Za kulisy událostí - Domácí ekonomika má velký problém. Zahraniční firmy totiž z Česka odlévají stále více svých zisků. Jen loni takto odteklo přes 300 miliard korun, což je dvakrát tolik než před 10 lety. České hospodářství tak v loňském roce přišlo o částku odpovídající zhruba osmi procentům HDP, uvádí analýza evropské sekce Úřadu vlády, kterou partnerskému deníku HN poskytl její hlavní ekonom Aleš Chmelař.
Ekonomika tím ztrácí jeden z důležitých zdrojů růstu: chybějící peníze by se mohly investovat a vytvářet nová pracovní místa. Navíc se to podepisuje i na příjmech lidí. Ty se podle Chmelaře a ekonoma Petra Zahradníka za posledních 20 let přiblížily průměru vyspělých zemí EU o pouhou desetinu procenta. Na Slovensku naopak o celých 11 procent.
Místo aby zisky dál investovaly v Česku, je zahraniční mateřské firmy stahují ve formě dividend. Hodně je to cítit například ve finančnictví. Jen velká bankovní čtyřka – Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna a UniCredit – loni svým zahraničním majitelům vyplatila přibližně 30 miliard korun.
Odliv peněz z české ekonomiky je navíc jedním z nejvyšších v Evropě. „Hůř na tom loni byly už jen Irsko a Lucembursko,“ upozorňuje Chmelař. Z ostrovního státu odtekly do zahraničí peníze ve výši 15 procent HDP země, v případě Lucemburska šlo dokonce o více než třetinu.
Za jednu z příčin, proč je Česko mezi nejhoršími, považuje Chmelař to, jakým investicím dával stát v minulosti přednost. Podle něj šlo hlavně o kvantitu, nikoliv o kvalitu. „Hlavní byla velikost investice, už méně její dlouhodobý přínos ekonomice,“ říká.
Zahraniční kapitál, který do Česka proudil, totiž využíval zejména v průmyslu výhody zdejší levné pracovní síly a investičních pobídek státu. Jenže to zahraniční majitele příliš nenutilo dál do výroby investovat, pokud ji samozřejmě neplánovali rozšířit. Navíc v těchto případech je pro vlastníky poměrně snadné a levné přesunout výrobu jinam, když vzroste cena práce, tedy mzda, soudí Chmelař. Za dvě desetiletí od vzniku samostatného Česka přiteklo na přímých zahraničních investicích téměř 2,6 bilionu korun. V posledních letech se ale jejich příliv v poměru k HDP snižuje.
Současná situace, kdy Česko ročně opouští stovky miliard korun zisků, ale podle některých ekonomů není důvodem k většímu neklidu. „Je to obvyklý průběh života investice. Nyní vyplácené dividendy do zahraničí jsou cenou za kapitál, který nám investoři poskytli, když česká ekonomika neměla dostatek vlastních zdrojů,“ komentuje situaci David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.
Pokud ovšem země hodlá zvrátit tento nepříjemný trend, musí přestat spoléhat především na levnou pracovní sílu. Ta se v Česku postupně zdražuje, a proto podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše už investory lákat nebude. „Klíčové bude, zda se podniky při obchodování s nadnárodními společnostmi uchytí v oblastech s vyšší přidanou hodnotou,“ říká Bureš. Podle něj Česko nepotřebuje další montovny na zelené louce, ale vzdělané a kvalitní pracovníky. Kvůli nim pak přijdou investoři, kteří hledají schopné, a proto i dražší zaměstnance.
Podobně hovoří i zpráva OECD. Česko podle ní musí změnit zejména systém vzdělávání na všech stupních, propojit školy s požadavky firem a dát žákům mnohem více praxe už během studia. Jen tak budou pro firmy zajímaví a snáz získají práci.
Radek Bednařík
