Stockholm/Praha - Letošní Nobelovu cenu za chemii obdrží Gerhard Ertl z Berlína, oznámila Královská švédská akademie věd. Je to pro něj pěkný dárek: právě dnes totiž slaví jedenasedmdesáté narozeniny.
Ocenění získal za svůj výzkum chemických reakcí na povrchu pevných látek. Toto poznání vedlo ke vzniku palivových článků, k lepší výrobě umělých hnojiv i k čištění výfukových plynů z automobilů v katalyzátorech, uvedli švédští akademikové ve své tiskové zprávě.
Experimenty ve vakuovách komorách
Díky takzvané chemii povrchů, jak se tomu oboru obvykle říká, je možné pochopit řadu chemických dějů. Od toho, proč železo na vzduchu rezaví, až po poznání, proč plyny ze sprejů a z chladicích systémů ledniček ničily ochrannou vrstvu ozonu nad našimi hlavami. Tato reakce totiž probíhá na nepatrných krystalcích ledu ve stratosféře.
Gerhard Ertl je už emeritním profesorem berlínského Ústavu Fritze Habera, patřícího do Společnosti Maxe Placka. Do roku 2004 zde byl ředitelem. Telefonát o uděleení Nobelovy ceny ho zastihl v pracovně, kde upravoval teext nové odborné příručky.
Od šedesátých let, kdy se tímto typem reakcí začal zabývat, se stal průkopníkem studia chemických dějů na povrchu pevných látek moderními postupy.
Musel proto vymyslet řadu nových experimentálních technik, a také využívat vakuových komor a přístrojů vyvinutých pro potřeby průmyslu polovodičů. Díky tomu bylo možné poznávat, jak se jednotlivé vrstvy molekul nebo atomů na povrchu látek při reakcích chovají.
Dusík ze vzduchu pro průmyslová hnojiva
Poznatky Gerharda Ertla se uplatnily jak při základním výzkumu, tak přímo v praxi. Chemický průmysl je například využívá při vylepšení reakce, v níž se dusík získává ze vzduchu pro využití v průmyslových hnojivech pro zemědělství.
Konstruktéři palivových článků, v nichž se vodík a kyslík přeměňují přímo na elektřinu, také mohou díky znalosti této reakce vylepšit její účinnost.
Erzl také zkoumal oxidaci jedovatého oxidu uhelnatého na platině. To je reakce, která se dnes využívá v automobilových katalyzátorech, v nichž se čistí výfukové plyny.
Postupy, jejichž základy položil, slouží také při výrobě miniaturních polovodičových součástek.
Slavnost bude v prosinci
Nobelova cena dosahuje výše deseti milionů švédských korun, neboli asi 30 milionů korun českých.
Ocenění bude slavnostně předáno ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela, švédského průmyslníka a vynálezce, který ve své závěti udělování těchto odměn významným osobnostem ustanovil.
Ceny, které na vyhlášení ještě čekají
Ve čtvrtek přijde řada na vyhlášení ceny za literaturu. Sázkaři tipují, že největší šanci má italský autor Claudio Magris. Za ním následují australský básník Les Murray a americký romanopisec Philip Roth.
V pátek pak bude vyhlášena trofej ceněná zejména v politice: Nobelova cena míru.
V pondělí 15. října získá ocenění laureát za ekonomii. To je nejnovější - přibylo až v roce 1968. Prosadila je a kapitál na jeho vyplácení poskytla švédská státní banka u příležitosti třístého výročí svého vzniku.
Oficiálně se nazývá Cena Švédské říšské banky za ekonomii na počest Alfreda Nobela. A někteří zastánci přírodních věd neradi slyší, když se jí přezdívá Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou.
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu mají tři lékaři za genetickou změnu myší
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Němec, odsunutý z Čech, získal Nobelovu cenu
Podívejte se na loňské laureáty:
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu míru dostal bankéř chudých
O "Nobelovku" se uchází 191 mírotvůrců
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu dostal turecký spisovatel
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za zničená vlákna
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za pohled do dějin vesmíru
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobel za kopie genetických informací
|
ČTĚTE VÍCE:
Obsese nového nobelisty: nezaměstnanost
