Objev dne – O tom, že má největší tuzemská záložna Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) se zhruba 15 tisíci klienty velké problémy, se ví. Zablokované peníze na účtech, správní řízení České národní banky a vyšetřovatelé na krku, to není nic, o co by finanční instituce měla stát.
Insider od dvou zdrojů informovaných o postupu vyšetřovatelů zjistil, odkud se bere podezření na údajné úvěrové podvody, které nyní v MSD mapují policie a Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Na konci prvního letošního čtvrtletí měla záložna v položce „úvěry a jiné pohledávky“ částku 12,6 miliardy korun. Podle zmíněných zdrojů přitom už s velkou částí těchto peněz MSD – zjednodušeně řečeno – nemůže počítat. Nejspíš se nevrátí, ukazují poznatky policie.
Insider požádal o vyjádření ke splatnosti zmíněných úvěrů předsedu představenstva MSD Petra Jánského, odpověď však nedorazila.
Prověřované úvěrové obchody měly podle vyšetřovatelů probíhat zhruba takto: do záložny přišel nastrčený jednatel společnosti (často šlo o lidi bez trvalého bydliště), která byla v některých případech založena jen pár týdnů předtím. Úvěr byl v záložně schválen během několika minut a následně peníze putovaly přes řetězec společností, až nakonec doputovaly do Hongkongu. Už na cestě se část původně půjčených prostředků vytrácela.
Vyšetřovatelé také zjišťují, zda se pak další část peněz oklikou nemohla vrátit do MSD v podobě navýšeného základního kapitálu. O této verzi mezi prověřovanými variantami psal už v květnu online deník Aktuálně.cz.
Pokud se ukáže, že takto MSD fungovalo, pak jde pravděpodobně o nejhorší možnou variantu. Záložnu by totiž někdo použil jako klasické letadlo, ze kterého šlo brát, dokud byly zdroje a dokud by se nepřišlo na to, že se půjčené peníze nevrací. Navýšením kapitálu totiž MSD plnilo kritéria bankovního dohledu – včetně klíčového ukazatele kapitálové přiměřenosti.
Záložna neměla nouzi o nové vklady, protože úroky u nich držela výrazně nad průměrem bankovního trhu a třeba na spořicím účtu sazbu 2,8 procenta MSD nabízelo ještě v době, kdy už i nové banky začaly padat pod hranici dvou procent.
Zda tato verze vyšetřovatelů odpovídá tomu, co se v MSD opravdu dělo, musí ukázat až případný soud. Ten také rozplete otázky, kdo vše případně organizoval a zda se MSD stalo obětí třetích osob, nebo zda se jeho vedení na stále neprokázaných podvodech podílelo.
Situace MSD ještě víc zostřuje pohled na záložny jako celek. Česká národní banka jejich stav v úterní zprávě o testování tuzemských bank označuje za kritický. Centrální banka ve Zprávě o finanční stabilitě 2012/13 hodnotila kampeličky z čistě ekonomického pohledu, ale i ten je zajímavý.
Záložnám vytýká hlavně to, že udržují vysoké úročení vkladů v době, kdy jsou základní úrokové sazby na svých historických minimech, a tím jsou nuceny poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou. Zatímco průměrný úrok na klientských vkladech u bank dělá 1,1 procenta, u záložen je to 2,9 procenta, u úvěrů je to4,8 a7,4 procenta.
Výsledek rizikovějších obchodů vypadá třeba takto: podíl úvěrů v selhání převýšil na konci prvního čtvrtletí 13 procent, zatímco u bank se pohybuje stabilně kolem šesti procent. Navíc krytí úvěrů v selhání opravnými položkami je velmi nízké, varuje centrální banka.
Jiří Hovorka
