Diplomacie - Rusům se pražská návštěva ministryně zahraničí a lobbistky za Westinghouse Hillary Clintonové sice nelíbí, nicméně k podobné propagační cestě kvůli dostavbě Temelínu se nemají. S mírným, ale nezakrývaným podivem to potvrzují zdroje Insideru z Černínského paláce, sídla české diplomacie.

"Z Moskvy nám dávají najevo, že takové návštěvy považují za neférové. Ruský ministr zahraničí Lavrov je do Prahy pozván už více než dva roky a zatím si nenašel čas, aby přijel," tvrdí nejmenovaný vysoce postavený úředník v českých diplomatických službách.

Koresponduje to s tím, co se o pobytu Hillary Clintonové povídá i v Moskvě. "Myslím si, že konsorcium MIR.1200 spoléhá na český zdravý rozum. Na to, že o vítězi nakonec rozhodnou skutečné věci - technické a ekonomické parametry projektu, a nikoliv reklamní brožurka od americké ministryně zahraničí. Nakonec, bude to v zájmu samotných Čechů," okomentoval pro Insider postup Američanů hlavní redaktor vlivného ruského webu o jaderné energetice AtomInfo.ru Alexandr Uvarov.

Ruská diplomatická defenzíva tak dál budí rozpaky.

Neslavně měl skončit nedávný telefonní rozhovor mezi českým předsedou vlády Petrem Nečasem a šéfem ruského kabinetu Dmitrijem Medveděvem. Ruský premiér, který byl iniciátorem rozhovoru, Nečasovi bez vysvětlení nakonec nezavolal. To podle zákulisních zdrojů českého předsedu vlády velmi znervóznilo.

Jak vysvětluje Uvarov, přímé lobbování vrcholných politiků za soukromé společnosti politici z Ruska považují za "ubohé." Rosatom prostřednictvím česko-ruského konsorcia MIR.1200 sází na praktickou stránku na kvalitu a bezpečnost nabízených reaktorů a na pobídky, které mohou firmy v případě vítězství dostat.

Jenže klíčovou roli v temelínské zakázce, jak tvrdí někteří diplomaté, bude hrát otázka národní energetické bezpečnosti. Rosatom se může dušovat, že Česko nakupuje bez problémů ruské palivo více než dvacet let, ale je otázka, zda mu to bude něco platné. Moskva může být problematický partner, což ukázal třeba letní spor se společností Transněfť, která snížila dodávky ropy do České republiky.

O utahování plynových a ropných kohoutků se v Rusku rozhoduje na nejvyšších místech. Citlivý zásah do energetické bezpečnosti země – která s Temelínem nepochybně souvisí si proto od Kremlu vyžaduje tvrdé záruky, že k "náhlým výpadkům" nedojde.

Pokud ne přímo od Dmitrije Medveděva, tak alespoň od někoho s podobně velkým vlivem.

Místo toho zatím Praha slyší z úst ruských politiků spíš obvinění, že česká média záměrně očerňují Rusko, a tím ovlivňují celé rozhodování o vítězi dostavby Temelínu.

Rusko nakonec může tendr o dostavbu prohrát nikoliv proto, že by nabízelo horší technologii než Westinghouse, nýbrž kvůli tomu, že celou zakázku nebere dost vážně.

Moskva možná stále nepovažuje Českou republiku za rovnoprávného partnera  podvědomě ji vnímá jako bývalý východoevropský satelit, který je stále ochoten hrát podle pravidel "staršího bratra".

Už příští rok v létě se může ukázat, jak moc se Rusové mýlí.