Dezinformací v Česku přibývá. Týdny mediálního vzdělávání mají mimo jiné upozornit na manipulace a propagandu. "Jako zpravodajský web nechceme pouze chrlit informace, ale také pomáhat čtenářům dobře pracovat s dalšími zdroji," říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka.
"Schopnost kriticky myslet, rozeznat fake news a pochopit, jak funguje propaganda, je nesmírně důležitá. Jasně to ukázala covidová pandemie a válka na Ukrajině," dodává. V debatách či online kurzech pro studenty vystupuje nejen on, ale také řada jeho kolegů.
Během pandemie se šířila tvrzení, že koronavirus není tak nebezpečný, jak odborníci varují. Dezinformátoři tvrdili, že se vláda a lékaři pokoušejí lidi zabít a že se lidé raději nemají očkovat a nosit roušky. Ruskou invazi na Ukrajinu zase falešné zprávy omlouvají údajnou přípravou chemických a biologických zbraní na území kontrolovaném Kyjevem nebo tím, že Ukrajinci prodávají děti do otroctví.
Týdny mediálního vzdělávání se snaží upozornit na hrozby plynoucí z dezinformací a předcházet šíření lživých manipulací. Slouží zejména studentům a pedagogům, jejich součástí je každoročně také setkání s novináři.
Letos se zájemci mohli připojit k online diskusi na téma práce válečného zpravodaje s Jakubem Plíhalem. Fotograf Aktuálně.cz odcestoval v březnu společně s šéfredaktorem Pazderkou do válečné zóny na Ukrajinu. V Irpini u Kyjeva se ocitl v nebezpečí.
"Fronta byla vzdálená jen pár metrů, šel jsem proti proudu uprchlíků, abych se podíval, odkud jdou. V tu dobu se najedou ozval pištivý zvuk a bouchl barák kousek od nás," popisuje Plíhal zásah minometnou střelbou, u kterého byl. Přesto se v Česku objevují pochybnosti, zda ruští vojáci skutečně zabíjeli Ukrajince, a tvrzení, že šlo o fingování mrtvol.
S něčím podobným se Plíhal setkal při své práci už dříve. "Fotil jsem demonstraci Milionu chvilek. Lidé mi psali maily, že jde určitě o fotomontáž. Že tolik demonstrantů na místě nebylo," říká fotograf.
Princip obrácené reality
Podobné praktiky využívá ruská informační propaganda. Tu na konkrétních příkladech rozebírá na Týdnech mediálního vzdělávání šéfredaktor Pazderka.
"Hrají na podprahové emoce. Snaží se lidem vypínat mozek racionálního myšlení a stavět je na základě překroucených skutečností a uměle vyvolaných vášní proti Západu, vykreslovanému v nejhorších barvách," připomíná. "Kvůli izolaci, chudobě a řadě dalších faktorů to bohužel funguje," uvádí Pazderka, který se propagandou dlouhodobě zaobírá.
"Hlavním motivem ruských reportáží je pocit obležené pevnosti, která se musí bránit a zachovat své hodnoty," vysvětluje. "Pro ruské občany je klíčová televize, kdo ji ovládne, ten se zmocní většiny místní populace. Je to svět sám pro sebe, je v něm málo nástrojů si informace ověřit," doplňuje Pazderka.
Edukativní balíčky pro učitele
Do Týdnů mediálního vzdělávání, konajících se už pošesté, se může zapojit každá základní a střední škola. Program začal 9. května, poběží do 17. června. Akci pořádá JSNS, dříve Jeden svět na školách, tedy vzdělávací program organizace Člověk v tísni.
Učitelé po vyplnění dotazníku dostanou audiovizuální i tištěné materiály, díky kterým budou mít pěstování mediální gramotnosti žáků ještě jednodušší. Dozví se například, jak vznikají zprávy - žákům budou moci snadno vysvětlit kritéria, na jejichž základě vybírají redakce témata k uveřejnění. Jedním z dalších dílů jsou fake news nebo debata o zkreslení informací a předsudcích.
Zároveň dostanou učitelé, žáci a studenti možnost účastnit se online diskusí s profesionály nebo si v praktické výuce vyzkoušet práci novináře. Letošní Týdny mediálního vzdělávání doprovází i komunikační kampaň, která s nadsázkou přibližuje téma mediální gramotnosti - Pestujememedialnigramotnost.cz.