Objev dne – Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že pouze v pásu táhnoucím se od Plzně ku Praze směrem k východočeským aglomeracím Hradec Králové a Pardubice se většina obyvatel obejde bez sociálních dávek.
Tedy že se jim žije tak, že se z vlastních příjmů dokážou postarat sami o sebe i své potomky a přitom se nepropadnout pod hranici chudoby.
Unikátní data, která deník Insider od úřadu získal, vypovídají na druhé straně o tom, že v ostatních regionech je možnost výdělku omezená a lidé musí spoléhat na stát – že jim uhradí náklady na výchovu dětí, na nájemné a někdy dokonce na běžné živobytí.
Okresy na severu
V severočeských okresech Most a Děčín podle získaných čísel připadá nějaká dávka státní podpory na každou třetí domácnost. Stejné údaje byly loni k dispozici ve slezských okresech Jeseník, Bruntál a Karviná. Když vezmeme v úvahu, že pětinu rodin tvoří v Česku důchodci, potřebuje zde sociální podporu skoro polovina populace v aktivním věku.
Vysoký podíl rodin závislých na sociálních dávkách přitom nevykazují jen regiony, které se tradičně považují za problémové po nezdařené transformaci zemědělství a těžkého průmyslu. Vysoký počet osob na státní podpoře vykazují i prosperující okresy na severovýchodě nebo jihu Čech, například Jablonec nad Nisou nebo Český Krumlov, kde na dávky určené lidem s nízkými příjmy dosáhne každá čtvrtá nebo pátá domácnost.
Počet těchto rodin přesahuje podle okresu počet nezaměstnaných dvakrát až třikrát. Potvrzují se tak údaje Českého statistického úřadu, že se pod hranici chudoby propadá stále více živnostníků i zaměstnanců s minimální mzdou.
Lépe jsou zatím chráněni penzisté, i když se vláda snaží reálné důchody snížit.
Motor automobilek
Nárazům krize nejlépe čelí podle očekávání Praha a její okolí, kde je chudobou ohrožena jen necelá desetina rodin, čtyřikrát méně než v nejhůře postižených regionech. Stejně dobrou bilancí se může pochlubit také Plzeň a její široké zázemí.
Relativně málo dávek potřebují k životu ještě další města, konkrétně Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Brno a Zlín. Vliv jejich prosperity však na rozdíl od Prahy a Plzně zasahuje jen nejbližší okolí.
Zvláště Brnu hrozí specifické potíže metropolí, kde vysoké životní náklady potápějí rozpočty stále větší části tamních rodin. Proto nejvíc osob s příjmem na úrovni životního minima evidují úřady právě v urbanizovaných regionech, konkrétně v Ostravě, Karviné, Ústí nad Labem a Mostě jde o každou dvanáctou domácnost.
Region na východ od Prahy se dokáže bránit chudobě nejen tím, že relativně prosperují obě tamní krajská města.
Z přehledu sociálních dávek vyplývá, jak dobře dosud před chudobou chránily automobilové podniky, které nejčastěji sídlí právě na východ od Prahy. Svědčí o tom nízký podíl žadatelů o dávky v Mladé Boleslavi, Kolíně a také v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde Škoda provozuje továrnu v Kvasinách.
V Moravskoslezském kraji se všeobecným potížím daří vyhnout okresu Frýdek-Místek, který tvoří zázemí automobilce Hyundai v Nošovicích.
Tři čtvrtě milionu dávek
Přehled ministerstva práce a sociálních věcí uvádí dávky, na které mají nárok pouze chudší rodiny. Nejčastěji jsou to „dětské přídavky“, které loni pobíralo 459 tisíc domácností s příjmy do dvouapůlnásobku životního minima, v případě úplné čtyřčlenné rodiny tedy do 24 tisíc korun měsíčně. Šest tisíc korun na člověka dosahuje poloviny čistého příjmu na člena průměrné domácnosti v Česku. Půl milionu rodin s dětmi tedy jenom díky dávkám překročí mezinárodně uznávanou hranici chudoby.
Dalších 116 tisíc rodin inkasovalo „příspěvek na živobytí“, který například pro čtyřčlennou rodinu dorovnává příjmy do životního minima 10 tisíc korun měsíčně. Pro tyto rodiny dávky už cestu z chudoby nezajišťují, pouze zmírňují její dopady.
Na hranici chudoby je i dalších 162 tisíc domácností, které platí za bydlení přes třicet procent svého příjmu. Zpravidla jde o domácnosti z větších měst, které jen s obtížemi uhradí například 10 tisíc korun za nájem a energie.
Ministerstvo práce vyplácí celkem tři čtvrtě milionu dávek určených chudším rodinám.
V kategorii ohrožených chudobou nemusí být tak vysoký počet domácností, protože například městské rodiny pobírající dětské přídavky mohou úspěšně žádat i o příspěvek na bydlení.
Na druhé straně nemají chudí lidé bez dětí a bez vysokého nájmu nárok na státní podporu, pokud nepropadnou pod hranici životního minima.
Petr Holub
