Byznys – Přímo naproti ministerstvu životního prostředí už devátým rokem stojí připomínka selhání zákona. Obchodní centrum Eden v pražských Vršovicích je totiž de facto černou stavbou – nemá územní rozhodnutí. Soud dal v roce 2002 za pravdu žalobě občanů, ale už bylo pozdě. Hypermarket měl stavební povolení a téměř dokončenou práci už se nikdo neodvážil zastavit. Možnost podobného scénáře by měla skončit s 1. lednem příštího roku.
Dokud soud nerozhodne o žalobě proti některému z povolení v rámci stavební investice, projekt bude pozastaven. „V návrhu počítáme s tím, že by žaloba měla odkladný účinek,“ potvrdila Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí, které novelu zákona dokončuje.
Půjde o součást balíku změn v rámci takzvaného zákona o EIA neboli posuzování vlivů na životní prostředí. Úpravy se prolínají i do stavebního zákona a jde především o to, kdy a jak se může na povolování investičních projektů podílet veřejnost. Na českou vládu tlačí Evropská komise – zhruba čtyři roky dostává Česko upozornění, že míra zapojení občanských a ekologických iniciativ nestačí, ale dosud se problém neřešil.
Ministři životního prostředí a pro místní rozvoj tak musejí rychle reagovat, jinak Evropská unie utne penězovod o objemu několika desítek miliard. „Byla by to obrovská komplikace a ztráta. Doháníme skluz v čerpání z minulých let, a kdyby se nám nepodařilo toto nebezpečí odvrátit, naše úsilí by bylo podstatně znehodnoceno,“ říká Věra Jourová (ANO), ministryně pro místní rozvoj.
Nová povinnost
Odkladný účinek žaloby je jedním z bodů, který prosazovala asociace ekologických organizací Zelený kruh. „Když se ukáže, že je pravda na straně toho, kdo žaloval, už má většinou smůlu. Stavař se snaží postupovat samozřejmě co nejrychleji a pak už je vlastně jedno, jak soud rozhodne,“ popisuje Daniel Vondrouš, expert na povolování staveb ze Zeleného kruhu. Od změny si slibuje, že soudy začnou pracovat rychleji, protože rozhodování často zabere i tři roky. „Rychlejší řízení je dobré pro investory i veřejnost. Když se vleče léta, lidé už ani nezvládají kauzu sledovat,“ dodává.
Firmy, kterým stavební investice dávají práci, ať už ze státních peněz, nebo těch soukromých, se ale obávají, že novinka už tak dlouhé lhůty ještě protáhne. Zachráněné evropské miliardy tak podle nich přijdou vniveč. „Protože nebude možné je reálně utratit,“ namítá Jakub Vít, tajemník pro životní prostředí ve Svazu průmyslu a dopravy.
U soudních žalob novela se lhůtou počítá – soud bude mít zákonem nařízeno rozhodnout do tří měsíců, aby pak mohla stavba pokračovat. Čas strávený na úřadech se však stejně protáhne. „Je to daň za větší zapojení veřejnosti. Od roku 2016 bude platit další, velká novela a ta musí najít ve lhůtách balanc,“ říká Jourová.
Nejde přitom jenom o to, že žaloba například proti územnímu rozhodnutí zastaví vydání stavebních povolení. Zároveň se také změní role takzvaného stanoviska posouzení vlivů na životní prostředí. Zatím se jedná o papír, který každá investice musí mít, ale další úřady se závěry nemusejí řídit.
Pro názornost: v případě záměru na stavbu silnice může EIA doporučit velikost a četnost nadjezdů pro migrující zvířata. Na D11 u Hradce Králové tak stanovisko vyžadovalo, aby propustkou prošel los, jehož rozpětí paroží je větší než u rozšířenějšího jelena. Teď může stavební úřad s odůvodněním doporučení odmítnout. Od ledna je však bude muset akceptovat. „Co bude uvedeno jako podmínka EIA, bude správní orgán povinen v navazujícím řízení uložit,“ shrnuje novinku Zdeňka Fialová, ředitelka odboru pro speciální stavební úřady na ministerstvu průmyslu.
V praxi to bude pro investora znamenat povinnost obstarat si další závazné stanovisko. Podle Víta se tak navíc může významně protáhnout celé povolovací řízení. Pokud se během přípravy stavby změní například některá z dodávaných technologií, bude si muset investor obstarat nový posudek EIA a vrátí se na začátek kolečka.
Na řešení problému se přitom zástupci byznysu a ekologických řešení shodnou. S návrhem přišel svaz průmyslu a v minulém týdnu ho prezentoval na odborném semináři. Hospodářské noviny už princip popsaly dříve – všechna povolení by se srazila do jednoho řízení, na jehož konci by si odnesl investor jediný papír, kterým by vyřešil dopady na životní prostředí, umístění stavby i její technické provedení. Na práci úřadu by dohlížel soud, kam by se také bylo možné obrátit.
Významně by se tak zkrátily lhůty – v inspiraci rakouským modelem, kde jednotné povolovací řízení funguje, se hovoří o šesti měsících. Oproti dnešním českým dvěma až třem letům. „To je návrh, který bychom podpořili. V Rakousku model funguje a nejsou v něm možné dlouhé prodlevy. Nám se jednodušší a rychlejší řízení líbí,“ souhlasí Vondrouš.
O jednotném povolení se v Česku nemluví poprvé, pokaždé však ztroskotalo na tom, že ministerstva nejsou ochotná vzdát se svých kompetencí a přepustit zodpovědnost na jeden úřad. Povolování staveb se tříští mezi ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj a dopravy a průmyslu.
První jmenované má za úkol připravit velkou změnu, která začne platit od roku 2016. Vládě předloží tři varianty řešení. „Vyvolá to spor mezi úřady. To, že se hádají mezi sebou, je hlavní důvod, proč propojené řízení pořád nemáme,“ říká Vondrouš.
Kateřina Surmanová
