Za kulisy událostí - Obce na Vysočině se spojily proti stavbě vysokorychlostní železnice. Zatímco se kraj a ministerstvo dopravy snažily překonat jejich „odpor“ prezentací projektu v Jihlavě, soukromá firma Siemens byla velkorysejší. Starosty vzala do Německa a rovnou jim ukázala, jak rychlé vlaky jezdí. A zavezla je do obcí, které se potýkaly se stejnými obavami jako oni. „Doplnilo nám to spoustu informací, které nám dosud chyběly, to by ale stoprocentně měl dělat stát,“ říká starosta Vyskytné u Jihla­vy Petr Böhm.

Cestu zorganizovalo občanské sdružení Centrum pro efektivní dopravu za pomoci právě Siemensu. Německý koncern patří mezi nejaktivnější propagátory rychlé železnice v Česku.

Výstavba vysokorychlostních tratí je jednou z největších dopravních investic v Česku. Stavby řádově za stovky miliard korun budou srovnatelné s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín, dálniční sítě či vltavské přehradní kaskády. Až 85 procent nákladů má hradit Evropská unie, pro niž je přesun nákladu a přeprava osob na železnici dopravní prioritou.

„Bereme na sebe osvětovou roli a také si připravujeme půdu do budoucna, protože vyrábíme vlaky, které by na té trati mohly jezdit,“ říká šéf dopravní divize českého Siemensu Roman Kokšal. Cílem podle něj bylo vyvrátit co nejvíce laických přestav o podobě vysokorychlostních tratí. Tedy zejména o hluku a o míře zásahu do krajiny.

Ministerstvo dopravy takovou cestu považuje za zbytečnou. „Lidé přece vědí, jak vypadá vysokorychlostní trať,“ říká mluvčí úřadu Martin Novák. Podle Kokšala byla situace v Německu se starosty dotčených obcí podobná jako v Česku, také naráželi při výstavbě rychlé železnice na jejich odpor. Deutsche Bahn proto začaly s lidmi o rychlé železnici více komunikovat.

Starostové tvrdí, že se o trasování tratí dozvídají víceméně jen z médií a mají pocit, že stojí stranou celého procesu projektování. Stěžují si, že na co se vyloženě nezeptají, to nezjistí. To ještě více posiluje jejich nedůvěru k nové železnici. „Firmy jako Siemens spolu s nevládními organizacemi suplují nečinnost státu,“ říká Petr Šlégr z Centra pro efektivní dopravu. Mezi propagátory rychlé železnice patří i další výrobci vlaků, jako je Stadler či Alstom, naopak méně lob­bují stavební firmy, které by mohly celou stavbu budovat.

Siemens cestou starostů do Německa usnadňuje výstavbu nových tratí. I tak ale vše spíše vázne na ministerstvu dopravy. Ač jsou tratě evropskou prioritou a úředníci na nich roky pracují, až nyní vzniká studie, zda na nich vůbec pracovat. I když jsou základní koridory dlouhodobě v územních plánech, není to – zdá se – nic závazného.

Třeba v Praze se část pozemků podél plánované trati proměnila na stavební parcely a jejich majitel pak rychlodráhu nechal zrušit. Problémů však bude mnohem více. Zatím není ani jasné, jak povede železnice přes Prahu, ani jak přes Brno, kde dosud, po více než 10 letech, není rozhodnuto o poloze nádraží.

Osvěta postupně zabírá a přibývá těch, kteří si od rychlých vlaků slibují přínosy. Jde například o Jihlavu nebo i Třebíč. Odpůrci naopak vytýkají, že zastávky budou stále daleko a jedinou změnou bude železniční trať se všemi svými negativy.

Roman Šitner