkurzního soudce Jiřího Berky, případy nesplacených bankovních úvěrů fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského či manažerů H-Systému, ale také případy Jaroslava Starky či Tomáše Pitra. Tedy případy, které se sice vlekly, ale často také vinou samotných obviněných nebo proto, že šlo o složité a velmi rozsáhlé případy.
V čí hlavě se zrodil nápad, že amnestie se bude vztahovat právě i na tyto kauzy, dodnes nevíme. Prezident se v médiích sám přihlásil k tomu, že osobně rozhodl, že tento časový úsek ohraničí osmi lety. Kdo mu předtím poradil oněch šest let, o nichž píše i Dana Římanová, Hrad zatím přes opakované dotazy Insideru odmítá prozradit.
Martina Machová Sabina Slonková
