Zahraničí - Je možné strávit celé dětství a mladé roky v Německu u ruských rodičů, aniž by se člověk naučil jediné slovo v Puškinově jazyce? Navíc s pevným přesvědčením, že je Rakušanem s českými předky?
Dceři manželského páru Andrease a Gudrun Anschlagových se to přesto přihodilo. Studentka medicíny, narozená před 21 lety ve Spolkové republice, totiž netušila, že její otec a matka jsou ve skutečnosti agenti Služby vnější bezpečnosti (SVB), což je nástupnická organizace proslulé KGB.
Její rodiče, kteří moskevské centrále předali přes pracovníky ruského konzulátu v Bonnu nepřeberné množství materiálů o obranných strukturách NATO a EU, označených zčásti jako tajné, byli v říjnu 2011 zatčeni a teď s nimi ve Stuttgartu začal soud.
Oběma hrozí až deset let vězení.
„Zjišťujeme, že Rusové stále používají prostředky špionáže z časů studené války,“ řekl týdeníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung blíže nejmenovaný pracovník německé kontrarozvědky MAD. „Jsme si jisti, že u nás působí další podobné agentské páry.“
Prezident Vladimir Putin s oblibou velebí EU jako významného obchodního partnera Ruska, šéf SVB se ale za výsledky své práce zodpovídá přímo jemu. Putin ostatně sám kdysi pracoval pro KGB.
Alpská kráva č. 1
Ruský pár přicestoval do Německa zcela odděleně v letech 1988 a 1990 z Mexika. V jednom případě na zfalšovaný pas, ve druhém případě na rakouský pas vystavený důvěřivým úředníkem ze Štýrska už v roce 1984.
Svůj zřetelný přízvuk vysvětlovali Anschlagovi zaměstnancům dvou cizineckých úřadů v Porýní, které jim následně vystavovaly povolení k pobytu, tím, že se narodili v Argentině, respektive v Peru. Andreas udával, že jeho rodiče pocházeli z Československa, Gudrun, že před lety odešli z bývalého východního Německa.
Ačkoliv se na podzim 1989 zásadně změnila geopolitická situace v Evropě, rozhodla moskevská centrála SVB, že agenti Pit a Tina, křestními jmény Alexandr a Olga, budou pokračovat v zahájené misi. V roce 1990 se proto v rakouském Altausee vzali, podle všeho již podruhé.
Po ukončení studia strojní fakulty Porýnsko-vestfálské technické univerzity začal Pit pracovat pro firmu Mannesmann Boge z porýnského Simmernu zabývající se dovozem aut a často cestoval do zahraničí, mimo jiné na Slovensko, kde se setkával s ruskými agenty.
Úkol jeho manželky byl jednodušší. Coby žena v domácnosti zasílala pomocí krátkovlnné vysílačky napojené dekodérem na počítač tajné depeše do Moskvy. Když ji v říjnu 2011 zatýkalo komando MAD, přistihlo ji přímo při činu.
Pár komunikoval s agenty SVB také pomocí textových zpráv zasílaných satelitním telefonem, mrtvých schránek a šifrovaných komentářů k videonahrávkám umístěných na YouTube. Olga alias Tina vystupovala pod nickem „Alpská kráva č. 1“.
Nizozemská spojka
Její muž se několikrát ucházel o zaměstnání u zbrojařských firem, nikdy ale neuspěl. Ruským agentům zato předával jména zajímavých osob z okruhu spolkového ministerstva obrany, která by podle jeho názoru stála za to „rozpracovat“. Byl mezi nimi dokonce i někdejší šéf MAD v hodnosti brigádního generála a ředitel jednoho z odborů ministerstva.
Žádného z kandidátů spolupráce se SVB nicméně rozpracovat nepodařilo.
Mnohem úspěšnější byl Pit v případě pracovníka nizozemského ministerstva zahraničí Raymonda Valentina Poeteraye, zatčeného v březnu loňského roku. Ten mu v letech 2008-2011 předal stovky stran tajných dokumentů.
Obdržel za to přibližně 72 tisíc eur.
Ruská dvojice si přišla na mnohem více peněz. Oficiálně žila s pětitisícového Pitova platu, od SVB ale dostávala každý měsíc částky odpovídající téměř dvojnásobku. Jak zjistila MAD, manželský pár si převážně na ruských kontech uložil přes 700 tisíc eur.
Anschlagovy teď bude obhajovat právník Horst-Dieter Pötschke známý tím, že figuroval v řadě procesů s někdejšími východoněmeckými a ruskými agenty. Sloužil mimo jiné jako obhájce Güntera Guilloma, jehož případ vedl v roce 1974 k rezignaci kancléře Willyho Brandta, u nějž pracoval jako osobní referent.
Ačkoliv ruská rozvědka pojala podezření, že agentská dvojice je sledována, nestačila ji už z Německa stáhnout. MAD přišla na to, že špioni vypověděli nájemní smlouvu na svůj byt v hesenském Marburgu, a zatkla je. Pit navíc podal výpověď i v práci a zajímal se o speditérské firmy, které by mohly za hranice země přepravit část zařízení bytu včetně agentské výbavy.
Německá rozvědka navrhla ruskému velvyslanci v Berlíně Vladimiru Grininovi výměnu za amerického špiona odsouzeného v Rusku na 19 let, Moskva na obchod ale nepřistoupila.
SVB si spočítala, že jejich špioni možná dostanou v Německu jen sedm let, a jelikož si už ve vazbě odseděli rok a půl, mohou být za další dva roky po odpuštění části trestu propuštěni.
Radim Klekner
