Berlín/Praha - Nevýhody větrných elektráren se dají zmírnit nebo úplně odstranit, soudí němečtí a američtí technici.

Větrné elektrárny jsou samozřejmě závislé na počasí. Pokud vítr nefouká, větrníky se netočí a nevyrábějí elektřinu. Když je vítr příliš silný, musí se turbíny rovněž zastavit, aby se nepoškodily.

Jestliže je však v jedné oblasti velký počet větrných elektráren a rozběhly by se třeba v noci všechny na plný výkon, vyrobily by víc elektřiny, než je právě zapotřebí a narušily by stabilitu energetické sítě.

Řešení nabízí projekt, který zkumá možnost skladovat energii vyráběnou ve větrných elektrárnách a použít ji, až bude zapotřebí.

Výzkumníci německého energetického koncernu RWE ve spolupráci s americkým General Electric přišli s nápadem spojit větrník s elektrárnou poháněnou stlačeným vzduchem.

V době přebytku elektrického proudu z větrných turbín bude zařízení stlačovat vzduch do podzemních zásobníků, a v době, kdy nefouká a tudíž chybí energie z větrných elektráren, bude pohánět plynovou turbínu.

RWE a General Electric předpokládají zvýšení účinnosti z 45 na 70 procent. Ukázkovou jednotku chtějí představit v roce 2012.

Podobná, ale na atom

V Německu již funguje jedna elektrárna, která je založena na principu stlačování vzduchu a výrobě energie jeho uvolňováním přes turbínu. Ta ovšem elektřinu potřebnou ke stlačování získává z atomové elektrárny v době mimo energetickou špičku, kdy se sníží odběr vyráběné energie.

V tomto zařízení energetického koncernu E.on v Huntorfu kompresory stlačují vzduch do dvou dvousetmetrových podzemních zásobníků o průměru 70 metrů pod tlakem 5 až 7 megapascalů. Ve špičce pak mohou do sítě dodávat až 290 megawattů.

V České republice by takové řešení pro větrné elektrárny mělo smysl pouze tehdy, kdyby tu vznikla skutečně velká větrná farma s výkonem desítek megawattů. Nyní se diskutuje o stavbě jedné takové v Krušných horách.