Byznys – Americký Kickstarter se stal fenoménem, jenž někteří věrozvěstové pokládají za další úsvit nové ekonomiky. Financování davem, který se skládá na realizaci zajímavých projektů, přišlo i do Česka.
Od klasických sbírek se davové financování (po anglicku crowdfunding) výrazně liší. Zatímco ve sbírce se skládáte na něco, z čeho nebudete mít hmatatelný a bezprostřední prospěch, ale pouze to považujete za prospěšné, v případě davového financování předem víte, jaká bude protihodnota. Vlastně si předplácíte za něco, co vznikne pouze v případě, že se vybere dostatek peněz. Příklad je jednoduchý: kapela chce natočit své CD, ale jeho produkce stojí peníze, takže kapela potřebuje 50 000 Kč. Nabídne tedy 100 CD po 500 Kč, a pokud se peníze vyberou, cédéčko vznikne. Pokud se peníze nevyberou, vrátí se zájemcům.
Americký Kickstarter, dnes nejznámější služba crowdfundingového světa, vznikl v roce 2009 a trvalo mu docela krátkou dobu, než zaujal i mainstreamová média. O rok později už ho časopis Time nazval "Nejlepším nápadem roku 2010" a v létě 2011 si vlivné The New York Times povšimnou, že Kickstarter pomohl vybrat přes 75 milionů dolarů na více jak 10 000 projektů. Dnes je Kickstarter bezesporu nejzajímavějším místem, kde mohou kreativní Američané (podmínkou je, že nabízející jedinec či firma musí být z USA, kvůli daním) ozkoušet přitažlivost své nabídky. Kickstarter pomáhá vzniknout dětským knížkám, nahrávkám kapel či amatérským i profesionálním filmům nebo žárovkám ovládaným přes WiFi.
České Kickstartery
Jak to tak na českém internetu bývá, co se osvědčilo v Americe, se začíná se zpožděním dostávat k nám. V roce 2011 vznikl Fondomat, ale velký zájem se kolem něj nestrhl. Později přišli KreativciSobě, těm se podařilo natáhnout extravagantnější projekty. Aktuálně můžete zafinancovat film s mentálně postiženým hercem nebo třeba mapu Ostravy pro mladé či divadelní kočování po Vysočině.
Každý správný projekt ale potřebuje nakopnutí, startovací impuls. Pro české Kickstartery se jím zřejmě stala nabídka novináře Miloše Čermáka na financování papírového vydání sbírky jeho povídek. Na knížku bylo potřeba vybrat 80 tisíc, nakonec se vybraná částka vyšplhala na dvojnásobek a prodalo se 400 knížek, což by byl i v knižním prodeji slušný startovací výsledek. Výsledné částce samozřejmě pomohly nabídky typu vypít lahev bourbonu s autorem nebo prodej domény, na které povídky vycházely a kde se vybraly desetitisíce, to už ale k financování davem patří. Ostatně, běžným příplatkem u takových nabídek jsou autogramy, věnování nebo účasti na křtech díla.
Základem úspěchu v tomto případě byla důsledná propagace, kterou svému počinu Miloš Čermák udělal na sociálních sítích, a zmínkami vypomohla i další média. Jde o zřejmě nejvyšší zatím vybranou částku a především o největší počet přispěvatelů, těch se sešlo přes tři stovky.
Druhým českým projektem, který se úspěšně přidal k vlně zájmu o davové investování, je Startovač. Zde se v jednu chvíli objevily plány na portování kdysi legendární počítačové hry na mobily, což s radostí zmínila celá řada tuzemských IT médií. Projektu ale hrozilo, že potřebnou částku nevybere, doslova pár hodin před koncem jej zachránil uživatel, který vložil 78 000 Kč. I takové projevy fanouškovství má davové investování.
Záhy se objevila celá řada projektů (včetně mé vlastní knihy), u kterých se zdá, že postupně vyberou prostředky v řádu malých desetitisíců.
Oproti USA tak v Česku vzniká stav, kdy se jednomu projektu nedaří scéně davového investování dominovat. Servery se více či méně rozsegmentovaly podle toho, ke které scéně mají provozovatelé serveru blízko. HitHit má díky zakladatelům blízko k hudební scéně. Pavel Eichler se podílel na pořádání řady hudebních festivalů, Aleš Bruger je producent koncertů a společenských akcí. Oproti tomu Startovač si dobře obšlápl projekty související se softwarem a knihy, zatímco KreativciSobě se prosazují na ty nejkreativnější a nejméně zařaditelné či škatulkovatelné záležitosti.
Velkou slabinou českých Kickstarterů je jejich malá mediální síla. Na americkém Kickstarteru si lidé jen tak procházejí zajímavé projekty a samotná návštěvnost Kickstarter.com je zárukou pozornosti a vytřídění zajímavých projektů od plev. Na českých webech tohoto typu si musí návštěvnost přitáhnout sám autor projektu. Dobře to funguje tam, kde autor za sebou má skupinu svých příznivců, takto se vybírají peníze na festivaly, které už za sebou mají pár ročníků a kde je server jen technickou pomůckou pro organizaci akce. Propagační roli, zviditelnění zajímavých autorů či projektů, samy servery zatím příliš neplní a na poli propagace mají své rezervy. Tady by byl potřeba silný marketingový hráč, který by pomohl vygenerovat základní návštěvnost serveru, a tím také přirozenou pozornost jednotlivým projektům, aby davové investování u nás získalo stejnou hybnost, stejný zájem veřejnosti, jakému se těší v USA.
Moderní schizmata Kickstarteru
Ani americký Kickstarter, který již problém nedostatku pozornosti překonal, nemá na růžích ustláno. Trápí ho to, co každou navštěvovanou službu, kde se motají peníze: podvody. Peníze se vyberou, jenže odměna za ně nedorazí. Samozřejmě ne vždy, ale jak případy přibývají, ohrožuje to důvěryhodnost Kickstarteru a projektů na něm publikovaných. Děje se tak zejména v kategorii hardware, kde je nejsnazší něco slíbit a nedodržet.
Právě kategorie hardware je ta, které se dnes Kickstarter snaží zbavit s tím, že chce sloužit spíše kreativním uměleckým prostředkům než hledání investorů pro technologické projekty. Na ty si mají zájemci najít investora. Takhle ale vznikly třeba zajímavé hodinky Pebble s e-ink displejem a propojitelné s mobilem. Jsou dobrým příkladem projektu, který nemá vyloženě kreativní a umělecké zaměření v klasickém duchu a jistě by našel investora i mezi klasickými finančními anděly. Jenže tento způsob předvýběru prostředků na výrobu pomohl tvůrcům Pebblu si podržet vládu nad společností.
Hlavní výhradou autorů Kickstarteru vůči technickým projektům je výrazně menší míra dohotovení projektu, protože v průběhu jeho realizace se spíše objevují zádrhele, které se nedaly očekávat a které by klasický investor pomohl překlenout. A krom toho začalo být obtížné odlišit vyslovené podvody od projektů, které prostě jen nedopadly.
Budoucnost financování
Zda se z davového investování stane hlavní příjmový model, nebo bude doplňkovou alternativou, se dnes nedá jednoduše rozhodnout. Zjevné je, že funguje to, co funguje i jinde: dobře připravený projekt, autor projektu, který již má důvěru a fanoušky, tehdy davové financování funguje dobře. Čím méně je autor známý, tím důkladnější musí být příprava a poskytnuté informace. Servery motivují k vytváření videí, na Kickstarteru je běžná třeba technická dokumentace a nákresy od hardwarových výrobků, vizualizace, které mají přesvědčit, že výrobek je vymyšlen a nedojde k nepatřičnému zákysu.
Takže je nakonec na autorovi projektu, jak davové financování použije, rozhodně ale z pohledu kupujícího vypadá jako zajímavá a příjemná alternativa, jak se dostat mimo masovou produkci čehokoliv a mít k tomu dobrý pocit, že prostředky doputují bez zbytečných prostředníků na kýžené dílo.
Patrick Zandl
