Komentář – Dnes je bývalá ředitelka kabinetu premiéra Jana Nagyová (ODS) obviněna z organizátorství trestného činu, ze zneužití pravomoci úřední osoby a z podplácení. Hrozí jí až pět let kriminálu. Sedí ve vazbě. Ale ještě před pár dny to byla jedna z nejmocnějších osob ve státě. Žena s obrovským neformálním vlivem. Kde ho vzala?
Mocnou se stala s Petrem Nečasem. A to až v době, kdy se v roce 2010 stal premiérem. Popravdě nutno říct základní tezi: Nagyová za to nemůže. Nagyová jen nesmírně šikovně (je ambiciózní) využila prostor, který jí Nečas poskytl.
To on z ní udělal svoji pravou ruku, on jí svěřil takřka neuvěřitelnou moc, již nejlépe dokládá, že ji zřejmě na slovo, jako pejsci, poslouchali nejen někteří ministři, ale i generálové tajné služby Páleník a Kovanda.
Jedna historka ze zákulisí. Poměrně nedávno, zhruba před dvěma měsíci, přišel za premiérem Nečasem ministr obrany Vlastimil Picek a ptal se ho, zda může udělat jednu personální změnu. Chtěl vyměnit vedení Vojenských lesů. Premiér Nečas generálovi Pickovi řekl, ať se jde zeptat Jany Nagyové... A Nagyová mu to zatrhla: současný ředitel Janota byl podle ní muž na svém místě.
Ministerstvo obrany tuto historku odmítá. "Informace, že ministr obrany Vlastimil Picek měl před dvěma měsíci po Petru Nečasovi a posléze Janě Nagyové žádat personální změnu ve vedení státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS), se nezakládá na pravdě. Vlastimil Picek nikdy s předsedou vlády ani s bývalou ředitelkou jeho kabinetu o řediteli VLS nejednal.," reagoval Jan Pejšek, mluvčí ministerstva.
Láska je soukromá věc
Dlouho se mluvilo o tom, že má premiér s Nagyovou milenecký vztah. Obvykle se to i mezi bezpečnostními experty odbývalo tím, že láska je jejich soukromá věc. Jenže díky vztahu Nagyové k Nečasovi se zřejmě převrátily role – ovládala ho mnohem víc, než jsme tušili.
Nešlo jen o osobní rovinu. Nečas nastoupil do čela vlády jako „neposkvrněný“. Během dvou let se o něm (kupříkladu mezi byznysmeny, ale podobné hodnocení nabízeli i někteří agenti tajných služeb a politici) mluvilo jako o „kmotru kmotrů“. Přitom je známo, že se Nečas lobbistům a kmotrům úzkostlivě vyhýbal. Jenomže bez lidí jako Oulický, Novák, Dlouhý, Rittig, Hrdlička atd. by se jistě nestal ani předsedou ODS, ani předsedou vlády. Právě hlasy lidí, které oni ovládali, mu pomáhaly na kongresech.
Podle dostupných informací s kmotry jednala Nagyová. Osobně se setkávala (a ne jednou) s Patrikem Oulickým a Alexandrem Novákem, s Ivo Rittigem a dalšími.
Tato omnipotentní dáma byla podle více informačních zdrojů napojena nejen na kmotry, ale i na lobbisty a muže mající silný vliv na český byznys. Jestli jsou praví nebo leví, to v tom nehrálo žádnou roli.
Klíčový byl vliv těchto lidí. Kontakty měla mít ředitelka Nagyová s lobbistou Miroslavem Janstou, s Radkem Pokorným (který je úzce spojen s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou) či s Vladimírem Johanesem, který má z lobbistů nejblíže k ČEZ.
Vnímala ho jako své dítě
Nešlo jen o kmotry a lobbisty. Jana Nagyová měla podle interních informací čilé styky se šéfy státních a polostátních firem. Probíhající kauza údajného uplácení exposlanců to velmi pěkně dokresluje.
Číslem jedna byl generální ředitel ČEZ (kolem ČEZ se u nás všecko točí) Daniel Beneš. Ten prý měl k Nečasově Janě Nagyové opravdu velmi blízko, ona ho podle zdrojů z byznysu vnímala jako svoje dítě a měla na něj obrovský vliv.
Shrnuto: Nagyová nerozhodovala přímo o státních zakázkách, ale do značné míry ovládala personálie. V tom byla Nečasem. V tom byla nečastější než Nečas.
Její styky: prakticky všichni kmotři, šéfové významných státních a polostátních firem, značná část ministrů, jejich náměstků a poradců. (Poradci u nás hrají klíčovou roli, jak můžeme vidět kupříkladu na poradci Tomáši Jindrovi, který radil jak Petru Bendlovi, tak Martinu Kubovi a samozřejmě zároveň Ivo Rittigovi.)
Nagyové TOP pětka? Šéf ČEZ Daniel Beneš, lobbista (kmotr) Ivo Rittig, lobbista Vladimír Johanes, ministr Martin Kuba a ředitel Českých drah Petr Žaluda. Pánové Žaluda i Beneš měli mimochodem jednat s Nagyovou o uplacírování části „rebelujících“ poslanců.
Nějak tak vypadala oficiálně neoficiální agenda ředitelky premiérova kabinetu. Ale nutno znovu zopakovat základní tezi: kdyby jí to Nečas neumožnil, takovou sílu neměla. Kdyby se jí ostatní nebáli, takový vliv neměla.
Martin Fendrych
