Praha - Dřívější vlivný představitel ekologického hnutí Greenpeace, které opustil v roce 1986, dorazil do Česka. Na prvním místě kvůli setkání s Václavem Klausem. Podobně jako český prezident, ani Kanaďan Patrick Moore se dnes s ekologickými organizacemi neshodne prakticky na ničem.
Podrobněji čtěte:
Aktuálně.cz bylo během pondělí Moorovi nablízku a pokusilo se zachytit myšlenky, které dnešní ekology tak popuzují (a které zaznívají i v jeho publikacích). Závěrečná citace je vzpomínku na českého profesora, který jej nesmírně ovlivnil. Tento profesor byl zároveň politikem. Ale pozor, nebyl to Václav Klaus...
Patrick Moore o jaderné energetice:
- V Greenpeace jsme protestovali proti pokusům s jadernými zbraněmi. Ale pak jsme smíchali do jednoho pytle jaderné zbraně a jaderné elektrárny, řekli jsme si, že všechno jaderné je zlé, a to byla velká chyba. Jaderné elektrárny jsou dnes jedinou možností, jak zásobit lidi energií a současně snížit emise z tepelných elektráren.
O rizicích jaderných elektráren:
- Jediná jaderná nehoda, která si vyžádala lidské životy, se udála v Černobylu. Způsobila smrt 56 osob, polovina z nich zahynula při hašení ohně v elektrárně. Žádná souvislost s jinými úmrtími se nedá prokázat. Snad jen, že přestěhování lidí z okolí havarované elektrárny do panelových domů na předměstí Kyjeva způsobilo větší škody, než kdyby ti lidé zůstali na místě. Po vystěhování se u nich projevil sociální rozklad, zvýšil se počet sebevražd, rozvodů a vzrostl i výskyt duševních chorob.
- Reaktor typu RBMK, který byl v Černobylu, měl principiálně špatnou konstrukci. Dnes ještě pracuje deset takových reaktorů v Rusku a jeden v Litvě. Prošly úpravami, ale stejně si oddechneme, až budou definitivně odstaveny. Ostatní jaderné reaktory se od RBMK liší a jsou bezpečné.
O genově upravených plodinách:
- Odmítá je nyní sedmdesát procent Evropanů, a to proto, že je postrašily ekologické organizace. Přitom vědecká fakta ukazují, že genově upravené plodiny nepředstavují žádné riziko. Evropě to může být jedno, protože má jídla nadbytek. Ale v rozvojovém světě by mohly takové plodiny poskytnout více potravy, a navíc by díky genovému vylepšení mohly obsahovat živiny a vitamíny, které tamním lidem ve výživě chybějí.
O rozsáhlém kácení lesů:
Blog Jana Beránka
- Používání dřeva lidmi je signálem pro trh, že má sázet nové stromy a produkovat více dřeva.
O omezování látek zpomalujících postup požáru:
- Rozhodnutí federálních úřadů zařadit bromované zpomalovače hoření mezi toxické látky zbytečně ohrožuje bezpečnost lidí při požáru. Množství těchto látek zjištěných v lidském organismu je zcela nepatrné a nebyl dokumentován jeho vliv na lidské zdraví.
O umělém chovu lososů:
- Varování ekologických organizací, že umělý chov lososů způsobuje ekologické škody a chemickou kontaminaci vod, je založeno na chybných a přehnaných tvrzeních. Zbavilo by nás jednoho z nejvíce výživných jídel, které snižuje riziko srdečních onemocnění.
O svém českém učiteli:
- Profesor Univerzity v Britské Kolumbii ve Vancouveru Vladimír Krajina nejvíce ovlivnil mé rozhodnutí věnovat se životnímu prostředí a nakonec i dát se ke Greenpeace. Byl to nadšený vědec, znal každou rostlinu latinským názvem. Vytvořil biologickou a ekologickou klasifikaci Britské Kolumbie, což je mapa, která se dodnes používá při rozhodování o aktivitách v krajině. Co jeho příjmení znamená, jsem ovšem zjistil až před časem na Slovensku. Dostal jsem tam digitální mapu, v jejímž názvu bylo slovo "krajina". Ptal jsem se: proč tady uvádíte mého profesora? A tak mi to přeložili.
- (Vladimír Krajina žil v letech 1905 až 1993 a byl nejen vědcem, ale i politikem. Působil jako profesor Karlovy univerzity, za války pracoval v odboji a pak jej věznili, po válce se stal generálním tajemníkem České strany národně socialistické. Odmítal spolupráci s komunisty. V roce 1948 emigroval. - pozn. red.)
