Legendární modré furgony nebo valníky ještě leckdo pamatuje. Na silnicích se tu a tam Avie objevují dodnes, i když už v modernějších verzích a často i jiné než modré barvě. Fanouškovská základna kolem nich je ale obrovská, přestože výroba v Přelouči po poslední snaze Avii vzkřísit skončila před třemi lety. Že pamětníci a fanoušci na Avii pořád slyší dokazuje i muzeum, které v Panenských Břežanech otevřeli 17. června dva nadšenci - Ivan Monev a David Hloušek.
Když obcí asi 20 kilometrů od Prahy, kterou nechvalně proslavil mimo jiné zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, projíždíte, muzeum nemůžete minout. Venku totiž stojí zářivě modrá (jak také jinak) A31N. Ta je zajímavá i tím, že jde o přepravník osob: to znamená, že má nástavbu pro patnáct lidí s vlastní ventilací a vytápěním.
Zachovalé auto je ale jen počátek sbírky, kterou Hloušek s Monevem dali dohromady. "Asi 95 procent aut patří muzeu, zbytek jsou zápůjčky," přibližuje David Hloušek. Ten pracoval jak v pražské Avii Ashok Leyland, v době, kdy ji vlastnili Indové, tak i později v přeloučské Avii Motors. Znalosti obou majitelů muzea, kteří nás po expozici provázejí, jsou přitom úctyhodné. Bez váhání jsou schopni vyjmenovat různé verze Avií, ať už jsou sebevzácnější.
Ivan Monev dodnes v Aviích vyráží i za hranice České republiky, součástí expozice je také jím upravený furgon do podoby obytného vozu se sprchou i toaletou. Nedávno s autem dokonce vyrazil do Moldavska. Hloušek pro změnu napsal o historii firmy knihu Století Avie 1919-2019 a momentálně dokončuje druhou publikaci, která se bude věnovat historii užitkových Avií v licenci francouzského Saviemu. "Vyjít by měla na podzim," říká autor.
K vidění je necelá třicítka z velké části plně pojízdných aut, většinou postavených na venkovní ploše rozsáhlého statku, k němuž patří i řada hospodářských a administrativních budov. Právě v některých z nich jsou nebo budou k vidění různé předměty, propagační materiály nebo fotografie, které se vážou k historii Avie. Mimořádně zajímavé je třeba testovací zařízení ze zkušebny motorů, které se povedlo získat, když továrna v Letňanech zavírala.
Kdo má rád automobilový design, pro změnu ocení původní rýsovací prkno, na němž je dnes umístěna jedna z tabulí popisujících historii podniku. Nechybí spousta dobových fotografií a propagačních předmětů - jak David Hloušek popisuje, některá auta z nich lze pak spatřit venku na výstavní ploše. Samozřejmostí jsou i třiačtyřicetinásobné zmenšeniny užitkových aut, případně originální Avie postavené z kostiček Lego.
Ivan Monev pak venku ukazuje i originální ceduli "Hlavní montážní linka" nebo poutač jednoho z dealerství. Jsou to právě tyto detaily spojené s historií Avie, které muzeum povyšují. Kromě již zmíněného detailního výkladu, samozřejmě.
Průřez toho, co lze v muzeu vidět, najdete v galerii. Stojí za to nicméně vypíchnout alespoň některé zajímavé kousky. Třeba osmitunový tahač A80 počátku 21. století. "Sloužil v Brně jako servisní zázemí závodního týmu. Vozidlo vzniklo úpravou v ČSAO Moravany," popisuje Hloušek. Dodává, že podobných tahačů mnoho nevzniklo.
Jen o kousek vedle stojí vůz původně sloužící Veřejné bezpečnosti. Nahlédnout můžeme i dovnitř, a ačkoliv auto žádné vězně už dlouho nepřeváželo, pohled na namačkaná sedadla z tramvaje a mříže je pořád skličující. Modernější protipól z roku 1996 už má fialový pruh a stojí na základech A21 Turbo. "Zatím není v původním stavu, ale snažíme se ji dát dohromady," popisuje Ivan Monev ve chvíli, kdy nahlížíme do části pro převoz vězňů.
Právě řada A, jejíž výroba podle licence Renault-Saviem začala v říjnu 1968, tvoří hlavní automobilovou náplň sbírky. Kromě již zmíněných vězeňských modelů uvidíte třeba také několik hasičských verzí, oranžový čistič vozovek, který má dva motory a převodovku upravenou tak, aby mohl jezdit krokem, žlutou A31 Turbo s vysokozdvižnou plošinou, případně raritní modely už z 90. let s pohonem všech kol, jejichž výroba probíhala ve VOP Přelouč. "Co tohle auto zvládne v terénu, je až neuvěřitelné," rozplývá se Hloušek u zeleného furgonu.
Mimochodem věděli jste, že právě furgon existoval ve dvou různých verzích? Nejprve se mu říkalo "Francouzák", později "Pražák" a mezi nimi byl typ zvaný "Žilina". "Do roku 1973 se v Letňanech montovaly furgony dovážené z Francie, které měly celokovovou karoserii včetně střechy," popisuje Ivan Monev, který sám má pro furgony slabost, proč zrovna označení "Francouzák". Mezi lety 1973 a 1978 se v Avii furgony podle všeho vůbec nestavěly, ale vedení podniku přemýšlelo nad vlastní československou výrobou.
V roce 1978 proto začala v pobočném závodě Avia Žilina - tam byla výroba zavedena i vzhledem ke snaze industrializovat Slovensko - produkce furgonu podle vlastního návrhu. "Česká verze byla sešroubovaná a výrazně jednodušší než francouzská. Nástavba byla složená z velkých rovných kovových dílů, které bylo snadné vyměnit. Střecha ale byla laminátová," vysvětluje Monev. Proč se této verzi říká "Žilina", si asi podle místa výroby odvodíte.
Další zlom přišel v roce 1988, kdy Saviem definitivně ukončil výrobu ve Francii a prodal výrobní zařízení na furgony za symbolickou cenu Avii. Od toho roku tak byly furgony opět celokovové, jen místo "Francouzák" se jim začalo říkat "Pražák".
"Největšími hvězdami celé expozice jsou ale dva prototypy nástupce řady A," říká David Hloušek. Oba vozy jsou v jiné fázi testovacího cyklu, který započal už v 80. letech a definitivně skončil až počátkem 90. let. "Mít dvě auta této řady v takovém stavu vedle sebe je naprosto unikátní," dodává jeden ze zakladatelů muzea důvod, proč by do něj návštěvníci měli zavítat. Dohromady totiž různých prototypů řady AN vzniklo jen kolem deseti kusů. Ve své době šlo přitom i se sklopnou kabinou o docela moderní užitkové vozy.
Muzeum je ve všední dny přístupné po domluvě přes e-mail nebo telefon, navštívit bez předchozí domluvy ho je možné každou první sobotu v měsíci od devíti do patnácti hodin. "Aktuální informace jsou vždy také na našich sociálních sítích," uvádějí zakladatelé muzea.
Ti za návštěvu nevybírají vstupné, v budoucnu by v prostorách muzea rádi pořádali také srazy fanoušků Avií. "Oceníme, pokud nám lidé věnují náhradní díl, zapůjčí nebo nabídnou muzeu nějaké zajímavé vozidlo. Další příznivci muzea i značky Avia klidně mohou přijít pomoci a přiložit ruku k dílu," dodává David Hloušek.
