reklama
 
 

Astronom Zdeněk Kopal pomohl Američanům dostat se na Měsíc

7. 9. 2014 9:20
Kopal se zapsal do dějin výzkumu vesmíru, významně se podílel na americkém programu Apollo.

Praha - V pondělí 8. září uctí vědci mezinárodní konferencí v Litomyšli nedávné 100. výročí narození Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších astronomů 20. století.

Do dějin výzkumu vesmíru se Kopal zapsal především studiem dvojhvězd. Významným způsobem se podílel rovněž na přípravě amerického programu pilotovaných letů na Měsíc.

Zájem o astronomii vzbudilo u Zdeňka Kopala, který se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli, setkání s mužem, který na jednom z pražských mostů nabízel možnost pozorovat hvězdářským dalekohledem sluneční skvrny. To, co v dalekohledu uviděl, fascinovalo Kopala natolik, že dal vale entomologii a vrhl se na studium vesmíru.

Kopal byl typickým příkladem zázračného dítěte. Už v necelých 15 letech ho za svého člena přijala Česká astronomická společnost, jejíž členové jej o rok později zvolili předsedou odborné sekce pro pozorování proměnných hvězd. Coby gymnazista si dopisoval se zahraničními vědeckými kapacitami, které překvapoval svými erudovanými dotazy.

Během vysokoškolského studia matematiky, fyziky a astronomie v Praze se Kopal stal členem Mezinárodní astronomické unie (IAU). To mu otevřelo dveře prestižních škol a vědeckých institucí v Británii a Spojených státech. Právě v Americe se Kopal po uzavření Mnichovské dohody usadil.

Ve své nové vlasti se věnoval analýze světelných křivek takzvaných zákrytových dvojhvězd, která mu vynesla mezinárodní věhlas. Prokázal například, že těsné dvojhvězdy nemají kulový tvar, ale jsou gravitací deformovány do tvaru kapky.

USA vděčí Kopalovi za program Apollo

Od roku 1942 se Kopal podílel také na řešení balistických a aerodynamických výpočtů pro americké námořnictvo. To ho po válce přivedlo k účasti na programu Apollo. Jeho přínos projektu pilotovaných letů na Měsíc byl tak významný, že mu americká vesmírná agentura NASA později věnovala vzorek měsíčního prachu, kterou Kopal symbolicky vysypal na hrob spisovatele Julese Vernea.

Těsně po válce dostal Kopal nabídku vést katedru astronomie na Univerzitě Karlově. Než se rozhodl, přišel Vítězný únor a světově proslulý astronom dal přednost setrvání v zahraničním exilu. Až do svého odchodu do důchodu působil zejména na univerzitě v Manchesteru.

Astronom Zdeněk Kopal zemřel 23. července 1993 v Británii. Jeho ostatky jsou uloženy na vyšehradském Slavíně po boku ostatních velikánů vědy a umění.

autor: ČTK | 7. 9. 2014 9:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama