Rozhovor - „Byla to slušná prda... tedy docela velká rána,“ přiznává spontánně v exkluzivním rozhovoru pro Insider kapitán Airbusu A319 Libor Tomolya, když popisuje nedělní prasknutí čelního skla svého stroje v polovině letu do Moskvy s premiérem Petrem Nečasem na palubě.
Insider: Jak často a v jakých výškách se podobné nehody stávají?
Nám se to na armádním airbusu stalo vůbec poprvé za pět let, co tyto stroje provozujeme. V ČSA mají s prasklými čelními skly víc zkušeností. Sklo nám prasklo asi v jedenácti tisících metrech.
Jaká je tam teplota?
Kolem minus padesáti.
Je prasknutí čelního skla nebezpečné pro pilota? Pamatuji se, že když z vaší kbelské armádní základny letěl tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda na pohřeb papeži Janu Pavlu II. letounem Challenger, tak mu rovněž prasklo čelní sklo. Při prudkém klesání se měl údajně Dominik Duka modlit, Svoboda loučit se životem, zatímco někteří pasažéři ječeli hrůzou.
Pasažéři vnímají vždy mnohem citlivěji, když letoun změní prudce režim letu. A zda je to nebezpečné? Záleží na tom, do jaké hloubky a které vrstvy čelního skla prasknou...
Hloubka, vrstvy? Kolik jich čelní sklo airbusu vlastně má?
Deset. Přičemž je rozdíl mezi těmi prvními (vnějšími) a těmi vnitřními (pevnostními).
A které tedy praskly?
Když to tedy prdlo, tak se ve skle vytvořila jakási těžko průhledná pavučina. Ihned jsme s druhým pilotem zkontrolovali, zda jsou v pořádku vnitřní pevnostní vrstvy. Byly neporušené. Manuál airbusu v tom případě velí, že je možné pokračovat v letu, ale jen v takzvané dekompresní výšce. Klidným hlasem jsem to sdělil pasažérům a začal klesat asi do čtyř tisíc metrů těsně nad oblaka a pokračoval v letu do Moskvy. V této výšce už nehrozilo „vysypání skla“. Jak rozsáhle je ale porušené – to ukážou až testy.
A kdyby se v těch jedenácti tisících sklo vysypalo, co by se stalo?
Piloti jsou připoutaní, takže by nás to nevycuclo ven, pokud máte zrovna tohle na mysli. I když i to se před lety už stalo. Napůl vycuclého kapitána držela tehdy až do přistání posádka za nohy.
Hrozná představa. A co jste při prasknutí skla dělali vy?
Informovali jsme premiéra. V úvahu přicházelo i nouzové přistání, od něhož jsme po detailnějším vyhodnocení situace upustili. A když jsme situaci zvládli a klesli do těch čtyř tisíc, předal jsem řízení druhému pilotovi a šel za premiérem, abych mu událost vysvětlil a popsal osobně.
Nezasahoval vám do řízení, jak se to pravděpodobně stalo při pádu polského vládního stroje při letu do Katyně?
Tak tohle v Česku nepřichází v úvahu! Premiér Petr Nečas, ale třeba i prezident Miloš Zeman jsou velmi disciplinovaní pasažéři a plní do puntíku pokyny kapitána letounu i jeho posádky.
A proč vlastně čelní skla praskají?
Jak říkám – to se ukáže až při testech. Důvodů může být víc. Uvědomte si ale, že zejména čelní sklo je teplotně extrémně namáhané. A kvůli námraze i vnitřně vyhřívané... to je jedna z možností.
Premiér Nečas vás pochválil za profesionální zvládnutí situace. Potěšilo vás to?
Samozřejmě. Kdo by neměl radost z uznání předsedy vlády? Ocenili jsme zejména, že se nešťoural v tom, proč se to vlastně stalo a zda někdo nechyboval. Důvěřoval nám – a tohle těší víc než slova chvály.
Premiér pokračoval v cestě s druhým airbusem, v němž ho doprovázejí čeští byznysmeni. Kdy opraví vaše letadlo?
Těžko říct. Jsme ubytováni v moskevském Českém domě. U letounu jsou jen naši technici. Firma Airbus má ale v Moskvě servis, tak to snad nebude trvat tak dlouho.
Jan Gazdík Foto odstaveného Airbusu A319 v Moskvě: Jiří Just
