Elektromobil BMW i3 je pokrokem, ale obří skok nepřišel

Radek Pecák Radek Pecák
4. 11. 2013 5:46
Na příplatkový "dobíjecí" motor se velké části zájemců vyplatí počkat
S vozem se velmi dobře manévruje.
S vozem se velmi dobře manévruje. | Foto: Radek Pecák

Písmenem i označuje bavorský výrobce automobilů BMW zcela novou řadu svých modelů. Prvním z nich se právě nyní stává i3, tedy městský čtyřmístný elektromobil.

S jedním exemplářem této novinky měl redaktor online deníku Aktuálně.cz možnost najezdit desítky kilometrů v Amsterodamu a jeho okolí. Mimochodem, právě Holandsko je zemí elektromobilům zaslíbenou. Nachází se zde téměř pět tisíc veřejných dobíjecích stanic a hlavně je tu rovina.

Protože BMW je výrobcem sportovních aut, snaží se rychlostní geny vetknout i tomuto vozu, který je ale jinak spíše určen pro ekologické nadšence. Svědčí o tom výkon elektromotoru  170 koňských sil a zrychlení z nuly na stovku lehce nad sedm sekund, což jsou hodnoty, které odpovídají malým "ostrým hatchbackům".

Ve srovnání s jinými dosud nabízenými elektromobily má i3 další unikátní vlastnosti. Například zadní dveře se otevírají obráceným směrem než je obvyklé, protože jsou uchycené až na zadním sloupku karosérie. Ten prostřední chybí úplně, protože karbonem vyztužená struktura karosérie je neobyčejně pevná a samozřejmě i lehká, což bylo hlavním záměrem konstruktérů při volbě tohoto řešení.

Unikátní je také použití recyklovaných plastů, a to dokonce i na viditelných částech v interiéru. Ne vždy se ale jedná o řešení, které každému a za každé situace budou zcela vyhovovat. Například zadní dveře je kvůli tomu nutné zavírat vždy jako první a otevírat až po otevření těch předních. Navíc, protože pásy předních cestujících jsou připevněny právě na konstrukci zadních dveřích, musí se řidič odpoutat, když chtějí vystupovat lidé ze zadní lavice, i když sám hodlá v jízdě pokračovat.

Také poměrně nevzhledný povrch recyklovaného plastu na obložení dveří i na palubní desce se nemusí každému líbit.

Foto: BMW

Laika při první obhlídce vozu zaujmou také velmi tenké přední pneumatiky. To je samozřejmě kvůli snížení valivého odporu. Zadní už jsou širší, neboť vzadu umístěný elektromotor pohání právě kola na zadní nápravě.

Automobil s délkou čtyři metry (bez jediného milimetru) má uvnitř čtyři místa. Dospělý muž s výškou nad 180 centimetrů ovšem bude vzadu cestovat pouze v případě nouze, protože hlavou drhne o strop. 

Přestože pod podlahou kufru je elektromotor (a v budoucnu zde bude moci být) i dvouválec sloužící k dobíjení akumulátorů a tím díky energie získané z devíti litrů paliva prodloužit dojezd o dalších zhruba sto padesát kilometrů, je zavazadlový prostor vozu stále ještě velmi slušných 260 litrů.

Akumulátory jsou, jak je u vozů konstruovaných od počátku jako elektromobily obvyklé, uloženy pod podlahou. Jedná se o lithium-iontové články s celkovou kapacitou 22 kWh. Ty při využití běžného jízdního režimu komfort zajišťují podle výrobce dojezd mezi 130 až 160 kilometrů.

Právě zmiňovaných sto třicet kilometrů ukazoval dojezd na palubním počítači vozu, který jsme přebírali k testování v garážích amsterodamského mezinárodního letiště. Onen den ale byla venkovní teplota pod hranicí deseti stupňů, navíc pršelo. Tudíž bylo nutno topit i stírat a v hustším dešti rovněž rozsvítit klasická tlumená světla.

V reálné situaci, kdy jsme z více než sto kilometrů dlouhé testovací trasy několik kilometrů jeli i stotřicetilometrovou rychlostí po dálnici a zbytek tempem zhruba 50-70 kilometrů v hodině s množstvím zastavením na křižovatkách, byl skutečný dojezd lehce nad sto kilometrů.

Na využití ve městech určitě poměrně dobrá bilance, zvláště, když součástí standardní výbavy i3 je i SIM karta, která řidiči bojujícímu se snižujícím se dojezdem mimo jiné napoví, v jaké vzdálenosti od něho se nachází dobíjecí stanice a dokonce, zda je volná, či obsazená. Při testovací jízdě jsme se pouze dvakrát snažili využít maximální schopnost akcelerace, jinak jsme řídili stylem, jakým obvykle cestujeme auty podobné kategorie, tedy nijak zvlášť sportovně, ale ani stylem ekorally. Poměrně vysoký automobil je sice poněkud náchylný na boční vítr (který v Holandsku vane téměr neustále), ale jinak jsou jeho jízdní vlastnosti na úrovni nejlepších malých vozů. Podvozek nepůsobí prkenně, k příjemnému propružení na retardérech i jiných nerovnostech napomáhají i poměrně vysoké bočnice pneumatik.

BMW pro novináře připravilo i krátkou trať se slalomem, při níž se mohli přesvědčit o velmi dobrých manévrovacích schopnostech vozu. Například poloměr otáčení je jen 9,68 metru.

BMW i3 má sice dva pedály, z nichž jeden je plynový a druhý brzdový, ve skutečnosti však v drtivé většině jízdních situací postačuje pouze jediný z nich. Při sešlápnutí auto zrychluje, při povolení naopak brzdí. Brzdný účinek (a tudíž i rekuperace energie) je opravdu velmi silný, takže i řidič uvyklý na automatickou převodovku se styl jízdy musí učit, aby například před semaforem nezastavil příliš brzy. 

BMW i3 lze objednat ve dvou klasických nemetalických barvách a čtyřech barvách metalických Ke standardní výbavě Atelier jsou v nabídce výbavové linie Loft, Lodge a Suite. Standardní výbava BMW i3 zahrnuje systém iDrive a rádio Professional,hands-free sadu, klimatizaci, parkovací asistent PDC se zadními senzory, nezávislé topení/klimatizaci a variabilní zavazadelník.

V Česku se vůz začíná prodávat za sumu 900 000 Kč včetně DPH, za verzi s přídavným motorem se bude platit o 117 500 Kč více.

 

Právě se děje

Další zprávy