reklama
 
 

Unikátní gesto: Britové postaví v Česku pomník pilotům

10. 3. 2014 15:10
Socha má vyjadřovat poctu československým letcům, kteří sloužili v druhé světové válce v RAF.

Praha - Šampion v boxu Vilda Jakš patřil v předválečném Československu k největším sportovním hvězdám. Krátce před válkou chodil se slavnou maďarskou herečkou Käthy Nagyovou usazenou ve Francii, která ho lákala k sobě na Riviéru. Jako celebrita první velikosti mohl tedy Jakš přežít nacistickou okupaci v luxusu.

S obsazením vlasti se ale odmítl smířit. Utekl proto do Velké Británie, kde vstoupil do Královského vojenského letectva (RAF).

21. srpna 1943 vzlétl bombardér liberator pilotovaný šéfem 311. čs. peruti RAF Jindřichem Breitcetlem i s palubním střelcem Jakšem a dalšími šesti muži na palubě k protiponorkovému letu, když ho skupina dálkových stíhaček Messerschmitt BF-110 poslala ke dnu Atlantiku.

Píše se březen 2014 a pražská komunita Britů věnuje Čechům sochu "okřídleného lva" jako vyjádření vděku nejen Vildovi Jakšovi, ale i dalším 2421 Čechoslovákům, kteří sloužili v druhé světové válce v RAF.

"Tito odvážní mladí muži opustili Československo, zanechali zde své rodiny a vydali se na cestu do Británie, kde bojovali po boku svých anglických přátel za osvobození Evropy od nacistické tyranie," vysvětluje v oficiálním komuniké britské velvyslanectví v Praze pohnutky daru svých krajanů. "Britové nezapomínají ani po 69 letech od celosvětového konfliktu," říká k tomu s patrným uznáním Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Českoslovenští letci RAF mají pomník v Londýně a pak i v některých českých městech. "Aby jim ale Britové postavili sochu v jejich vlasti, tak to je ojedinělý a dojemný čin. Okřídlený lev je navíc z uměleckého hlediska velmi zdařilým pomníkem. Líbí se mi," dodává historik Jiří Rajlich. Konkrétní podobu sochy však britské velvyslanectví úzkostlivě tají. Představit ji hodlá až zítra na tiskové konferenci.

O vděku Britů svědčí mimochodem legendární film Bitva o Británii, jehož autoři ocenili vedle Poláků zejména Čechoslováky. Jiné národnosti se této etapy obrany Velké Británie zúčastnily už jen sporadicky. "Ten film jsem viděl několikrát a vždy se mi zrychlil tep, když jsem v titulcích četl o podílu jednotlivých národností na bitvě o Británii," přiznává Rajlich.

Z čeho pramení gesto Britů?

Historici jsou na rozpacích, když mají vybrat jeden lidský osud z bez mála dva a půl tisíce československých letců RAF. Za všechny by ale historik Rajlich přece jen rád zmínil ty, kteří nebyli původně letci, mohli zůstat doma, a přesto odešli bojovat proti nacismu.

Jako například zmíněný profesionální boxer Vilda Jakš. Měl nabídky ze zahraničí, kde mohl boxovat a vydělávat slušné peníze. Jedné nabídky nakonec přece jen využil, ale jen proto, aby se dostal legálně z protektorátu a mohl se už ve Francii připojit k letectvu.

Dobrovolně se přihlásil i k velmi rizikové a nedostatkové profesi palubních střelců. Když začínala 311. bombardovací peruť s bombardéry wellington, vzlétl k jejímu prvnímu bojovému náletu na Brusel v září 1940. Byl i v posádce čtyřmotorového liberatoru velitele perutě Jindřicha Breicetla, která vzlétla jako první s protiponorkovým liberátorem a zmizela beze stopy ve vodách Atlantiku.

"Ptáte se, co Jakše a jemu podobné vedlo ke vstupu do RAF," říká poněkud udiveně Jiří Rajlich. A po chvilce váhání odpovídá: "Dnes se motivy jednání, jako je vlastenectví a patriotismus, už moc nenosí. Avšak bez těchto dobrovolníků, kteří tyto hodnoty vyznávali a v kritických okamžicích se jimi i řídili, by nikdy nevznikla československá zahraniční armáda. A bůhví jak by dnes vypadaly hranice České republiky.

Pokud tedy lidé budou míjet sochu okřídleného lva a vzpomenou si při tom na lidi, pro něž vlastenectví a patriotismus, obětování se pro ideu a vlast nebyly jen prázdným pojmem... tak pomník okřídleného lva splní svůj účel. Předpokládám, že právě tohle byl záměr pražské komunity Britů," míní Rajlich.

Čechoslováci přispěli k zázraku

Letci RAF (tedy i ti českoslovenští) zachránili Británii v letech jejího největšího ohrožení - v létě a na podzim 1940. V té době si nacistické Německo podmanilo už celou Evropu a Britové se ocitli tváří v tvář doposud neporaženému protivníkovi.

Vyhlídky Británie byly podle historiků prachmizerné. Poté, co wehrmacht vyhnal její expediční jednotky z Francie zpět za Lamanšský průliv, začala se dokonce i mezi vlivnými britskými politiky prosazovat myšlenka o přijmutí Hitlerovy nabídky - podrobit se mu.

"Bezprostředně po porážce u Dunkerque mohlo nacistické Německo Británii zcela zdeptat. Hitler proto nařídil, aby německé invazi předcházela bitva o vzdušnou nadvládu. Britské letectvo nebylo ale v tomto boji kupodivu poraženo. A k těm, kteří spasili Británii v časech nejtěžší zkoušky a největšího ohrožení, patřili i českoslovenští letci. Odtud onen dnešní vděk Britů - byť je devětašedesát let po válce," vysvětluje historik Jiří Rajlich.

autor: Jan Gazdík | 10. 3. 2014 15:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama