Memphis - Autistické děti "žvatlají" jinak než stejně stará batolata, která autismem netrpí. Zjistili to vědci z univerzit v Memphisu, Chicagu a Kansasu.
Téměř čtyři roky nahrávali v domácím prostředí 232 dětí. Nejmladším bylo 10 měsíců, nejstarším čtyři roky.
S pomocí speciálního počítačového programu pak experti zvukové záznamy batolecí mluvy analyzovali. V 86 procentech případů dokázali z nahrávek správně určit, zda se dítě vyvíjí normálně, má opožděný vývoj řeči nebo jestli je autista.
Vědci diagnózu "trefili" už u 18měsíčních batolat.
Podle odborného magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), kde výsledky výzkumu zveřejnili, přitom autistické děti získávají v současné době diagnózu v průměru až v šesti letech.
Dlouhá cesta k diagnóze
Jen v Česku žije odhadem 60 tisíc lidí, kteří trpí některou z forem autismu. Ročně se narodí 540 takto postižených dětí.
Než lékaři a psychologové potvrdí, že jde o autisty, uplyne často několik dlouhých let. Právě včasná diagnostika přitom spolurozhoduje o tom, zda dítě v dospělosti dokáže žít jako součást normální společnosti.
Jinými slovy: čím dříve se na autismus přijde, tím dříve lze postižené dítě zapojit do terapií a nácviků toho, v čem za svými vrstevníky zaostává. Třeba do tréninků komunikace nebo hry s ostatními.
Ke správné diagnóze se u nás většina dětí dopracuje až ve školce, nebo dokonce po nástupu do základní školy.
V lepším případě rodiče na neobvyklý vývoj dítěte upozorní dětský lékař při takzvané tříleté prohlídce. Domnělého autistu odešle na speciální diagnostické vyšetření, na které se v Česku čeká i rok.
Potíž je v tom, že průvodní jevy autismu pediatři často vyhodnocují jen jako opožděný vývoj dítěte. A právě detailní analýza batolecího hlasu by jim mohla práci významně usnadnit.
Pomoc pro dětské lékaře
"Nová technologie by mohla dětským lékařům pomoci určit, zda existuje podezření na poruchu autistického spektra a jestli poslat dítě na detailní vyšetření ke specialistovi," vysvětlil jeden z autorů projektu, profesor Steven Warren z Univerzity v Kansasu.
Pořizovací cena systému by pro pediatry nebyla nijak závratná: podle britského listu Daily Telegraph přijde na zhruba 130 liber (asi 3900 korun).
A jak by to fungovalo v praxi? Podobně jako během výzkumu. Dětem by se na oblečení - například do kapes - připevnilo miniaturní nahrávací zařízení, které by několik dní zaznamenávalo jejich hlasový projev.
S pomocí speciálního počítačového programu LENA (anglicky Language Environment Analysis), který srovnává nahraný hlas s běžnou mluvou batolat, by pak záznam vyhodnotili odborníci. Pokud by se typickým způsobem odlišoval, mělo by dítě co nejdřív projít zevrubným diagnostickým vyšetřením.
Klíčové slabiky
Američtí vědci analyzovali 1486 hlasových záznamů v celkové délce 23 716 hodin. Zkoumali například to, jak dlouho mluva dětí trvá nebo jaký má jejich řeč rytmus.
Z celkem dvanácti sledovaných parametrů se jeden ukázal být jako klíčový: schopnost batolat tvořit slabiky. Děti s normálním vývojem dokázaly rychle pohybovat čelistí a jazykem (což je pro vyslovování slabik stěžejní), děti s poruchou autistického spektra nikoliv.
"To, že autistické děti mají typicky jiný obraz hlasu než děti zdravé, už sice několik menších studií nastínilo, dosud jsme však neměli technické možnosti, abychom tento charakteristický znak změřili," cituje Stevena Warrena německý týdeník Der Spiegel.
"Původně nás vůbec nenapadlo, že je něco takového možné," uvedl Kim Oller, šéf výzkumného týmu z Univerzity v Memphisu. "Je velmi překvapivé, že můžete použít zcela objektivní systém a získat takovou informaci tak rychle."
Nahradí člověka přístroj?
Právě "absolutní objektivita" je jednou z předností, kterou vědci na nové metodě chválí. Žádný spolehlivý technický přístroj, který by autismus odhalil, totiž zatím neexistuje.
Diagnostika je v současné době výhradně v rukou lidí. Psychologové či psychiatři většinou diagnózu stanoví na základě vlastního pozorování a s pomocí výsledků obsáhlých dotazníků, které vyplňují s pomocí pacienta či - v případě dětí - rodičů.
Odborníci z Evropy i Spojených států technickou novinku vítají. Upozorňují ale i na její úskalí.
"Každý prostředek, který nám pomůže rozpoznat v útlém věku řečové potíže, má potenciál pomoci postiženým rodinám," uvedla Gina Gomez de la Cuesta, vedoucí výzkumu z britské Národní autistické společnosti, v rozhovoru pro BBC.
Zkušené diagnostiky-specialisty ale podle ní žádná technika nenahradí. "Diagnóza autismu se sestavuje na základě analýzy chování v mnoha situacích, nikoliv jen z rozboru řeči," dodala.
